Ratenice
| Ratenice | |
|---|---|
Hlavní ulice |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0204 537748 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kolín (CZ0204) |
| obec s rozšířenou působností: | Kolín |
| pověřená obec: | Pečky |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 4,73 km² |
| počet obyvatel: | 556 (1. 1. 2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 5′ 27″ s. š., 15° 3′ 49″ v. d. |
| nadmořská výška: | 196 m |
| PSČ: | 289 11 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Ratenice 67 28911 Pečky |
| starosta / starostka: | Ladislav Kratochvíl |
| Oficiální web: http://www.ratenice.cz E-mail: ou-ratenice@c-box.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Ratenice jsou obec ležící v okrese Kolín. Obec se nachází v úrodné polabské nížině cca jeden kilometr východně od města Pečky, necelých 40 km východně od Prahy u dálnice D11. Leží v nadmořské výšce 196 m n. m. V obci žije 528 obyvatel (rok 2006) a její katastrální území má rozlohu 4,73 km2.[1]. V roce 2011 zde bylo evidováno 251 adres.[2] Průměrný věk obyvatel je 37,6 let.[3] Obec je součástí Mikroregionu Podlipansko a dobrovolného svazku obcí Pečecký region.[4]
Obsah |
Poloha [editovat]
Obec se nachází v polabské nížině cca jeden kilometr východně od města Pečky. Severně od Ratenic je obec Vrbová Lhota a východně městys Cerhenice. U obce se nachází železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního.
Směrem k Vrbové Lhotě je stará pískovna na koupání-rybaření na kraji lesa, kterým probíhá zmíněný zřídka používaný okruh. Aleje ovocných stromů rostou podél každé silnice vedoucí ke vsi. Na půl cesty k uzlovému městu Pečky teče od Dobřichova potok Výrovka.
Historie [editovat]
Počátky [editovat]
V místě dnešních Ratenic je doloženo dočasné zemědělské osídlení z přibližně 5. tisíciletí př. n. l. Nalezena zde byla keramika s lineárními a závitcovými vzory (volutami). Na konci doby bronzové zde žil lid knovízské kultury a později též Keltové. V místě dnešního zemědělského družstva byly archeology nalezeny zlomky nádob římskoprovinciálního původu, dvě chaty z mladší doby laténské a čtvercová studna. Asi 2 km od Ratenic byla rovněž nalezena římská soška.[5]
Středověk a novověk [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z berního rejstříku, datovaného k roku 1340, z něhož se dochovalo pouze několik stran použitých na obaly novějších knih. Rejstřík byl součástí knihy Summa cancellariae Caroli IV., obsahující seznam panství patřících králi Karlu IV. Kniha byla uložena v hornorakouském premonstrátském klášteře Schlägl.[6]
Ve středověku byla historie obce úzce spojena se šlechtickým rodem Stillfriedů (známým je například cestovatel a fotograf Raimund von Stillfried). Poblíž rakouské domovské obce rodu Stillfried byla roku 1278 svedena bitva na Moravském poli, v níž členové rodu bojovali na straně krále Přemysla Otakara II. Po porážce v bitvě své panství opustili, přičemž část se jich usídlila v Ratenicích a část v Kladsku.[7]
Stillfriedové v Ratenicích založili dodnes stojící kostel svatého Jakuba Většího a dnes již zaniklou tvrz, podle všeho stojící v místě dnešního domu č. p. 1. Roku 1420 obec vypálilo vojsko Zikmunda Lucemburského, usazené v Nymburku.[8] George Stillefrede z tohoto rodu pomohl roku 1488 Jiřímu z Poděbrad dobýt Prahu a po jeho korunovaci získal od krále za věrné služby kladské lenní panství Nowa Ruda (Neurode). Rod tam přesídlil a roku 1472 Ratenice prodal. Obec často měnila majitele a již nikdy se nestala šlechtickým sídlem. Ztratila tak na významu.[7]
Roku 1512 založil Mikuláš Cerhenský z Dražic, na blatech v blízkosti obce, rybník Klenot o rozloze 416 ha, napájený potokem Výrovka. V německých pramenech je rybník zván též Domek Teich = Domecký rybník. Hlavní stavidla a barokně upravený renesanční dům rybářské bašty byly postaveny u Ratenic. Budova bašty dodnes osamoceně stojí nad železniční tratí.[9]
V letech 1602–1848 byly Ratenice součástí Cerhenického panství.[10] Z roku 1762 je první zmínka o místní zádušní škole. V roce 1792 byla v obci otevřena triviální škola.[11] V letech 1777–1850 se počet domů v obci více než zdvojnásobil.[12] Roku 1811 obec zasáhl rozsáhlý požár, při kterém vyhořel kostel, škola a 54 dalších domů.[13] Škola byla opravena v roce následujícím, kostel však na začátek oprav čekal plných 12 let.[14] Požáry se obci nevyhýbaly ani v budoucnosti, například v roce 1850 shořelo 25 domů a 23 stodol.[15]
Období industrializace [editovat]
V letech 1843–1845 byla v blízkosti obce, na dně vypuštěného Domeckého rybníku, vybudována železniční trať Praha - Kolín. V okolních obcích vznikaly první průmyslové podniky a začalo se také rozvíjet cukrovarnictví.[16] Roku 1848 se Ratenice osamostatnily z Cerhenického panství.[17] V 50. letech 19. století byla v obci postavena nová jednotřídka a založena knihovna. V roce 1866 bylo v obci na několik dní ubytováno 1 230 pruských vojáků, bojujících v Prusko-rakouské válce a místní museli domácí armádě poskytnout své koně a povozy. Všichni odvedenci z obce válku přežili.
V 60. letech 19. století byla přes obec vybudována silnice spojující Cerhenice, Ratenice a Pečky (silnice do Vrbové Lhoty byla vybudována o půlstoletí později).[17] Roku 1876 byla dostavěna budova staré fary, kterou o 14 let později nahradila nová fara. V 19. století byly rovněž zakládány první spolky, včetně sboru dobrovolných hasičů. Řada obyvatel obce se stala členy spolku Prokop vzniklého roku 1879 za účelem zřízení pomníku Prokopa Velikého v nedalekých Lipanech. Ten byl odhalen roku 1881.[18] Dne 18. září 1886 byl založen obecní hasičský sbor.[19]
Do života obce silně zasáhla první světová válka, do které bylo postupně odvedeno 100 mužů, z nichž ve válce padlo 29. Roku 1921, po vzniku samostatného Československa, jim byl zbudován pomník.[20] Velká hospodářská krize na počátku 30. let znamenala nezaměstnanost pro desítky ratenických rodin (70 rodin v roce 1933).[21] Za druhé světové války byly v Treblince zavražděni dva rateničtí občané židovského původu, Ota a Berta Lustigovi.[22] Obec v květnu 1945 osvobodila Rudá armáda. Ovšem ještě v noci z 10. na 11. května 1945 byl na nádraží v Pečkách při přestřelce mezi německými vojáky a českými ozbrojenými oddíly zastřelen ratenický občan Josef Syrový.[23]
Po válce odešlo na 40 ratenických rodin osidlovat pohraničí, ze kterého byly odsunuti Němci.[23] V prvních poválečných volbách v roce 1946 pak 57 % ratenických občanů volilo KSČ.[23]
Po únorovém převratu nastala řada dalších změn. Roku 1950 bylo založeno JZD[24] a v obci začala kolektivizace, byla znemožněna činnost fary, která se změnila na školu a později na školku, kterou je dodnes. Roku 1961 byl v blízkosti obce zřízen zkušební železniční okruh. Života obce se dotkly rovněž akce Z – v 60. a 70. letech tak občané postavili dešťovou kanalizaci a chodníky a v 80. letech rovněž samoobsluhu. V 70. letech si občané také zřídili fotbalové hřiště.
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[25]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
- 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
- 1877 země česká, politický i soudní okres Poděbrady [26]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady [27]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Poděbrady [28]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady [29]
- 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[30]
- 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
- 1996 Středočeský kraj, okres Kolín [31]
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín
Rok 1932 [editovat]
Ve vsi Ratenice (899 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[32]
autodoprava, obchod s dobytkem, holič, 3 hostince, kolář, 3 krejčí, obuvník, pekař, obchod s lahvovým pivem, 3 pokrývači, 3 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, 3 tesařští mistři, trafika, 3 truhláři
Současnost [editovat]
Obec je součástí regionu Podlipansko. Je v ní obecní knihovna, hostinec s tanečním sálem, školka a samoobsluha. Veřejnou dopravu tvoří autobusy. V obci byly opraveny chodníky a od roku 2008 je též stavěna obecní kanalizace. V první etapě vznikla možnost připojení pro 165 nemovitostí, na druhou fázi obec hledá prostředky.[33] Modernizována byla rovněž mateřská škola a dětské hřiště. Aktivní jsou některé spolky, například Sbor dobrovolných hasičů, myslivci a dobročinný spolek Ratenická včela.
V roce 2011 se obec chystá na rekonstrukci fotbalového hřiště, vybudování permakulturního sadu v jeho sousedství a na vybudování cyklostezky do Peček.[34]
Památky a zajímavosti [editovat]
- Kostel svatého Jakuba Většího – založen byl pravděpodobně někdy ve 13.–14. století na nejvyšším bodu návsi. První písemný doklad o jeho existenci je z roku 1352. Nejstarší části kostela je hranolová věž s navazující lodí a valeně podklenutou kruchtou. V letech 1695–1700 byl kostel rozsáhle upravován, byla zbudována nová sakristie, kazatelna a samostatný kůr.[35] Presbytář kostela pochází z let 1777–1778. Roku 1811 kostel kompletně vyhořel a jeho obnova začala až po 12 letech. Malíř Adolf Liebscher kostel roku 1912 vyzdobil nástropní malbou „Nanebevzetí Panny Marie“.[36] V těsné blízkosti kostela se nacházel starý hřbitov, obehnaný kamennou zdí. Ta byla roku 1960 rozebrána a částečně použita na stavbě JZD.[37] V posledních letech kostel prochází rekonstrukcí. V prosinci 2010 byla ukončena její první etapa, spočívající v rekonstrukci střechy. V druhé etapě bude restaurována přímo Lienscherova nástropní freska.[38]
- Nová fara – budova nové fary byla postavena roku 1890 jako náhrada za menší budovu ratenické staré fary. Stojí naprosti kostelu. Po roce 1948 byla činnost fary ukončena a budova v letech 1952–1975 sloužila jako škola. Když byla škola pro nedostatek žáků uzavřela, bylo fara přeměněna na školku. Ta v budově funguje od roku 1978 dodnes.[39]
- Obecní úřad – dnešní budova obecního úřadu byla postavena roku 1855 jako obecní jednotřídka s bytem pro učitele. V roce 1885 byla budova přestavěna na dvoutřídní a učitel bydlel v jiném domě. Po přesunu školy do fary se z budovy stal obecní úřad. Je zde i knihovna. Současná podoba domu je z roku 1978.[39]
- Pomník vojákům padlým ve světové válce – zřízen byl na počest 29 ratenických občanů, kteří padli na frontách první světové války. Pomník zhotovil nákladem 8 000 Kč pečecký sochař J. Král. Odhalení proběhlo 14. srpna 1921. Na současné místo byl pomník přesunut v roce 1975.[37]
Politika [editovat]
Zastupitelstvo a starosta [editovat]
Starostou obce je jako nezávislý kandidát Ladislav Kratochvíl. Zastupitelstvo obce Ratenice je devítičlenné. Ve volebním období 2006–2010 získali Nezávislí čtyři mandáty, ČSSD tři mandáty a Koalice NESTRANÍCI a KDU-ČSL dva mandáty.[40] Pro volební období 2010–2014 získali nezávislí kandidáti 5 mandátů a TOP 09 4 mandáty, přičemž ČSSD nezískala žádný.[41]
| VOLBY 2010 | POČET HLASŮ | POČET MANDÁTŮ | |
|---|---|---|---|
| Nezávislí | 54,79 % | 5 | |
| TOP 09 | 37,28 % | 4 | |
| ČSSD | 7,93 % | 0 | |
Znak a vlajka obce [editovat]
Dne 11. května 2011 byly obci poprvé v historii uděleny znak a vlajka. Tvoří ho v černo-zlatě polceném štítě svatojakubská mušle opačných barev. Mušle hřebenatka byla zvolena podle patrona místního kostela Svatého Jakuba Většího, který mušli používal jako talíř na sběr jídla a milodarů. Zlatá a černá barva byly převzaty z rodového erbu prvních známých středověkých majitelů obce - pánů a hrabat ze Stillfriedu a Ratenic.[42]
Demografie [editovat]
Dle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Ratenicích trvale 476 osob, z toho 238 žen. Celkem 440 občanů se hlásilo k české národnosti, 3 ke slovenské a 1 k polské. Ze 476 osob bylo 144 věřících, z toho se 118 lidí hlásilo k římskokatolické církvi a 15 k českobratrské církvi evangelické. 276 osob bylo bez vyznání a 56 osob své vyznání neuvedlo.[43]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 546 | 622 | 741 | 676 | 800 | 828 | 899 | 692 | 680 | 597 | 484 | 411 | 476 |
Školství a kultura [editovat]
V budově nové fary funguje od roku 1978 mateřská školka. Do školy poté děti dojíždějí do Peček, Cerhenic a Vrbové Lhoty. V obci působí několik spolků. Dlouhou tradici má Sbor dobrovolných hasičů Ratenice založený 18. září 1886.[19] Aktivní je rovněž dobročinný spolek Ratenická včela, jehož členové například vysazují stromy v okolí Ratenic, pomáhají s obnovou kostela a pořádají různé další kulturní akce.
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km vede silnice 329 Poděbrady - Pečky - Plaňany.
- Železnice
- Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Pečky ve vzdálenosti 2 km ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Poděbrady-Pečky (v pracovních dnech 16 spojů) a Poděbrady-Cerhenice-Pečky (v pracovních dnech tam 1 spoj, zpět 3 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
Průmysl a zemědělství [editovat]
V obci se nachází 69 podnikatelských subjektů. Na návsi je obchod, postavený občany obce v rámci akce Z. V jeho blízkosti je pohostinství s tanečním sálem, využívané při různých kulturních akcích, plesech či zábavách.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22, [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Dobrovolný svazek obcí "Pečecký region" [online]. Pečecký region, [cit. 2010-10-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Rukověť rateňáka aneb Ratenice dávné i nedávné. Ratenice : Ratenická včela, 2010. s. 14. (česky)[Dále jen Rukověť rateňáka (2010)]
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 15.
- ↑ a b Rukověť rateňáka (2010), s. 16.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 6.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 23.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 7.
- ↑ POKORNÝ, Karel. 100 let dobrovolné požární ochrany v Ratenicích 1886–1986. Ratenice : MNV Ratenice, 1986. s. 8. (česky)[Dále jen Pokorný (1986)]
- ↑ Pokorný (1986), s. 14.
- ↑ Pokorný (1986), s. 16.
- ↑ Pokorný (1986), s. 17.
- ↑ Pokorný (1986), s. 18.
- ↑ Pokorný (1986), s. 20.
- ↑ a b Rukověť rateňáka (2010), s. 9.
- ↑ Pokorný (1986), s. 24.
- ↑ a b Pokorný (1986), s. 26.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 11.
- ↑ Pokorný (1986), s. 54.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 12.
- ↑ a b c Pokorný (1986), s. 63.
- ↑ Pokorný (1986), s. 64.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Nařízení ministra práv č. 55/1877 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Nařízení vlády č. 226/1995 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1466. (česky a německy)
- ↑ KRATOCHVÍL, Ladislav. Zpráva o připojování domů ke kanalizaci. Ratenický zpravodaj. 2010, čís. 2, s. 1.
- ↑ KRATOCHVÍL, Ladislav. Slovo starosty. Ratenický zpravodaj. 2011, čís. 1, s. 1-2.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 8.
- ↑ Rukověť rateňáka (2010), s. 20.
- ↑ a b Rukověť rateňáka (2010), s. 22.
- ↑ KUDLÁČEK, Luděk. 1. etapa záchrany fresky v kostele ukončena. Ratenický zpravodaj. 2011, čís. 1, s. 9.
- ↑ a b Rukověť rateňáka (2010), s. 21.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20.10. - 21.10.2006 [online]. Volby.cz, [cit. 2010-10-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 2010 [online]. Volby.cz, [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (česky)
- ↑ KUDLÁČEK, Luděk. Nový znak a vlajka obce Ratenice. Ratenický zpravodaj. 2011, čís. 1, s. 2.
- ↑ Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2010-10-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Historický lexikon - počet obyvatel a domů podle výsledků sčítání od roku 1869 [online]. Český statistický úřad, [cit. 2010-10-06]. Dostupné online. (česky)
Literatura [editovat]
- POKORNÝ, Karel. 100 let dobrovolné požární ochrany v Ratenicích 1886–1986. Ratenice : MNV Ratenice, 1986. s. 79. (česky)
- Rukověť rateňáka aneb Ratenice dávné i nedávné. Ratenice : Ratenická včela, 2010. s. 38. (česky)
Externí odkazy [editovat]
- (česky) Katastrální mapa Ratenic na webu ČÚZK
- (česky) Oficiální web obce
- (česky) Sbor dobrovolných hasičů Ratenice
- (česky) Sdružení Ratenická včela
- (česky) Mikroregion Podlipansko
