Plaňany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plaňany
Náměstí v Plaňanech

Náměstí v Plaňanech

znak obce Plaňanyvlajka obce Plaňanyznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0204 533581
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kolín (CZ0204)
obec s rozšířenou působností: Kolín
pověřená obec: Pečky
historická země: Čechy
katastrální výměra: 13,84 km²
počet obyvatel: 1727 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 219 m
PSČ: 280 02 až 281 04
zákl. sídelní jednotky: 4
části obce: 4
katastrální území: 4
adresa úřadu městyse: Tyršova 72
281 04 Plaňany
starosta / starostka: Martin Charvát
Oficiální web: http://www.planany.eu
E-mail: mestysplanany@seznam.cz

Plaňany
Red pog.png
Plaňany
Plaňany, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce
Husitský kostel
Věž kostela sv. Jana Křtitele

Plaňany jsou městys ležící v okrese Kolín asi 13 km západně od Kolína. Mají 1608 obyvatel (rok 2000) a jejich katastrální území má rozlohu 1384 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 644 adres.[1] Pod městys Plaňany správně patří obce Blinka, Hradenín a Poboří.

Plaňany je také název katastrálního území o rozloze 6,22 km2.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci (nazývané také Plaňasy) je z roku 1222 jako majetek Holce z Plaňas (Holach de Planan), kastelána olomouckého, a roku 1226 bratra Sulislava (Golac castellanus Olomucensis et frater eius Zuezlav de Planan). Historie osídlení však sahá až do období bylanské kultury v 1. stol. př. Kristem a osada při soutoku Kouřimky s Výrovkou na staré Trstěnické obchodní stezce existovala již v 10. století. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3]

Narodil se tu a působil statkář a politik Alois Kryf (1865–1912), poslanec zemského sněmu a Říšské rady.[4][5]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Plaňany (1411 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, kostel československé církve, společenstvo stavebních a různých živností, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11]

2 lékaři, autodílna, nákladní autodoprava, biograf Sokol, cihelna, cukrovar, čalouník, obchod s dobytkem, drogerie, elektrotechnický závod, 6 galanterií, hodinář, 3 holiči, 8 hostinců, kamnář, 2 klempíři, knihař, 3 koláři, 3 kováři, 5 krejčích, lom, mlýn, modistka, 2 obchody s obuví, továrna na obuv, výroba pletené obuvi, 6 obuvníků, 3 obchody s ovocem a zeleninou, paliva, 3 pekaři, 2 pohřební ústavy, pojišťovna, 2 pokrývači, porodní asistentka, 10 rolníků, 5 řezníků, 3 sedláři, 9 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelna města Kolína, spořitelní a záložní spolek, stavební družstvo, stavební hmoty, sklad šicích strojů, štěrkovna, 5 švadlen, tesařský mistr, 3 trafiky, 3 truhláři, 2 velkostatky, 3 zahradnictví, 3 zámečníci, železářský obchod

V obci Poboří (314 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Plaňan) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

hospodářské strojní družstvo, hostinec, 2 koláři, kovář, krejčí, 2 obuvníci, 14 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, trafika, truhlář

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Archeologické naleziště[editovat | editovat zdroj]

  • Sídliště a pohřebiště bylanské kultury - celkem 9 bohatých hrobů bylanské kultury (po roce 750 př. n. l.) bylo odkryto na Plaňanských polích. Největší z nich obsahoval kostru staršího muže s bronzovým mečem s nákončím, železnou sekerou, nožem a železnými součástmi vozu (bronzovými hřebíčky krásně zdobené dřevěné jho), jehož přítomnost v hrobě však nebyla prokázána, a součásti koňského postroje. V hrobě byly dále nalezeny nedokonale spálené kosti ženy a 21 keramických nádob. Hrob byl po pohřbu zavalen vrstvou kamenů. Pohřebiště prozkoumal v roce 1931 F. Dvořák, nálezy jsou vystaveny v muzeu v Kolíně. V roce 1894 byl při stavbě sokolovny odkryt kostrový hrob v orientaci sever - jih s mimořádně umělecky ztvárněnými výrobky slévačských dílen z 2. pol. 3. stol. př. n. l.: rosetkový zapínací náramek s nálitky, šnekovitě zdobené nánožníky, spona a náramek ze sedmi dutých polokoulí. Tyto nálezy jsou v Národním muzeu v Praze.
  • Sídliště "Plaňanského horizontu" doby germánské, které dalo pojmenování nejstaršímu chronologickému horizontu doby římské v Čechách, se nacházelo v místech někdejšího cukrovaru. V roce 1894 byla na jeho dvoře byla objevena velká, asi 1 metr hluboká obětní jáma. Na dně stály 4 velké nádoby, poháry plaňanského typu, zlomky dalších nádob a zvířecí kosti. V okolí byl pan nalezen další pohár plaňanského typu, kostrový hrob se stříbrnou sponou a poklad asi 25 římských bronzových mincí s ražbou Antonia Pia (141 n. l.) a Septima Severa (217 n. l.).

Další informace a fotografie archeologických nálezů z Plaňan jsou na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/keltske-a-germanske-sidliste.

Památky v obci[editovat | editovat zdroj]

  • Tvrz - první zpráva o tvrzi pochází až z roku 1539, kdy ji Beneš Mírek ze Solopysk dokončil jako nové rodové sídlo. Byla to jednopatrová budova ozdobená sgrafity, začleněná do celého hospodářského komplexu. Mírkové ze Solopysk dosáhli v roce 1572 povýšení Plaňan na městečko, kterému císař Maxmilián II. udělil i znak. Z konfiskací koupil v roce 1624 plaňanské panství kníže Karel z Lichtenštejna, který již na tvrzi nesídlil a nechal ji přestavět na sýpku. Přestože byly Plaňany opakovaně vojensky vypleněny, například Švédy v roce 1642, nebo postiženy požáry, jako v roce 1654, mírkovská tvrz tyto pohromy přežila a dochovala se po pozdějších úpravách na hospodářské účely, dodnes. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/mirkovska-tvrz.
  • Kostel Zvěstování Panny Marie, do roku 1620 sv. Petra - Románský kostel postavený kolem roku 1168 se poprvé písemně vzpomíná až v roce 1352. V roce 1359 jsou jako patroni zdejšího kostela doloženi Čeněk z Lípy a Hron z Kostelce, po nich pak Pavel z Jenštejna, otec pozdějšího pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Do jenštejnského období (70. - 80. léta 14. století) spadá gotická přestavba kostela, při níž byl vybudován vzdušný a bohatě prosvětlený presbytář, provedený arrasovsky orientovanou dvorskou hutí. Renesančně byl kostel upraven v roce 1591 za Mírků ze Solopysk, sídlících na místní tvrzi. V první třetině 18. století byl za vlády kněžny Marie Terezie Savojské barokně upraven interiér kostela, zejména byla nově sklenuta loď, a věž byla snížena o jedno patro (dnešní výška činí 38,5 metru). Kolem roku 1800 byla v pozdně barokních formách rozšířena varhanní kruchta a prolomeny nové okenní otvory. Při úpravách v roce 1862 byla nově zastřešena věž, v roce 1880 byl opraven interiér a v roce 1892 byly při puristické obnově exteriéru odstraněny některé pozdější přístavby. Tato poslední oprava, jejíž snahou byla především obnova románského vzhledu, je dnes historiky hodnocena jako tvrdá a nesprávná. Ve věži jsou umístěny hodiny z roku 1868 od poděbradského hodináře Janaty. Od roku 1910, kdy byl v sousedství postaven nový kostel sv. Jana Křtitele, byl kostel Zvěstování Panny Marie využíván již jen jako hřbitovní a postupně chátral. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/kostel-zvestovani-panny-marie.
  • Renesanční zvonice z roku 1587, postavená nákladem tehdejšího držitele Plaňan Šimona Mírka ze Solopysk. Zvonice byla opravena v roce 1886, kdy bylo spodní patro upraveno na márnici. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/zvonice.
  • Kostel sv. Jana Křtitele - pseudogotický kostel z let 1908 - 1913 vystavěný stavitelem Gabrielem z Prahy podle staršího plánu z roku 1901 od architekta Frant. Mikše. Kostel byl slavnostně vysvěcen 18. září 1913. Jelikož došlo při stavbě k použití nekvalitních materiálů zejména do základů stavby, v roce 1931 hrozil kostel sesutím. Proto byl v letech 1931 - 1932 opraven a původní strop nahrazen betonovou výztuží dle návrhu Frant. Kloknera. Znovu byl kostel opraven po požáru v roce 1953. Věž je vysoká 54 metry a vlivem jejího špatného založení se začala odchylovat již během stavby kostela. V roce 1932 činila odchylka vrcholku střechy od svislice 0,8 metru, v roce 1998 již 1 metr. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/kostel-sv-jana-krtitele.
  • Děkanství - písemný doklad o místní faře pochází z roku 1302, ve 2. poloviny 18. století byla přestavěna do dnešní podoby. V roce 1802 byla farnost povýšena na děkanství. V roce 2006 byla budova opuštěná a v dezolátním stavu. Další informace a fotografie na http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/planany/dekanstvi.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městysem prochází silnice 329 Křinec - Poděbrady - Pečky - Plaňany, kolem městyse vede silnice 12 Praha - Kolín.
  • Železnice
Městys Plaňany leží na železniční trati 012 Pečky - Kouřim. Je to jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1882. Na území obce jsou železniční stanice Plaňany a železniční zastávka Plaňany zastávka.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V městysi měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Plaňany-Kouřim (v pracovních dnech 11 spojů, o víkendu 2 spoje) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
Zastávku pro Plaňany měly tyto dálkové autobusové linky:
Praha-Chotěboř-Hlinsko-Svratka-Polička a Lanškroun-Česká Třebová-Litomyšl-Vysoké Mýto-Chrudim-Pardubice-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s.),
Ždírec n.Doubravou-Chotěboř-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha a Chrudim-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.),
Polička-Čáslav-Praha (dopravce Zlatovánek s. r. o.),
Mrákotín-Telč-Jihlava-Praha (dopravce ICOM transport, a. s.).
  • Železniční doprava
Po trati 012 jezdilo v pracovní dny 14 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22, [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. Kryf, Alois Pius, 1865-1912 [online]. Městská knihovna Kolín, [cit. 2013-10-20]. Dostupné online. (česky) 
  5. NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha : [s.n.], 1896. Dostupné online. (česky) 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1017-1018. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1060. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu