Křečhoř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křečhoř
Památník bitvy u Kolína
Památník bitvy u Kolína
Znak obce KřečhořVlajka obce Křečhoř
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKolín
Obec s rozšířenou působnostíKolín
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel563 (2023)[1]
Rozloha9,68 km²[2]
Nadmořská výška307 m n. m.
PSČ280 02
Počet domů185 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduKřečhoř 1
280 02 Kolín 2
podatelna@krechor.cz
StarostaMgr. Michal Beneš
Oficiální web: www.krechor.cz
Křečhoř
Křečhoř
Další údaje
Kód obce533467
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křečhoř je obec ležící v okrese Kolín 5 kilometrů západně od okresního města. Obec se dělí na tři části – Kamhajek, Křečhoř a Kutlíře. Žije zde 563[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 967 ha.

Křečhoř je také název katastrálního území o rozloze 7,5 km².[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295.

Dne 18. června 1757 se u Křečhoře odehrála z politicko-vojenského hlediska jedna z nejvýznamnějších bitev evropských dějin, zvaná bitva u Kolína. Po politické stránce to byl první a rozhodující úder expanzivním snahám Fridricha II. Velikého, který měl obležením Prahy na dosah vítězství v tzv. sedmileté válce (chtěl k Prusku připojit hospodářsky silné české země). Po vojenské stránce je bitva u Kolína jako jedna z klasických ukázek lineární taktiky zařazena mezi nejznámější akce evropských vojenských dějin.

Exulanti[editovat | editovat zdroj]

z obce Křečhoř pocházel Jan Mojžíš (1698–19.6.1779 Berlín). Emigroval s rodinou v roce 1732 do Herrnhutu, později se v Berlíně vypracoval na fabrikanta. Během 1. slezské války v roce 1742 byl jedním z pomocníků Jana Liberdy při organizování hromadné emigrace českých evangelíků do pruského Slezska. Později se jeho syn Jiří Daniel Mojžíš stal českým reformovaným kazatelem ve slezském Husinci.[5] Podrobněji o exulantech - Žďárky aj.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Křečhoř (přísl. bříství, Kamhajek, 630 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] hospodářské strojní družstvo, 2 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obuvník, pekař, obchod s lahvovým pivem, povoznictví, 4 rolníci, 2 řezníci, obchod se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Křečhoř a Kamhajek, trafika, truhlář.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Václava a Božího Těla (původně jen svatého Václava) – původně gotický kostel z počátku 14. století (připomínán roku 1350 jako farní), jehož stavebník pocházel nejspíš z okruhu královského dvora (tehdy se v držení vsi vystřídali král Jan Lucemburský, Jindřich z Lipé a královna – vdova Eliška Rejčka). Tato původní stavba zanikla při radikální pozdně empírové přestavbě (zejména v západním průčelí) v letech 1846–1848, provedené nákladem V. Veitha, po jejímž skončení byl kostel nově zasvěcen. V roce 1863 byla zvýšena věž a při restaurování v letech 1913–1914 byly odkryty dochované původní gotické detaily, které dokládají neobyčejně vysokou úroveň původní gotické kostelní stavby. Ta se nepochybně vymykala z rámce soudobé sakrální architektury venkovského prostředí.
  • Na západním okraji vesnice se nachází pozůstatky raně středověkého křečhořského hradiště.[12]
  • Pomník bitvy u Kolína od Mořice Černila[13]
  • Pískovcový křížek z roku 1863
  • Naleziště z doby laténské – V kolínském muzeu jsou uloženy nálezy z hrobů ze 4.–3. století př. n. l., odkrytých na území Křečhoře; bližší údaje chybí. V roce 1936 byly při úpravě silnice do Kutlíř zjištěny sídlištní jámy z období velice mladého laténu asi ze 2. až 1. století př. n. l., zřejmě související s nálezy z Kutlíř.
  • Pohřebiště z doby římské – V roce 1937 byly na poli za vsí objeveny předměty z rozrušených žárových hrobů doby římské, které lze datovat do 2. století. Podařilo se zachránit jen malou část milodarů: hliněnou popelnici, železnou trubkovitou sponu s širokým esovitě prohnutým lučíkem a zlomky bronzových plechů zřejmě z nádob.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km vede silnice I/12 Praha - Kolín.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Velim ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 011 z Prahy do Kolína.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Plaňany-Kouřim (v pracovních dnech 8 spojů, o víkendech 1 spoj) a Kolín-Velim-Poděbrady (v pracovních dnech 4 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Praha: Kalich, 1999. ISBN 80-7017-253-3. S. 414. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 648. (česky a německy)
  12. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Křečhoř, s. 153–154. 
  13. Šťastný, Ivo, Koťátko, Adam; Jedlička, František. Pomník Obětem Sedmileté války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]