Polní Voděrady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polní Voděrady
kostel Navštívení Panny Marie

kostel Navštívení Panny Marie

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0204 513148
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kolín (CZ0204)
obec s rozšířenou působností: Kolín
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 4,06 km²
počet obyvatel: 151 (2. 10. 2006)
nadmořská výška: 305 m
PSČ: 280 02
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Polní Voděrady 1
280 02 Kolín 2
starosta / starostka: Slavomír Lahoda
Oficiální web: http://www.polnivoderady.kolin.cz
E-mail: polnivoderady@kolin.cz

Polní Voděrady
Red pog.png
Polní Voděrady
Polní Voděrady, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Polní Voděrady je obecokrese Kolín asi 9 km jihozápadně od Kolína. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 151 obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 85 adres.[1]

Polní Voděrady je také název katastrálního území o rozloze 4,06 km2.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1088 jako majetek vyšehradské kapituly, v roce 1359 jsou vzpomínány jako majetek sázavského kláštera, v jehož držení zůstaly do roku 1547.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[3]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[5]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve vsi Polní Voděrady (400 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

3 hostince, krejčí, pekař, povozník, provazník, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, sedlář, spořitelní a záložní spolek pro Polní Voděrady, trafika, velkostatek

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek – první světský majitel Voděrad Jan Zikmund Myška ze Žlunic zřejmě postavil někdy po roce 1569 první tvrz, neboť když majetek získal v roce 1677 jeho syn Jaroslav, tvrz byla již obývána. Od roku 1694 se zde střídá několik majitelů, až Voděrady koupil v roce 1642 Jan Burián Slavíkovec ze Slavíkova. Ten nechal podle některých pramenů vystavět západně od poplužního dvora a bývalé tvrze, která později beze stopy zmizela, nový barokní zámek, který je jádrem dnešní stavby. Tento údaj však zpochybňuje stavebně-historický průzkum zámku, který nepotvrdil barokní zdivo (viz dále), takže pravděpodobně byla pouze stará tvrz barokně opravena a i nadále obývána. Po smrti Jana Buriana odkázala jeho manželka panství svému synovi z prvního manželství, Františku Albrechtovi Mauricovi z Mohrenburgu. Jeho potomci v Polních Voděradech sídlili do roku 1736, kdy ho ve veřejné dražbě koupil František Ignác Bukovský z Hustířan. Poté následovalo několik dalších majitelů, až statek v roce 1861 koupil Václav Ignác z Eisensteinu. Pravděpodobně až za tohoto majitele vznikla podle výsledků stavebně-historického průzkumu novostavba dnešního zámku a teprve nyní byla stará tvrz zbořena (dnes není známo přesné místo, kde stála).
  • Kostel Navštívení Panny Marie stojí v dominantní poloze na západním okraji vsi. Byl postaven nejpozději v polovině 14. století na místě románského kostela z 12. století vyšehradskou kapitulou nebo sázavským klášterem (oba jsou střídavě uváděni jako majitelé obce ve 12. – 14. století). V roce 1759 byla zvýšena věž kostela a v letech 1770–71 byl kostel upraven barokně, uvažuje se o staviteli Františkovi Jedličkovi (?) z Kolína, který však není písemně doložen.
  • Sochy v obci a okolí představovaly zajímavý soubor barokní plastiky z 18. století. Dodnes se nejlépe dochovala socha sv. Františka Xaverského na severozápadním okraji vsi u silnice do Kolína (z let 1736–39) a torzo (bez hlavy) sochy sv. Prokopa na vrcholu Jarolímka asi 1,5 km nad vsí (z roku 1745). V obci se dochoval podstavec sochy sv. Jana Nepomuckého(z roku 1744), zničené v roce 1918.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 4 km vede silnice II/125 Libice nad Cidlinou - Kolín - Uhlířské Janovice - Vlašim, ve vzdálenosti 4,5 km silnice I/12 Praha - Kutná Hora - Pardubice.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Bečváry ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 014 z Kolína do Ledečka.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Polní Voděrady-Kouřim/Zásmuky (v pracovních dnech 6 spojů), Kolín-Svojšice-Kouřim (v pracovních dnech 10 spojů, o víkendu 3 spoje) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22, [cit. 2011-08-05]. Dostupné online.  
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1089-1090. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]