Esko Praha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Logo systému příměstské železnice Esko
Jednotky City Elefant linek S1 a S2 na Masarykově nádraží

Esko Praha je první ze dvou českých regionálních systémů intervalové osobní železniční dopravy provozovaných Českými drahami a. s. pod značkou Esko. Zahrnuje osobní a spěšné vlaky na hlavních radiálních tratích z Prahy a na několika navazujících či tangenciálních úsecích. Většina úseků linek tohoto systému je zařazena do plné nebo částečné tarifní integrace v rámci Pražské integrované dopravy, některé linky Esko Praha však pokračují za hranice PID a naopak některé méně frekventované tratě v rámci PID do roku 2011 nebyly zařazeny do systému Esko. Do jízdního řádu linky Esko S65 jsou kromě vlaků ČD zahrnuty i letní turistické nostalgické vlaky vedené dopravcem KŽC Doprava. Zpočátku linky Esko odpovídaly jednotlivým tratím vycházejícím z Prahy, po dokončení Nového spojení postupně vznikají i diagonální (tranzitní) prodloužení a propojení linek přes centrum Prahy a některé linky jsou v některých úsecích v souběhu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tarifní integrace[editovat | editovat zdroj]

Od 1. října 1992 a od 1. července 1994 byla postupně platnost předplatních časových jízdenek MHD v Praze rozšířena i na železnici, od 31. května 1995 bylo pro železniční dopravu za hranicemi Prahy zavedeno i vnější pásmo PID a od 1. ledna 1996 čtyři vnější pásma a 28. května 2000 páté. Na některých tratích jsou stanice a zastávky postupně vybavovány označovači jízdenek a zaváděna tzv. plná integrace, t. j. platnost krátkodobých přestupních jízdenek MHD a PID. První takové úseky byly vyhlášeny k 30. květnu 1999 na tratích č. 171 (směrem k Berounu) a 221 (směrem k Benešovu), od 30. září 2001 na části trati č. 011 (ke Kolínu), od 15. prosince 2002 na částech tratí č. 070, 231 a 232, od 15. června 2003 na částech tratí č. 093 a 120, od 14. prosince 2003 na trati č. 091, od 13. června 2004 na zbylé části trati č. 171, od 12. prosince 2004 na další části trati č. 011 a části trati 060, od 28. listopadu 2005 na části trati č. 210, od 2. prosince 2005 na další části trati č. 231 a od 1. června 2010 na trati 122 v úseku Praha hlavní nádraží – Hostivice. Úseky s plnou integrací se nacházejí na nejfrekventovanějších linkách systému Esko.

Zpočátku byly v PID zaintegrovány jen osobní a spěšné vlaky, postupně přibývaly vybrané rychlíky (pouze 2. vozová třída).

Pro jízdní řád 2008 byly do PID plně zaintegrovány všechny rychlíky na tratích 070 (linka R3) v úseku Praha–Všetaty a 120 (linka R5) v úseku Praha–Kladno a vybrané rychlíky na trati 091 (linka R4) v úseku Praha–Kralupy nad Vltavou.[1] Od 11. prosince 2011 byly i na trati 091 (linka R4) v úseku Praha–Kralupy nad Vltavou zaintegrovány již všechny rychlíky.[2]

V roce 2008 byly do PID začleněny též některé rychlíky mezi stanicemi Praha-Vršovice a Praha hlavní nádraží, pokračující po tratích 011, 070 či 231.[1] Od 14. 12. 2008 byly v úseku Praha-Vršovice – Praha hlavní nádraží zaintegrovány všechny rychlíky, t. j. včetně rychlíků z trati 221, zejména kvůli zajištění návaznosti na trať 210, jejíž vlaky byly ukončeny ve stanici Praha-Vršovice.[3] Pro jízdní řád 2011 byly v tomto úseku zaintegrovány pouze rychlíky pokračující po trati 070.[4]

O budoucí integraci železnice se uvažovalo i v rámci Středočeské integrované dopravy, dosud však do ní žádná železniční doprava začleněna není.

Rozvoj intervalové dopravy[editovat | editovat zdroj]

Příměstská elektrická jednotka 452/052 linky S9 ve stanici Praha-Hostivař

Od počátku 90. let 20. století docházelo postupně k zavádění intervalového provozu osobních vlaků na hlavních tratích pražského regionu. Postupně je tento provoz více integrován mezi ostatní městskou a příměstskou dopravu, zejména v rámci systému Pražské integrované dopravy, plánuje se budování nových zastávek, zřizování nových linek a posílení významu železniční dopravy na úroveň S-Bahnu běžného v německojazyčných zemích. Významným impulsem pro byla povodeň v roce 2002, při níž železnice zajišťovala bezproblémově dopravu v relacích, kde ostatní druhy dopravy, zejména zaplavené metro, selhaly.[5][6][7]

V prosinci 2002 byl pro systém příměstské (aglomerační) železniční dopravy propagován název Metropolitní linie a v omezené míře se začal používat, víceméně neoficiálně, systém číslování příměstských „železničních linek“, který byl od té doby dvakrát zásadněji změněn. Na soupravách s elektronickými ukazateli a v některých dalších informačních materiálech byly linky označovány písmenem S doplněným o rozlišovací číslo – fakticky však nadále hlavní roli v informačním systému hrála původní čísla traťových oddílů, které tehdejší linky v podstatě nepřekračovaly. V prosinci 2007 bylo, zpočátku nepříliš důrazně, zavedeno logo (v kombinaci bílé a dvou odstínů modré barvy) a název Esko.[8]

Linky[editovat | editovat zdroj]

Metropolitní linie (2002)[editovat | editovat zdroj]

Od 15. 12. 2002 v rámci informační kampaně o Metropolitních liniích začalo být užíváno na elektronických zobrazovačích na vlakových soupravách řady 471 číslování linek, kde vydrželo až do doby nahrazení dalším systémem číslování. V ostatních informačních materiálech se toto číslování tehdy příliš neujalo a po utichnutí krátké kampaně nebylo oficiálně uváděno v tištěných jízdních řádech, na webu Českých drah ani na webu ROPIDu.

  • S1 (na trati č. 011): Praha Masarykovo nádražíPraha-Libeň – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Tatce – Pečky – Cerhenice - Velim - Nová Ves u Kolína – Kolín
  • S2 (na tratích č. 231 a 232): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Vysočany – Praha-Horní Počernice – Zeleneč – Mstětice – Čelákovice – Lysá nad Labem – Stratov – … – Nymburk hlavní nádraží (Po dostavbě Nového spojení měla tato linka vycházet ze stanice Praha hlavní nádraží).
  • S3 (na trati č. 221): Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice – Praha-Strašnice – Praha-Hostivař – Praha-Horní Měcholupy – Praha-Uhříněves – Praha-Kolovraty – Říčany – Světice – Strančice – Mnichovice – Mirošovice u Prahy – Senohraby – Čtyřkoly – Pyšely – Čerčany – … – Benešov u Prahy
  • S4 (na trati č. 120): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně – Hostivice – Jeneč – Pavlov – Unhošť – Kladno – Kladno-Rozdělov – Kamenné Žehrovice – … – Stochov
  • S5 (na trati č. 171): Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov – Praha-Velká Chuchle – Praha-Radotín – Černošice – Černošice-Mokropsy – Všenory – Dobřichovice – Řevnice – Zadní Třebaň – Karlštejn – Srbsko – Beroun – Beroun-Králův Dvůr – Beroun-Popovice – … – Zdice
  • S6 (na trati č. 091): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Holešovice zastávka – Praha-Bubeneč – Praha-Sedlec – Roztoky u Prahy – Roztoky-Žalov – Úholičky – Řež – Libčice nad Vltavou-Letky – Libčice nad Vltavou – Dolany – Kralupy nad Vltavou – Nelahozeves zámek – Nelahozeves – Nové Ouholice – Mlčechvosty – Vraňany – … – Roudnice nad Labem

Městská železniční linka[editovat | editovat zdroj]

Motorová jednotka Regionova na lince S41 v Roztokách u Prahy
Označení vozu tzv. městské železniční linky

Mimo systém stávajících traťových oddílů i číslovaných linek byla od 19. dubna 2004 zavedena takzvaná městská linka (jejíž traťový jízdní řád je od počátku až dosud označován značkou ML) v trase Praha-LibeňPraha-HolešovicePraha-BubenečPraha-SedlecRoztoky u Prahy. Od 9. prosince 2007 je tato linka oficiálně označována také jako S41. Provoz byl zahájen soupravami 451/452, ty byly brzy nahrazeny motorovým vozem řady 810, od roku 2007 zde jezdí i motorová souprava Regionova (814/914).

V době zavedení se hovořilo o brzkém prodloužení linky z libeňského konce směrem k Hostivaři a podél Jižní spojky případně až na Smíchov, s možností vybudovat nové zastávky ve Strašnicích u depa metra Hostivař a v Zahradním Městě, případně o zavedení dalších městských linek. V roce 2006 České dráhy popsaly plán na zavedení tří tangenciálních městských linek (pod označením S30, S31 a S32) s využitím a modernizací stávajících tratí užívaných převážně jen pro nákladní dopravu a vybudováním nových zastávek. Město se však rozhodlo neinvestovat do projektu vlastní peníze, pokud významně nepřispěje i stát.

V pondělí 18. září 2006 při propagační akci Den pražské železnice v rámci Evropského týdne mobility byly vybrané spoje městské linky výjimečně prodlouženy až do stanice Praha-Hostivař a na linku byly tento den nasazeny nové motorové jednotky Regionova (814/914) a příměstské jednotky CityElefant (471/071/971) jako ukázka, jak by v budoucnu městský železniční provoz měl vypadat.[9]

Číslování z roku 2006[editovat | editovat zdroj]

Boční informační panel elektrické jednotky 471
Jeden z vnitřních informačních panelů elektrické jednotky 471

V únoru 2006 zveřejnily České dráhy na svém webu návrh budoucího linkového vedení[10], navazující na Studii obsluhy hl. m. Prahy a jeho okolí městskou hromadnou dopravou osob, kterou vypracoval Metroprojekt Praha, a. s., v roce 2002, a graficky zpracoval ROPID v září 2004. Linky byly ve studii nazývané „přepravní ramena“. Na soupravách typu City Elefant bylo v letech 2006 a 2007 užíváno například označení linek S1 (kolínská trať), S5 (kralupská trať), S9 (berounská trať) a S10 (benešovská trať) dle tohoto systému.

  • S1 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Libeň – Český Brod – Kolín (denní interval 30–60 minut)
  • S2 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Vysočany – Nymburk hl. n. – Kolín – Kutná Hora město (denní interval 30–60 minut)
  • S3 Mělník – Všetaty – Praha-Kbely – Praha-Vysočany – Praha hl. n. – Praha-Vršovice – Praha-Braník – Vrané nad Vltavou – Dobříš (denní interval 60–120 minut)
  • S4 Mělník – Všetaty – Praha-Kbely – Praha-Vysočany – Praha hl. n. – Praha-Vršovice – Praha-Braník – Vrané nad Vltavou – Čerčany (denní interval 60–120 minut) (v plánech zveřejněných ČD v září 2006 je tato linka sloučena s linkou S3 jako její větev)
  • S5 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Podbaba – Roztoky u Prahy – Kralupy nad Vltavou (– Roudnice nad Labem) (denní interval 30–60 minut)
  • S6 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Kladno – Kladno-Ostrovec (denní interval 15–60 minut)
  • (S7 v původním plánu Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Praha letiště – Kladno)
  • S8 Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Beroun (denní interval 60–120 minut)
  • S9 (Praha-Libeň –) Praha hl. n. – Praha-Smíchov – Řevnice – Beroun (denní interval 30–60 minut) (v plánech zveřejněných ČD v září 2006 tato linka i nadále začíná až ve stanici Praha hl. n.)
  • S10 (Praha-Vysočany –) Praha hl. n. – Praha-Vršovice – Praha-Hostivař – Říčany – Strančice – Benešov u Prahy (denní interval 30–60 minut) (v plánech zveřejněných ČD v září 2006 tato linka i nadále začíná až ve stanici Praha hl. n.)
  • (S11 Praha-Krč – Praha hl. n. – Praha-Vysočany – Praha-Satalice – Brandýs nad Labem) (v některých plánech se tato linka nevyskytuje)
  • S20 Řevnice – Praha-Smíchov – Praha hl. n. – Praha-Libeň – Český Brod – Poříčany – Nymburk hl. n. (denní interval 30–60 minut)
  • S21 Milovice letiště – Lysá nad Labem – Praha-Vysočany – Praha hl. n. – Praha-Vršovice – Praha-Hostivař – Říčany – Strančice (denní interval 30–60 minut)
  • S22 Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Praha letiště (dle pův. plánu dále Hostivice – Praha-Zličín – Praha-Zličín zast.) (denní interval 15–30 minut, noční 30 minut) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
  • S23 Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov – Rudná u Prahy – Rudná-Hořelice (denní interval 60–120 minut) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
  • S30 Praha-Smíchov – Praha-Vršovice – Praha-Malešice – Praha-Jahodnice – Praha-Běchovice (denní i noční interval 30 minut) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
  • S31 Praha-Radotín – Praha-Krč – Praha-Spořilov – Praha-Malešice – Praha-Libeň – Praha-Vysočany (denní i noční interval 30 minut) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
  • S32 Praha-Hostivař – Praha-Malešice – Praha-Libeň – Praha-Holešovice – Praha-Podbaba – Roztoky u Prahy (denní i noční interval 30 minut)
  • (S33 dle pův. návrhu Strančice – Říčany - Praha-Hostivař – Praha-Malešice – Praha-Libeň – Praha-Bubny – Praha-Podbaba – Roztoky u Prahy)
  • S40 Úvaly – Praha-Libeň – Praha hl. n. – Praha-Smíchov – Řevnice (noční interval 30 minut, noční varianta linky S20) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)
  • S41 Praha-Horní Počernice – Praha-Vysočany – Praha-Libeň – Praha-Malešice – Praha-Hostivař – Strančice (noční interval 30 minut, noční obdoba linky S21 nezajíždějící na hlavní nádraží) (v článku ČD ze září 2006 se tato linka nevyskytuje)

Esko od 9. 12. 2007[editovat | editovat zdroj]

Informační tabule systému Esko na Masarykově nádraží v Praze
Vlak linky S7 v Radotíně

V jízdním řádu 2007/08 (od 9. prosince 2007) bylo číslování linek poprvé poznamenáno i v oficiálních jízdních řádech, byť nevýrazně. Objevilo se logo a název systému Esko,[8] třebaže použití loga bylo zpočátku sporadické (objevilo se například na vozech elektrických souprav) a použití názvu Esko bylo téměř pod hranicí veřejné vnímatelnosti. Za vzor systému aglomerační železnice byla v propagační kampani uváděna Vídeň. Hlášení upozorňující na možnost přestupu na tyto linky („Přestup na vlaky linky S a další spoje Českých drah“) byla později přiřazena k hlášením zastávek v tramvajích a autobusech, a stanic v metru. Na vnitřních digitálních panelech v autobusech je u názvu zastávky zobrazen také piktogram lokomotivy. V informačním systému metra je postupně doplňován znak linek S k označení výstupů směrem k železničním stanicím. Železniční linky byly zvýrazněny i v dalších informačních prvcích PID, zejména mapách a schématech sítě. Logo Eska (stylizované písmeno S) a vývěsky s barevnými označeními linek byly umístěny na různá místa na železničních nádražích a zastávkách, časem se ve stanicích i na internetu objevily i zastávkové jízdní řády linek Esko i některých dalších železničních tras zařazených do PID.

Stávajících 11 linek bylo přečíslováno. Základní ramena (radiální traťové směry vycházející z Prahy) mají označení s jednou číslicí, stoupající proti směru hodinových ručiček. Linky tato ramena spojující nebo propojující mají označení se dvěma číslicemi, odvozená od základních linek, na něž navazují.

Po zprovoznění Nového spojení, dokončení rekonstrukce pražského hlavního nádraží a dokončení rekonstrukce koridorů je od 14. prosince 2008 posílen provoz linek S5, S6 a S7, zavedena nová linka S29, trať do Milovic byla zaintegrována a označena jako S22 a linka S8 byla rozdělena na S8 a S80. Byly zavedeny zrychlené linky s označením začínajícím písmenem R (R3, R4, R5) v souběhu s linkami S stejného čísla.

  • S1 (trať 011): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Libeň – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Tatce – Pečky – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín (většina vlaků pokračuje mimo systém Esko do Pardubic) (denní interval 30 minut, 30–60 minut v roce 2007) Plná integrace z Prahy do stanice Pečky, úsek Pečky – Kolín mimo PID.
  • S12 (trať 060): Poříčany – Třebestovice – Sadská – Hořátev – Nymburk město – Nymburk hlavní nádraží (denní interval 30–60 minut) Plná integrace v úseku Poříčany – Sadská, úsek Sadská – Nymburk mimo PID.
  • S2 (trať 231): Praha Masarykovo nádraží – (od roku 2008 zrušeno zajíždění přes stanici Praha-Libeň) – Praha-Vysočany – Praha-Horní Počernice – Zeleneč – Mstětice – Čelákovice – Čelákovice-Jiřina – Lysá nad Labem – Ostrá – Stratov – Kostomlaty nad Labem – Kamenné Zboží – Nymburk hlavní nádraží – Velké Zboží – Poděbrady – Libice nad Cidlinou – Velký Osek – Veltruby – Kolín-Zálabí – Kolín (denní interval 30–60 minut) Plná integrace v úseku Praha – Ostrá, v úseku Ostrá – Stratov částečná integrace, úsek Stratov – Kolín mimo PID.
  • S20 (trať 231 + trať 232) Praha Masarykovo nádraží - Praha-Vysočany - Praha-Horní Počernice - Zeleneč - Mstětice - Čelákovice - Čelákovice-Jiřina - Lysá nad Labem - Milovice (linka v rámci systému Esko zřízena v prosinci 2009, původně jednotlivé spoje, od 12. prosince 2010 interval 30-60 minut v pracovní dny, vybrané spoje nestaví v zastávce Mstětice) Plná integrace v celé délce linky.
  • S22 (trať 232): Lysá nad Labem – Milovice (linka v rámci systému Esko zřízena v prosinci 2008, jednotlivé spoje, od 12. prosince 2010 sloučena s linkou S20)
  • S3 (trať 070): Praha hlavní nádraží – Praha-Vysočany – Praha-Satalice – Praha-Kbely – Praha-Čakovice – Hovorčovice – Měšice u Prahy – Zlonín – Kojetice u Prahy – Neratovice – Tišice – Všetaty – Byšice – Kojovice – Košátky – Kropáčova Vrutice – Zdětín u Chotětova – Chotětov – Krnsko – Mladá Boleslav hlavní nádraží (denní interval 60–120 minut) Plná integrace z hlavního nádraží do Čakovic, částečná integrace z Čakovic do Všetat, úsek Všetaty – Mladá Boleslav mimo PID. Úsek Všetaty – Mladá Boleslav je jako součást linky uváděn od prosince 2011.
  • R3 (trať 070): Praha hlavní nádraží – Praha-Vysočany – (Praha-Satalice – Praha-Kbely) – Praha-Čakovice – Neratovice – (Tišice) – Všetaty – Byšice – Mladá Boleslav hlavní nádraží (linka zřízena v prosinci 2008, interval 120 minut) (integrace do PID jako u S3, úsek Všetaty – Mladá Boleslav je jako součást linky uváděn od prosince 2011)
  • S4 (trať 091): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Holešovice zastávka – Praha-Bubeneč – Praha-Sedlec – Roztoky u Prahy – Roztoky-Žalov – Úholičky – Řež – Libčice nad Vltavou-Letky – Libčice nad Vltavou – Dolany – Kralupy nad Vltavou (– Nelahozeves zámek – Nelahozeves – Nové Ouholice – Mlčechvosty – Vraňany) (denní interval 30–60 minut) Plná integrace v úseku Praha – Kralupy, částečná integrace v úseku Kralupy – Vraňany, úsek Vraňany – Hněvice je mimo PID a jako součást linky uváděn od prosince 2011. Z Hněvic pokračuje jako linka U4 systému RegioTakt Ústecký kraj.
  • R4 (trať 091): Praha Masarykovo nádraží – Kralupy nad Vltavou (denní interval 60–120 minut). Od roku 2011 Praha hlavní nádraží – Praha-Holešovice – Kralupy nad Vltavou – Hněvice. Integrace do PID jako u S4.
  • S41 (trať 011+091, ML): Praha-Libeň – Praha-Holešovice – Praha-Bubeneč – Praha-Sedlec – Roztoky u Prahy (denní interval v pracovní dny 30–60 minut v úseku Praha-Libeň - Roztoky u Prahy. Od 12. prosince 2010 zaveden provoz o víkendech v intervalu 60 minut v prodloužené trase Praha-Hostivař – Praha-Libeň - Roztoky u Prahy) Plná integrace v celé trase linky.
  • S5 (trať 120, trať 093): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Bubny – Praha-Dejvice – Praha-Veleslavín – Praha-Ruzyně – Hostivice – Jeneč – Pavlov – Unhošť – Kladno – Kladno-město – Kladno-Ostrovec – Kladno-Švermov – Kladno-Dubí (denní interval 15–60 minut). Plná integrace z Prahy do stanice Kladno-Ostrovec, částečná integrace na zbylém úseku do Kladna-Dubí. Původně linka uváděna jen do stanice Kladno.
  • R5 (trať 120, trať 093): Praha Masarykovo nádraží – Praha-Dejvice – Hostivice – Kladno – Kladno-město – Kladno-Ostrovec – Kladno-Švermov – Kladno-Dubí (linka zavedena v prosinci 2008, denní interval 60 minut) Integrace jako u linky S5. Původně linka uváděna jen do stanice Kladno. Druhá větev linky pokračuje ze stanice Kladno dále po trati 120 přes stanice Kačice – Stochov – Nové Strašecí – Lužná u Rakovníka – Rakovník, tato větev není zařazena do PID.
  • S6 (trať 173): Praha-Smíchov – Praha-Hlubočepy – Praha-Holyně – Praha-Řeporyje – Zbuzany – Rudná u Prahy – Nučice – Nučice zastávka – Loděnice – Vráž u Berouna – Beroun-Závodí – Beroun (denní interval 30–60 minut, do prosince 2008 60–180 minut) Plná integrace z Prahy do stanice Nučice, ve zbývajícím úseku do Berouna částečná integrace.
  • S7 (trať 171): Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov – (Praha-Velká Chuchle) – Praha-Radotín – Černošice – Černošice-Mokropsy – Všenory – Dobřichovice – Řevnice – Zadní Třebaň – Karlštejn – Srbsko – Beroun (denní interval 10–30 minut, do prosince 2008 15–60 minut) Od prosince 2010 jsou ve špičkách spoje přes Prahu prodlouženy souběžně s linkou S1 do Úval. Plná integrace v celé trase linky.
  • S8 (trať 210): (Praha hlavní nádraží) – Praha-Vršovice – Praha-Krč – Praha-Braník – Praha-Modřany zastávka – Praha-Komořany – Praha-Zbraslav – Jarov – Vrané nad Vltavou – Skochovice – Davle – Petrov-Chlomek – Petrov u Prahy – Luka pod Medníkem – Jílové u Prahy – Kamenný Přívoz – Prosečnice – Krhanice – Chrást nad Sázavou – Týnec nad Sázavou – Pecerady – Poříčí nad Sázavou-Svárov – Poříčí nad Sázavou – Čerčany (denní interval 60–120 minut; do prosince 2008 byla do linky S8 zahrnuta i dnešní linky S80) Plná integrace z Prahy do stanice Davle, v úseku Davle – Čerčany částečná integrace.
  • S80 (trať 210): Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice – Praha-Krč – Praha-Braník – Praha-Modřany zastávka – Praha-Komořany – Praha-Zbraslav – Jarov – Vrané nad Vltavou – Skochovice – Měchenice – Klínec – Bojov – Bojanovice – Čisovice – Rymaně – Mníšek pod Brdy – Nová Ves pod Pleší – Malá Hraštice – Mokrovraty – Stará Huť – Dobříš (do prosince 2008 byla i tato větev zahrnuta do linky S8; denní interval 60–120 minut) Plná integrace z Prahy do stanice Měchenice, v úseku Měchenice – Dobříš částečná integrace.
  • S9 (trať 221): Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice – Praha-Strašnice zastávka – Praha-Hostivař – Praha-Horní Měcholupy – Praha-Uhříněves – Praha-Kolovraty – Říčany – Světice – Strančice – Mnichovice – Mirošovice u Prahy – Senohraby – Čtyřkoly – Pyšely – Čerčany – Mrač – Benešov u Prahy (denní interval 30–60 minut) Plná integrace z Prahy do stanice Senohraby, v úseku Senohraby – Čerčany částečná integrace, úsek Čerčany – Benešov u Prahy mimo PID.
  • S29 (trať 221): Praha-Vysočany – Praha hlavní nádraží – Praha-Vršovice – Praha-Strašnice zastávka – Praha-Hostivař – Praha-Horní Měcholupy – Praha-Uhříněves – Praha-Kolovraty – Říčany – Světice – Strančice (linka zřízena od prosince 2008, denní interval 30 minut, v provozu jen v pracovní dny. Od 12. prosince 2010 sloučena s linkou S9.)

Od 1. června 2010 byla dočasně zřízena v půlhodinovém intervalu v pracovní dny náhradní vlaková doprava S65 Praha-Smíchov, Na Knížecí – Praha-Zličín po trati 122 na dobu rekonstrukce tramvajové trati v Plzeňské ulici, zároveň byla trať 122 trvale zahrnuta do plné integrace v PID. Od 1. října 2010 byla linka S65 změněna na trvalou a prodloužena do Hostivice, nejprve má mít interval 60 až 120 minut, od 12. prosince 2010 pak 60 minut, stále pouze v pracovní dny.[11]

  • S65 (trať 122): Praha-Smíchov Na Knížecí – Praha-Žvahov – Praha-Jinonice – Praha-Cibulka – Praha-Stodůlky – Praha-Zličín – Hostivice – Hostivice-Litovice – Rudná u Prahy. Plná integrace v celé trase linky.

Od 12. prosince 2010 byl rozšířen počet diagonálních linek, které nekončí v centru Prahy. Ve špičkách pracovního dne byly spoje linky S7 prodlouženy do trasy Beroun – Úvaly, z Prahy do Úval jsou proloženy s linkou S1 do intervalu 15 minut. Na lince S41 byl zaveden i víkendový provoz, a to v intervalu 60 minut v trase prodloužené z nádraží Praha-Libeň až do stanice Praha-Hostivař s návazností na spoje směrem do Říčan či z Říčan, v pracovní dny začaly být místo motorových vozů nasazovány staré elektrické jednotky 451 v třivozovém provedení.[12][13] Současně byla linka S22 sloučena s linkou S20 a linka S29 sloučena s linkou S9.

Od 11. prosince 2011 (či dříve) byly linky S3 a R3 prodlouženy ze Všetat do Mladé Boleslavi, linky S3 a R4 z Vraňan do Hněvic, S5 a R5 ze stanice Kladno do stanice Kladno-Dubí (R5 rozvětvena též do Rakovníka), S65 z Hostivice do Rudné a označení v systému Esko získaly další úseky:[14]

  • S11 (trať 012): Pečky – Radim – Chotutice – Chroustov – Vrbčany – Plaňany – Plaňany zastávka – Žabonosy – Zalešany – Bošice – Kouřim (částečná integrace v celé trase linky)
  • S23 (trať 074): Čelákovice – Čelákovice zastávka – Lázně Toušeň – Brandýs nad Labem zastávka – Brandýs nad Labem-Zápská – Brandýs nad Labem – Polerady nad Labem – Kostelec nad Labem – Jiřice – Lobkovice – Neratovice město – Neratovice (částečná integrace v celé trase linky)
  • S32 (trať 072): Lysá nad Labem – Lysá nad Labem-Dvorce – Otradovice – Stará Boleslav – Dřísy – Ovčáry – Všetaty – Malý Újezd – Mělník – Mělník-Mlazice – Liběchov – Štětí. Dále pokračuje jako linka U32 systému RegioTakt Ústecký kraj. Plná integrace v úseku Lysá nad Labem – Všetaty, úsek Všetaty – Štětí mimo PID.
  • S40 (trať 110): Kralupy nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou předměstí – Zeměchy – Olovnice – Neuměřice – Kamenný Most u Kralup nad Vltavou – Zvoleněves – Podlešín – Slaný předměstí – Slaný (pokračuje jako linka U40 systému RegioTakt Ústecký kraj) Částečná integrace v úseku Kralupy nad Vltavou – Podlešín. Úsek Podlešín – Slaný mimo PID.
  • S43 (trať 092): Neratovice – Chlumín – Netřeba – Úžice – Chvatěruby – Kralupy nad Vltavou (částečná integrace v celé trase linky)
  • S44 (trať 111): Kralupy nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou předměstí – Olovnice zastávka – Velká Bučina – Velvary (částečná integrace v celé trase linky)
  • S45 (trať 093): Kralupy nad Vltavou – Kralupy nad Vltavou-Minice – Otvovice – Zákolany – Dřetovice – Brandýsek – Kladno-Vrapice – Kladno-Dubí – Kladno-Švermov – Kladno-Ostrovec – Kladno město – Kladno (částečná integrace v celé trase linky, plná integrace v úseku Kladno-Dubí – Kladno)
  • S50 (trať 120): Kladno – Kladno-Rozdělov – Kamenné Žehrovice – Kačice – Stochov – Rynholec – Nové Strašecí – Řevničov – Lužná u Rakovníka – Rakovník zastávka – Rakovník (v úseku Kladno – Kladno-Rozdělov částečná integrace, zbytek linky mimo PID)
  • S60 (trať 170, trať 200): Beroun – Králův Dvůr – Králův Dvůr-Popovice – Zdice – Libomyšl – Lochovice – Rejkovice – Jince – Bratkovice – Příbram – Milín – Ostrov u Tochovic – Tochovice – Březnice (v úseku Beroun – Králův Dvůr-Popovice částečná integrace, zbytek linky mimo PID)
  • S70 (trať 170): Beroun – Králův Dvůr – Králův Dvůr-Popovice – Zdice – Stašov – Praskolesy – Hořovice (v úseku Beroun – Králův Dvůr-Popovice částečná integrace, zbytek linky mimo PID)
  • S75 (trať 174): Beroun – Beroun-Závodí – Hýskov – Nižbor – Žloukovice – Račice nad Berounkou – Zbečno – Újezd nad Zbečnem – Roztoky u Křivoklátu – Křivoklát – Městečko u Křivoklátu – Pustověty – Lašovice – Chlum u Rakovníka – Rakovník (v úseku Beroun – Beroun-Závodí částečná integrace, zbytek linky mimo PID)
  • S76 (trať 172): Zadní Třebaň – Běleč – Liteň – Skuhrov pod Brdy – Nesvačily – Všeradice – Vižina – Osov – Hostomice pod Brdy – Radouš – Neumětely – Lochovice (v úseku Zadní Třebaň – Skuhrov pod Brdy částečná integrace, zbytek linky mimo PID)
  • S88 (trať 212): Čerčany – Lštění – Zlenice – Hvězdonice – Chocerady – Vlkovec – Samechov – Stříbrná Skalice – Plužiny – Sázava zastávka – Sázava-Černé Budy (částečná integrace v celé trase linky)

Do jízdního řádu platného od prosince 2012 si dopravce KŽC Doprava nechal zapsat spoje na trase Praha Masarykovo nádraží – Praha-Čakovice s plánovaným zahájením provozu k počátku dubna 2013, resp. ode dne vyhlášení. Snaží se dohodnout na zařazení spojů do PID a dotaci v jejím rámci, ale mluvčí organizace ROPID v listopadu 2011 řekl, že jednání stále probíhají a že by to bylo možné nejdříve od srpna 2013.[15] 3. června 2013 byla linka spuštěna pod označením S31 (v některých zprávách byla označována S34) v intervalu 60 minut v rámci povodňových opatření při přerušení provozu metra v centru města; byly na ni nasazeny historické motorové vozy.[16] 8. června bylo oznámeno ukončení provozu.[17] 1. října 2013 byla linka uvedena do zkušebního provozu pod označením S34 s plnou integrací do PID, jízdenky podle tarifu dopravce se vydávají pouze ve vlaku, nasazeny byly motorové vozy řady 810. V rámci zkušebního provozu má být vyhodnoceno využití linky a ekonomika provozu, což má být podkladem pro budoucí výběrové řízení na dopravce. Náklady na zajištění provozu od 1. října 2013 do konce roku 2013 jsou přes 4 miliony korun a pro rok 2014 přes 14 milionů korun.[18]

Koncem srpna 2012 ARRIVA vlaky s.r.o. oznámila, že chce od 9. prosince 2012 zahájit pravidelnou dopravu motorovými jednotkami 628 po Deutsche Bahn modernizovaných v Pars nova (v Česku s označením 845) na trase Benešov u Prahy – Praha – Kralupy nad Vltavou, a to přes malešickou spojku, nádraží Praha-Libeň a Masarykovo nádraží, se zastavováním ještě v Čerčanech, Říčanech, Praze-Hostivaři, Praze-Bubenči, Řeži a Libčicích nad Vltavou. Chtěla od začátku roku 2013 na trasu nasadit 4 soupravy (a v případě potřeby je zdvojovat či ztrojovat) a provádět jimi 18 párů spěšných spojů v hodinovém intervalu.[19] V pátek 9. listopadu 2012 provoz vyzkoušela.[19] Začátkem prosince 2012 dopravce oznámil, že dopravu zahájí na jaře 2013.[20] Ani v polovině dubna však na webu společnosti[21] žádná informace o zahájení provozu nebyla. Dopravce zde prý hodlal jezdit bez dotací a po dohodě s ROPIDem uznávat jízdenky Pražské integrované dopravy,[22] ceník jejích vlastních jízdenek se neměla příliš lišit od cen ČD.[23] Ze začátku má být pokladna jen v Praze, cestující z ostatních stanic mají být odbaveni ve vlaku nebo prostřednictvím internetu.[20] Podle rozhovoru pro E15 z konce února 2013 probíhají intenzivní jednání o integraci spojů do Pražské integrované dopravy. Jaroslav Richter zdůraznil přínosnost přímého spojení oblasti Libně s městy na jihovýchod od Prahy, jako jsou Říčany a Čerčany. ROPIDu se prý tato linka hodí, ale nemá ještě definitivní názor na to, zda mají linky do Benešova jezdit z Masarykova nádraží. Za realistický termín zahájení provozu Richter na konci února 2013 označil první pololetí 2013.[24] V ponděli 23. září 2013 dopravce zahájil provoz 8 páry spojů ve všedních dnech v přibližně dvouhodinovém intervalu a pouze v úseku Kralupy nad Vltavou – Praha Masarykovo nádraží, na linku je nasazena jedna souprava. [25][26][27] Linka je provozována zatím bez integrace do PID a bez dotací. Jízdenky dopravce prodává pouze ve vlaku. Základní jízdné je výrazně nižší než základní jízdné Českých drah a mírně vyšší než zákaznické jízdné (In-25) Českých drah. Podle mluvčího ROPIDu Filipa Drápala je největší překážkou integrace nedohoda Prahy a Středočeského kraje na uznávání tarifu, zejména neochota Středočeského kraje. Je podle něj vyloučeno, že by dopravce získal dotaci v blízké době – přidělení dotace by muselo být zveřejněno rok předem ve věstníku EU, výběrové řízení na dotaci by trvalo ještě déle.[25] Cestujícím s OpenCard je dopravcem poskytována zhruba třetinová sleva.[28] Pro iHNed.cz jednatel Jaroslav Richter zahájení dopravy komentoval: „My do toho vstupujeme s tím, že chceme ukázat, že se dá dělat i příměstská doprava jinak. Že i zde může být více dopravců. Chceme prostě využít situaci, která umožňuje na trh vstoupit a intenzivně se bavit s objednavateli o tom, kdy a za jakých podmínek by bylo možné se včlenit do systému. Bez dotací to ale nejde. Naším dlouhodobým cílem není jezdit za každou cenu. V případě, že by nebyl zájem nebo by z nějakých důvodů bylo zřejmé, že v období několika měsíců by nebyla šance se zaintegrovat, tak s tím přestaneme.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Esko Praha ve Wikimedia Commons

  1. a b Zařazení rychlíků do PID od 9. 12. 2007, leták ROPID
  2. Historický přehled PID, ROPID
  3. Zařazení rychlíků do PID od 14. 12. 2008, leták ROPID
  4. Zařazení rychlíků do PID od 12. 12. 2010, leták ROPID
  5. České dráhy: Praha, Středočeský kraj a České dráhy budou rozvíjet metropolitní železnici Tisková zpráva ČD o rozvoji metropolitní sítě. (30. 10. 2002)
  6. Rudolf Markvart: Zůstanou Praze železniční kyvadla? (2002)
  7. František Nyklíček: Možný rozvoj sítě „Metropolitních dopravních linií“ (16. 8. 2003)
  8. a b Esko jako spojení pro město, nové označení a linkový systém vlaků pražské příměstské dopravy, České dráhy, tisková zpráva, 7. 12. 2007
  9. České dráhy: České dráhy podpoří Evropský týden mobility uspořádáním Dne pražské železnice s důrazem na prezentaci dopravy po tzv. Novém spojení, 7. 9. 2006 (tisková zpráva)
  10. České dráhy: Budoucnost příměstské dopravy v pražské aglomeraci (1. 2. 2006); dostupné z webarchivu
  11. Michal Jaroš: Linka S65 zůstane v provozu i po skončení tramvajové výluky, ŽelPage, 6. 9. 2010, zdroje: Informační zpravodaj Ropid 16/2010, str. 3, a Konečný návrh železničních jízdních řádů pro období 2010/11 pro tratě v rámci PID, ROPID, 1. 9. 2010, zdroj SŽDC
  12. Příměstské vlaky pojedou nově z Berouna přes Prahu až do Úval, iDnes.cz, Praha, 21. 9. 2010, ab (Aleš Berný)
  13. Novinky ve vlacích PID od prosince 2010, ROPID, 21. 9. 2010
  14. Vlakové linky S v PID, stav ke dni 11. 12. 2011, ROPID
  15. Jan Šindelář: Železniční kuriozity: švýcarská kvalita se vyrábí v Polsku, E15, 21. 11. 2012
  16. ROPID: K situaci v příměstské dopravě, BUSportál.cz, 3. 6. 2013, TI Ropid
  17. Linka S 34 ukončila provoz, KŽC, 8. 6. 2013
  18. Dnes vyjela nová vlaková linka S34 do Čakovic, ROPID, 1. 10. 2013
  19. a b Jan Sůra: VIDEO: Arriva testuje své spěšné vlaky pro linku Benešov - Kralupy, iDnes.cz, 9. 11. 2012
  20. a b Ladislav Jerie: Vlaky Arriva vyjedou z Benešova do Prahy až na jaře, Benešovský deník, 11. 12. 2012 08:56, Vlaky Arriva vyjedou z Benešova do Prahy až na jaře, Deník.cz, 11. 12. 2012 12:21
  21. Arriva vlaky
  22. Drážní překvapení: Leo Express do Chomutova, Arriva z Kralup do Benešova iDnes.cz, 31. 8. 2012
  23. Arriva ukázala soupravy, které nasadí na své první vlaky v Česku, iDnes.cz, 18. 9. 2012
  24. Jan Šindelář: Jaroslav Richter: Doba nepřeje podnikání v komerční dopravě na železnici, E15, 28. 2. 2013
  25. a b Aleš Černý: Arriva začíná jezdit na železnici z Prahy do Kralup. Zatím výjimečně bez dotací, iHNed.cz, 22. 9. 2013
  26. Arriva riskne vlakovou linku Praha - Kralupy, E15.cz, 16. 9. 2013
  27. Opožděná premiéra: Arriva vyráží na tratě kolem Prahy, 5plus2.cz, 13. 9. 2013
  28. Jízdenky a jízdné ve vlacích ARRIVA, ARRIVA vlaky