Východolabská tabule

Východolabská tabule
	Kunětická hora, letecký snímek
Nejvyšší bod	352 m n. m. (Na šancích)
Délka	70 km
Šířka	40 km
Rozloha	1618,2 km²
Střední výška	251 m n. m.
Nadřazená jednotka	Východočeská tabule
Sousední; jednotky	Orlická tabule ; Svitavská pahorkatina ; Středolabská tabule ; Jičínská pahorkatina ; Železné hory
Podřazené; jednotky	Cidlinská tabule ; Chlumecká tabule ; Pardubická kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	; Východolabská tabule na mapě Česka
Horniny	slínovec, jílovec, spongilit, pískovec, sedimenty, spraš, váté písky
Povodí	Labe
Souřadnice	50°11′18″ s. š., 15°37′56″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIC-1
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v severozápadní části Východočeské tabule. Leží v Královéhradeckém kraji (okresy Jičín, Trutnov, Náchod, Hradec Králové), v Pardubickém kraji (okresy Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí) a ve Středočeském kraji (okresy okrese Kolín, Nymburk).

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Jičíněves (na severozápadě), Hořice (na severu), Kuks (na severovýchodě), Vysoká nad Labem (na východě), Vysoké Mýto (na jihovýchodě), Chrudim (na jihu), Kolín (na jihozápadě) a Lovčice (na západě). Uvnitř celku leží krajská města Pardubice a Hradec Králové (část) a další města Nový Bydžov, Chlumec nad Cidlinou a Jaroměř (část).

Je to plochá pahorkatina v povodí Labe Cidliny a Loučné, na slínovcích, jílovcích, spongilitech a pískovcích svrchní křídy, s pleistocenními říčními a eolickými (větrnými) sedimenty. Je zde slabě rozčleněný erozně denudační reliéf pleistocenních říčních teras a údolních niv Labe, Cidliny a přítoků, se sprašovými pokryvy a závějemi a pokryvy a přesypy vátých písků, strukturně denudačních plošin a plochých hřbetů.^[1]

Celek Východolabská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIC–1) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Cidlinská tabule (VIC–1A) na severozápadě, Chlumecká tabule (VIC–1B) uprostřed a Pardubická kotlina (VIC–1C) na jihovýchodě.

Tabule sousedí s celky Orlická tabule na východě, Svitavská pahorkatina na jihu a jihovýchodě, Středolabská tabule na západě a jihozápadě, Jičínská pahorkatina na severu a Železné hory na jihozápadě.^[1]

Kompletní geomorfologické členění Východolabské tabule uvádí následující tabulka:

Nejvyšším bodem Východolabské tabule je Na šancích (352 m n. m.).

V seznamu jsou uvedeny vrcholy s výškou nad 300 m n. m.

↑ ^a ^b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.

Geomorfologické členění Východolabské tabule
ČESKÁ VYSOČINA • Česká tabule • Východočeská tabule
CIDLINSKÁ TABULE	Novobydžovská tabule	Holý (323 m)
	Ostroměřská tabule
	Nechanická tabule
CHLUMECKÁ TABULE	Velichovecká tabule	Na šancích (352 m)
	Libčanská plošina
	Barchovská plošina
	Krakovanská tabule
	Dobřenická plošina
	Urbanická brána
PARDUBICKÁ KOTLINA	Smiřická rovina
	Kunětická kotlina	Kunětická hora (315 m)
	Kladrubská kotlina
	Východolabská niva
	Holická tabule
	Dašická kotlina
	Sezemická kotlina
	Nemošická tabule
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Vrchol