Chrudim

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Pardubickém kraji. O vrchu pojednává článek Chrudim (838 m).
Chrudim
Morový sloup na Resselově náměstí v Chrudimi

Morový sloup na Resselově náměstí v Chrudimi

znak obce Chrudimvlajka obce Chrudimznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0531 571164
kraj (NUTS 3): Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4): Chrudim (CZ0531)
obec s rozšířenou působností: Chrudim
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 33,20 km²
počet obyvatel: 23 182 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 240 m
PSČ: 537 01
zákl. sídelní jednotky: 31
části obce: 8
katastrální území: 5
adresa městského úřadu: Resselovo nám. 77
537 16 Chrudim
starosta / starostka: Mgr. Petr Řezníček
Oficiální web: http://www.chrudim-city.cz/
E-mail: urad@chrudim-city.cz

Chrudim (Česko)
Red pog.png
Chrudim, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Chrudim (2. pád Chrudimi i Chrudimě) je okresní město, druhé největší město v Pardubickém kraji. Leží 110 km východně od Prahy, asi 11 km jižně od Pardubic a 120 km severozápadně od Brna. Žije zde přes 23 tisíc obyvatel. Spolu se sousedními Slatiňanami a přilehlými obcemi [2] vytváří městskou aglomeraci, která má zhruba 30 tisíc obyvatel.

Sídlí zde okresní soud.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Geomorfologicky leží město v Chrudimské pánvi (240 m n. m.), která je součástí České křídové tabule. Jihozápadně (10 km) se zvedá pohoří Železné hory, patřící do kategorie hornatin, s nejvyšší horou 668 m n. m. (Vestec). Městem protéká řeka Chrudimka, která pramení v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (20 km J–JV). Celková délka řeky je 108 km a v ústí je průměrný průtok 6,01 m³/s. U města Seč je na ní postavena údolní přehradní nádrž, která je velmi intenzivně využívána občany města pro rekreaci a vodní sporty (18 km). Průměrná teplota ve městě je 7 °C. Nejteplejší měsíc červenec má teplotu 17,5 °C.

Historie města[editovat | editovat zdroj]

První doklady o osídlení území města jsou doloženy archeologickými materiály z přelomu 5.4. tisíciletí př. n. l. V letech 9951055 vzniká první přemyslovské hradiště. V roce 1055 zde během svého vojenského tažení zemřel Břetislav I., Kosmův zápis o této události je první spolehlivou zmínkou o Chrudimi. Z dosavadního hradiště roku 1263 kolonizačním úsilím Přemysla Otakara II. vzniklo pravé středověké město. Roku 1421 se město po porážce táborskými a pražskými vojsky připojilo k husitům. Mimořádný rozkvět zaznamenalo kolem roku 1527. V roce 1567 byl prováděn v královských městech soupis domů. V Chrudimi jich tehdy bylo 480. V roce 1620 byla Chrudim tvrdě postižena za své sympatie k českému králi Fridrichu Falckému. V době hospodářského úpadku se intenzivně rozvíjelo působení jezuitského řádu, a to až do sklonku 18. století. Roku 1750 zde zřizuje královna Marie Terezie poštu a od roku 1751 je Chrudim sídlem reorganizovaného a trvale zde umístěného krajského úřadu. Od roku 1854 zde až do roku 1949 působil krajský soud. V období industrializace 19. století vzniká Wiesnerova strojírenská továrna (r. 1855) a v roce 1876 Popperova továrna na obuv. Po II. světové válce se ve městě utvářejí dva velké průmyslové závody Transporta a Evona v původních podnicích (Wiesnerově strojírně a Popperově továrně).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Chrudimi.

Centrum Chrudimi má zachovanou středověkou strukturu s památkově významnou zástavbou se starými hradbami a bylo roku 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.[3]

Středověké opevnění[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o opevnění pochází z roku 1349, je ale pravděpodobné, že bylo vystavěno dříve, patrně již po vzniku města. Do současnosti se dochovala hradební zeď, několik věžic, rekonstruovaná bašta Prachárna na severovýchodu a v současnosti opravovaný dům „Na Puši“ v blízkosti Širokých schodů, jehož součástí je i stará vodárenská věž, do které byla čerpána voda z Vodárny. Odtud byla voda rozváděna do městských kašen a do konventu. Rekonstrukce hradeb probíhá od 70. let 20. století. V hradbách jsou také dvě fortny, tzv. Myší díra (Tmavá fortna) a Pardubská fortna (ve věži Ceregettiho domu). Původní brány – Horní v Břetislavově ulici a Dolní v Široké ulici – se nedochovaly, byly zbořeny během 19. století.

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Resselově náměstí

Na Resslově náměstí stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Doba postavení není známa, jeho východní část však pravděpodobně stála již kolem roku 1340. Novogotickou podobu získal úpravou stavitele Františka Schmoranze staršího v letech 18571879.

Na Kateřinském předměstí stojí kostel ze 14. století zasvěcený sv. Kateřině Alexandrijské. Od roku 1421 byl kostelem farním, od 16. století je kostelem filiálním. Při požáru v roce 1850 shořela střecha a 42 metrů vysoká věž. Po rekonstrukci byl vysvěcen v roce 1888.

V Zieglerových sadech stojí pozdně gotický kostel sv. Michaela. Jeho stavba byla zahájena roku 1519, vysvěcen byl o dva roky později. Dnes ho používá Řeckokatolická církev. Původní hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1881.

Klášterní kostel sv. Josefa, byl postaven v letech 16621665. Po dlouhých letech, kdy sloužil jako skladiště, byl v letech 20092011 zrekonstruován a citlivě přestavěn na muzeum barokních soch, vybavené moderními technologiemi. Objekt nabízí i uspořádání světských svatebních obřadů v sakrálním prostředí a malé kino s moderním vybavením pro 35 osob. Dále zde probíhají i jiné příležitostné akce, jako koncerty, rauty apod. Objekt navazuje na rovněž zrekonstruované Klášterní zahrady. Pouze klášter sám se zatím rekonstrukce nedočkal.

Na hřbitově U Kříže stojí kostel Povýšení svatého Kříže. Pravděpodobně je nejstarší ze všech chrudimských kostelů. Byl postaven v osadě, která se zde rozkládala v 11. století.

Do současnosti se nedochoval kostel sv. Jana Křtitele založený pravděpodobně ve 14. století. Původně špitální kostel, kolem kterého se rozkládal i hřbitov, byl zrušen v druhé polovině 18. století. Budova pak byla upravena jako divadlo, v roce 1929 byla zbořena. Dnes na místě kostela stojí budova Komerční banky. Část výzdoby divadla byla přenesena do objektu chrudimské Střelnice a po jejím zboření pak byly dochované fragmenty přeneseny do místního Umělecko-průmyslového muzea. Za zmínku stojí zejména umělecky velmi hodnotný lustr ze zlaceného vyřezávaného dřeva pravděpodobně z první poloviny 18. století.

Na Pardubické ulici stojí evangelický kostel z roku 1890.

Církvi husitské slouží Husův sbor z roku 1935 v Rooseveltově ulici.

Církev bratrská má svoji modlitebnu ve Filištínské ulici.

V Mírové ulici stojí kostel svatého Marka. V roce 1732 nechal držitel Medlešic, Václav Caretto Millesimo, na místě bývalé kaple postavit kostel zasvěcený sv. Marku. Ke kostelu se každoročně na den sv. Marka 25. dubna konalo z centra Chrudimě procesí.

V Chrudimi ve středověku také stál dominikánský konvent, založený pravděpodobně kolem roku 1295, jehož součástí byl i kostel zasvěcený Panně Marii. Celý konvent i s kostelem byl zničen husitskými vojsky 28. dubna 1421.

Významné domy[editovat | editovat zdroj]

Drobné památky[editovat | editovat zdroj]

  • Sloup Proměnění Páně na Resselově náměstí
  • Novoměstská kašna s barokními sochami původně umístěnými na parapetu schodiště před kostelem Nanebevzetí panny Marie na hlavním náměstí. Barokní schodiště bylo zrušeno při neogotizaci prováděné Františkem Schmoranzem. Jeho zbytky a zejména sochy pak byly použity při výzdobě Novoměstské kašny.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vlakové nádraží v Chrudimi
  • Železniční - Město leží na křižovatce železničních tratí 238 (trať 238 v roce 2012 oslavila 140 let provozu) PardubiceHavlíčkův Brod, 016 Chrudim – Chrudim město – Moravany – Borohrádek, 017 Chrudim – Chrudim město – Heřmanův městec. Na trati 017 byla od jízdního řádu 2010–2011 zrušena pravidelná osobní doprava a poslední osobní vlak, podle jízdního řádu, zde projel v prosinci 2010. Vlakové spojení do/z Chrudimi po trati 238 je 20-30 min. ve špičce a okolo 1 hodiny mimo špičku, na trati 016 jede "osobák" ob hodinu. Na trati 238 jezdí vlaky tříd Os Sp a R (od jízdního řádu 2011/12 byly rychlíky zrušeny)
  • Letecká - V Chrudimi je veřejné vnitrostátní letiště převážně sportovního charakteru umožňující i provoz všeobecného letectví. Situováno je jihozápadně od města, má travnatou dráhu. Vlastníkem letiště je MO ČR, provozovatelem letiště je Aeroklub Chrudim.

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání a kultura[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je šest základních škol, jedna škola zájmově umělecká, jedna střední soukromá škola a šest středních škol státních. Gymnázium Josefa Ressela (od roku 1863), Obchodní akademie (od roku 1882), Střední průmyslová škola strojnická, technická a vyšší odborná, Střední škola zemědělská a vyšší odborná, Střední škola zdravotnická a sociální, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodu a služeb a soukromá Hotelová škola Bohemia s pedagogickým lyceem. Tradičními kulturními akcemi jsou ve městě přehlídky amatérských loutkářských souborů – Loutkářská Chrudim a Chrudimské hudební pátky – koncerty vážné hudby. Z města pocházejí i významné osobnosti hudby – Bohumil Benoni (18621942), Rudolf Vonásek (1914). Ve městě je i několik hudebních těles – Chrudimská komorní filharmonie, dechová hudba „Chrudimské besedy“, Taneční a dechový orchestr ZUŠ Chrudim, swingový Big Band Chrudim a funkyjazzrockový KYX orchestra. Od roku 1801 se hrálo v Chrudimi divadlo. V roce 1931 začala stavba nové budovy městského divadla. Ve městě je amatérský divadelní soubor „Štěpánek“ a pěvecký sbor „Slavoj“, který byl založen v roce 1856. Expozice Regionálního muzea v Chrudimi jsou zaměřeny na regionální dějiny, umělecké řemeslo a umělecký plakát. Nově vybudované Muzeum barokních soch (MUBASO), Muzeum loutkářských kultur a Kabinet EX-LIBRIS, který je detašovaným pracovištěm Památníku národního písemnictví v Praze, jsou svým způsobem jedinečná muzea v celosvětovém měřítku.

Tělovýchova a sport[editovat | editovat zdroj]

Ve městě jsou tři tělovýchovné jednoty, dva fotbalové stadiony, jedna umělá ledová plocha (zastřešená), tenisové kurty, víceúčelová sportovní hala, letní plovárna, plavecký bazén s tobogánem, lanový park a malá lezecká stěna v městských lesích Podhůra a plochá dráha (která se nepoužívá).

Rekreační zázemí města[editovat | editovat zdroj]

Oblasti Železných hor a Žďárských vrchů jsou velmi intenzivně využívány občany i návštěvníky Chrudimi.

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální členění Chrudimi

Město se v současné době skládá z osmi místních částí na pět katastrálních územích:

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Chrudim a Obvod obce s rozšířenou působností Chrudim.

Chrudim je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Chrudim se skládá ze 108 obcí, ORP z 86 obcí.

Město Chrudim je rovněž jedním ze dvou významných posádkových měst v Pardubickém kraji (Chrudim, Pardubice). Chrudim je posádkou 43. výsadkového praporu, jediného útvaru tohoto typu v Armádě České republiky. Útvar sídlí na adrese Obce Ležáků 14, na kraji obce směrem na Slatiňany.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel města Chrudimě[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1998 2001 2011
Počet obyvatel 10 585 13 240 13 484 14 413 14 996 14 620 14 776 15 210 16 460 18 238 21 393 23 643 24 175 23 898 23 239

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde:

Působili zde:

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. http://www.makroekonomika.wz.cz/aglomerace.htm
  3. Městská památková zóna Chrudim
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHARVÁT, J.: Stará Chrudim, 1991
  • KOBETIČ, P., Pavlík, T., Šulc, I. a kol.: Chrudim. Vlastivědná encyklopedie, Praha, 2005
  • SOMMER, Jiří. Chrudimsko. Historický obzor, 1998, 9 (3/4), s. 81-83. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]