Jaromír John
| Jaromír John | |
 před 1923 |
|
| Narození | 16. duben 1882 Klatovy  Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí | 24. dubna 1952 (ve věku 70 let) Jaroměř  Československo |
| syn | Evžen Markalous |
|---|
Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous (16. dubna 1882, Klatovy – 24. dubna 1952, Jaroměř) byl český spisovatel, novinář, středoškolský a vysokoškolský učitel, výtvarný estetik, výchovný pracovník a výtvarný kritik.
Obsah |
Život [editovat]
Jaromír John se narodil v Klatovech, gymnázium absolvoval v Chrudimi (roku 1900). Poté studoval přírodovědu v Praze, po úspěšném ukončení vystudoval přírodovědnou fakultu ještě v Innsbrucku (1907).
Od roku 1910 vyučoval na dívčím reálném gymnáziu v Hradci Králové.
V únoru 1915 narukoval do první světové války na balkánskou frontu. Roku 1916 dostal v Albánii úplavici a dočasně ochrnul na dolní končetiny.
Roku 1919 se stal redaktorem v Lidových novin.
Působil jako dlouholetý šéfredaktor časopisu Pestrý týden a jako redaktor v měsíčníku Bytová kultura.
V letech 1923–1927 externě přednášel dějiny umění na brněnské technice. Dále pracoval v tiskovém odboru vlády.
Od roku 1943 žil s Helenou Šmahelovou.
Od roku 1946 získal místo profesora estetiky na znovu obnovené Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kam se přestěhoval i se svojí družkou H. Šmahelovou.
Dílo [editovat]
Jeho tvorba byla ovlivněna časopisem Moderní revue. Z počátku psal drobné povídky, později romány a novely.
- Listy z vojny, jež jsem psal synovi – 1917
- U táborového ohně – 1917
- Humoresky – 1918
- Tabatěrka
- Večery na slamníku – 1920, rozšířeno a přepracováno 1930, nejznámější sbírka povídek. Představují válku, ale z trochu jiné stránky: z nemocnic, z dobrovolných škol, … Vyprávějí s humorem o nepříjemných stránkách války a proměně lidských citů ve vypjatých situacích.
- Topičovo australské dobrodružství – 1939
- Rady snoubencům udílené strýcem Romualdem – 1940, míněno napůl vážně a napůl ironicky. Rady jak se mají muž a žena chovat v manželství.
- Moudrý Engelbert – 1940 vývoj panského lesníka, který předčasně poznal sex, parodie kalendářových povídek.
- Dořini milenci a jiné kratochvíle – 1942, pět povídkových příběhů
- Eskamotér Josef – 1946, romaneto o skláři, který se v době hospodářské krize pokusil podvodně vystupovat jako eskamotér, aby uživil rodinu. Paralela s biblickým Jobem.
- Pampovánek – 1948, přepracováno 1949, rozsáhlý román, parodie bildungsromanu, o náboženském blouznivci, mentálně retardovaném Emanuelu Zletákovi. Velkolepá perzifláž estetiky katolicismu, využívající intertextové odkazy na triviální texty s náboženskou tematikou.
- Stará láska
- Šibalství svršků
- Kapitán Sekvenc
- Estet – nedokončen
Odborná literatura [editovat]
Dále napsal řadu odborných spisů, které publikoval pod vlastním jménem:
- Estetická výchova na školách obchodních
- Princip TGM – o T. G. Masarykovi
- Co je umění?
Pro děti [editovat]
- Rajský ostrov – 1938, líčení budování Národního divadla a doby s tím spojené. Nejedná se o historická fakta. Dílo je velmi nacionalistické.
- Příběhy Dona Quijota – 1941, upravení slavného Cervantesova díla.
Galerie [editovat]
-
Náhrobek rodiny Markalousovy, hřbitov u kostela svatého Jiljí v Pardubičkách.
Literatura [editovat]
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
