Českobratrská církev evangelická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Českobratrská církev evangelická
Ordinace-NMnM2010j.jpg

synodní senior Joel Ruml

Registrace v ČR
Datum 1. 9. 1991
Statutární orgán
Název Synodní rada Českobratrské církve evangelické
Sídlo Jungmannova 22/9, Praha 1-Nové Město, 110 00
Člen Mgr. Joel Ruml (synodní senior, od 22. 11. 2003)
Odkazy
Rejstřík církví a náboženských společností

Českobratrská církev evangelická (ČCE nebo CČBE[1]) je křesťanská církev působící na území České republiky. Při sčítání lidu v roce 2001 se k ní hlásilo 117 212 obyvatel ČR, podle sčítání lidu z roku 2011 se k ní hlásí 51 936 obyvatel, což z ní činí největší protestantskou církev v zemi.[2] Církev vydává časopis Český bratr (od roku 1924)[3] a časopis pro mládež Nota nebe, jenž se do konce roku 2013 jmenoval Bratrstvo.[4]

Českobratrský kostel v Trnávce

Historie[editovat | editovat zdroj]

Církev navazuje na tradice církve evangelické augsburského (luterského) i helvetského (reformovaného) vyznání. Augsburské i helvetské církve byly v českých zemích jediné dvě protestantské církve povolené Tolerančním patentem roku 1781. Požadavky unie evangelických sborů obou vyznání se silně ozvaly již v roce 1848, ke sloučení českých sborů však došlo až po vyhlášení Československé republiky, a to svobodným rozhodnutím zástupců všech českých sborů na generálním sněmu v prosinci 1918. Nově vzniklá unie kromě svých augsburských a helvetských tradic sama sebe chápala i jako pokračovatelku tradice české reformace, husitského hnutí, církve podobojí i Jednoty bratrské. Svým dnešním názvem Českobratrská církev evangelická programově naznačuje svou návaznost na první (domácí) i druhou (světovou) reformaci, tak i to, že za své pravidlo víry a života uznává evangelium Ježíše Krista, dosvědčované v Písmu Starého i Nového zákona.

Českobratrský kostel v Sázavě u Žďáru

Struktura církve[editovat | editovat zdroj]

Českobratrskou církev evangelickou tvoří sbory na třech úrovních:

  • sbor farní,
  • sbor seniorátní,
  • sbor povšechný.

Farní sbor[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam sborů Českobratrské církve evangelické.

Farní sbor je základní jednotkou církve, spravovaný staršovstvem (presbyterstvem), které je voleno z členů sboru sborovým shromážděním, to volí i faráře. O­n a jeden z presbyterůkurátor – jsou společně představiteli sboru a jeho statutárními zástupci. Církev tvoří 264 sborů.

Seniorátní sbor[editovat | editovat zdroj]

Seniorátní sbor (seniorát) je společenství sborů spojených v určitém obvodu ke společné církevní činnosti a správě. O jeho věcech rozhoduje seniorátní shromáždění zvané konvent, jehož členy jsou poslanci příslušných sborů, volení na čtyřleté funkční období. Konvent volí stejným dílem z presbyterů a farářů na šestileté období seniorátní výbor v čele se seniorem a seniorátním kurátorem. Sídlem seniorátu je vždy sbor, kde je senior farářem.

Senioráty Českobratrské církve evangelické

Církev tvoří 14 seniorátů:

Povšechný sbor[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší úrovní správy církve je povšechný sbor, čili celá církev. Církev spravuje Synodní rada, což je 6 volených osob (3 faráři a 3 laici), nejvyšším zákonodárným a řídícím shromážděním (parlamentem), složeným z volených poslanců, je synod. Jménem celé církve jednají synodní senior a synodní kurátor.

Věřící[editovat | editovat zdroj]

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy a Evangelická akademie.

Od počátků protestantství se na vzdělání a výuku kladl velký důraz. První evangelické školy vznikaly už od tolerančního patentu a v 19. století jich bylo více než 100. Vysokoškolské vzdělání kazatelů i laiků zajišťuje Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.

Střední a vyšší odborné vzdělání zajišťují tyto Evangelické akademie:

Církev též provozuje jednu základní školu; Bratrská škola v Praze.

Diakonie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Diakonie Českobratrské církve evangelické.

V roce 1989 byla obnovena činnost Diakonie Českobratrské církve evangelické, která poskytuje je v 29 střediscích všech regionů České republiky sociální, zdravotní a pastorační pomoc a péči lidem, kteří se vlivem svého zdravotního postižení, věku, nemoci nebo osamocení dostali do obtížné životní situace. Provozuje osm speciálních škol pro děti s mentálním a kombinovaným postižením. V roce 2004 byl otevřen první evangelický hospic; Citadela ve Valašském Meziříčí.

Od roku 1989 se církev podílí na vojenské a vězeňské duchovní službě.

Ekumenická spolupráce[editovat | editovat zdroj]

Církev je členem:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, online
  3. Evangelický časopis Český bratr [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, [cit. 2014-02-28]. Dostupné online.  
  4. Zasedání synodní rady ČCE ze dne 12. 11. 2013 [online]. Praha: Synodní rada Českobratrské církve evangelické, 2013-11-12, [cit. 2014-02-28]. Kapitola Koncepce časopisu Bratrstvo na rok 2014. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]