Jan Palach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek obsahuje informace, které nejsou ověřené. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen, opravte, prosíme, nepřesnosti a doplňte prameny (literaturu apod.), které dokládají uvedená tvrzení.
Pamětní deska Jana Palacha podle posmrtné masky zhotovené Olbramem Zoubkem

Jan Palach (11. srpna 1948, Praha – 19. ledna 1969, Praha) byl studentem historie a politické ekonomie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem spáchal 16. ledna 1969 sebevraždu sebeupálením v horní části Václavského náměstí v Praze. Na následky rozsáhlých popálenin tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v Praze. Jeho ošetřujícími lékařkami byly prof. MUDr. Radana Königová, CSc. a doc. MUDr. Jaroslava Moserová, DrSc.

Obsah

[editovat] Životopis

Jan Palach vystudoval gymnázium v Mělníku. Na Filozofickou fakultu ho v roce 1966 nevzali, i když uspěl při přijímacích zkouškách. Začal proto studovat na Vysoké škole ekonomické. V roce 1968 svůj pokus dostat se na Filozofickou fakultu zopakoval, tentokrát úspěšně. Na podzim se účastnil mnohých protestních akcí včetně studentské stávky. Protože však neviděl žádný významný pokrok, pravděpodobně začal uvažovat o radikálnější akci.

V lednu 2009 byla zveřejněna skutečnost, že historici objevili dokument, podle kterého Palach v lednu 1969 chtěl, aby studenti obsadili budovu rozhlasu. Palach svůj návrh odeslal 10 dnů před svou sebevraždou v dopisu adresovaném tehdejšímu studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi.[1] Dokument objevil Petr Blažek, který se pokusil sestavit co nejpřesnější rekonstrukci událostí, které předcházely Palachovu sebeupálení, samotný čin i následné události včetně vyšetřování příslušníky Veřejné bezpečnosti. [2] O svém posledním činu se ovšem před jeho vykonáním nikomu nezmínil.[zdroj?]

Pohřeb Jana Palacha dne 25. ledna 1969 se stal velkým protestem proti pokračující okupaci. Po vzoru Jana Palacha se upálil 20. ledna 1969 na pomníku T. G. Masaryka v Plzni Josef Hlavatý. Zemřel 25. ledna 1969. Asi o měsíc později - 25. února 1969 - se na stejném místě upálil osmnáctiletý student šumperské železniční průmyslovky Jan Zajíc. V dubnu 1969 je následoval v Jihlavě Evžen Plocek. Ačkoliv tyto protestní sebevraždy hluboce otřásly veřejným míněním, neměly trvalejší dopad na politickou situaci v tehdejším Československu.

Jan Palach byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Roku 1973 byly jeho ostatky zpopelněny a popel uložen v rodných Všetatech. Převoz proběhl tajně a narychlo. Prázdný hrob byl však hojně navštěvován i nadále. V roce 1990 se urna s popelem vrátila na Olšanské hřbitovy.

[editovat] Odkazy ve společnosti

V tzv. Palachově týdnu, od 16. ledna do 22. ledna 1989, probíhaly v Praze protestní akce zaměřené proti komunistickému režimu. Jednalo se tak o předstupeň listopadových událostí.

Od roku 1989 existuje ve Všetatech nezisková organizace Společnost Jana Palacha, která pořádá každoroční pietní akce. Ta vznikla obnovením stejnojmenné společnosti, spontánně založené hned po pohřbu (s cílem vybudovat Janu Palachovi pomník).

Základní škola ve Všetatech, kterou Jan Palach navštěvoval, po něm byla pojmenována. Ve škole se rovněž nachází Palachova busta a pamětní expozice.

Po Janu Palachovi je pojmenována také planetka (1834) Palach, kterou 22. srpna 1969 objevil astronom Luboš Kohoutek na hvězdárně Bergedorf.

Jméno Jana Palacha nese od ledna 1990 gymnázium v Mělníce, kde Jan Palach v roce 1966 maturoval, a také gymnázia v Praze a Turnově.

Jeho jménem jsou pojmenována také náměstí v Praze, Římě a Lucemburku.[3][4]

[editovat] Další protestní sebevraždy

V prvních měsících roku 1969 došlo k vlně sebevražedných pokusů mladých lidí, kteří následovali Jana Palacha. Tato dějinná událost je unikátní v celosvětovém měřítku. Po Palachovi se do konce dubna 1969 pokusilo o sebevraždu 26 lidí, z toho 7 zemřelo.[5] Nejznámější z nich je Jan Zajíc. Ani on, ani nikdo z dalších lidí, kteří se počátkem roku 1969 upálili, se ale s Janem Palachem takřka jistě neznali a nebyli členy žádné organizované skupiny. Jména dalších jsou Evžen Plocek, Josef Hlavatý, Miroslav Malinka, Blanka Nacházelová a Michal Lefčík, který se upálil v Košicích 11. dubna 1969. S výjimkou Josefa Hlavatého se ale informace o jejich činech na celostátní úrovni omezila jen na několikařádkovou zmínku v černé kronice Rudého práva. Jan Palach sám si nepřál další mrtvé, jak dokazují písemné poznámky a výpověď jeho spolužáka Luboše Holečka o rozhovoru s Palachem v nemocnici[6]:

„ Můj čin splnil účel. Ale ať už to nikdo neudělá. Ať se ty studenty pokusí zachránit, aby celý život zasadili ke splnění našich cílů. Ať se přičiní živí v boji. “

Před Palachem, už v září 1968, provedl stejný čin v Polsku Ryszard Siwiec za přítomnosti sta tisíc lidí včetně vedení polské komunistické strany. Jeho protest byl všemi oficiálními médii zamlčen a dodnes je málo známý.
V návaznosti na Palachovu smrt se 21. ledna 1969 v Budapešti v zahradě Národního muzea polil benzínem a zapálil Sándor Bauer, 16letý student průmyslovky. Zemřel v nemocnici po třech dnech a nedožil se ani 17 let.

[editovat] Odkazy v kultuře

  • Kniha Slunce v úplňku od spisovatelky Lenky Procházkové je románovým zpracováním posledního půl roku života Jana Palacha.
  • Hudební klip k písni Club Foot od skupiny Kasabian je věnován Palachovi.
  • Píseň Ticho od Bohdana Mikoláška je věnována smrti Jana Palacha.
  • Písně Dědicům Palachovým, Marat ve vaně, Atlantis od Karla Kryla
  • Píseň Primavera di Praga (Pražské jaro) od italského zpěváka Francesca Gucciniho upomíná i na Palachovu smrt veršem: „Jan Hus znovu na hranici hořel“.
  • Píseň Mourir dans tes bras od italského zpěváka Salvatore Adamo upomíná na čin Jana Palacha.

[editovat] Související články

[editovat] Reference

  1. ↑ Lidovky.cz: Jan Palach chtěl, aby studenti obsadili rozhlas
  2. ↑ Palach chtěl před upálením obsadit pražský rozhlas, Aktuálně.cz, 9.1.2009
  3. ↑ Připomínáme si 40. výročí sebeupálení Jana Palacha 16.1.2009
  4. ↑ V Římě na památku Jana Palacha rozsvítí Koloseum, 19.1.2009
  5. ↑ Vzpomínková stránka k třicátému výročí smrti Jana Palacha na webu Českého rozhlasu
  6. ↑ Záznam odvysílaný v rozhlasové reportáži ke třicátému výročí Palachovy smrti

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Jan Palach
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Palach“