Josef Mašín (1932)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o členu skupiny bratří Mašínů. O brigádním generálovi Josefu Mašínovi, členu protinacistické odbojové skupiny Tři králové, pojednává článek Josef Mašín.
Josef Mašín
Josef Mašín
Josef Mašín
Narození 8. března 1932 (81 let)
Lošany u Kolína, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání voják, podnikatel
Ocenění Vyznamenání Zlaté lípy
Děti Barbara Masin (dcera)
Rodiče Josef Mašín,
Zdena Mašínová
Příbuzní Ctirad Mašín, (bratr)
Zdena Mašínová ml. (sestra)

Josef Mašín (* 8. března 1932 Lošany u Kolína[1]; v USA Joe Masin) je syn československého důstojníka Josefa Mašína a člen někdejší protikomunistické skupiny bratří Mašínů.

Obsah

Životopis[editovat]

V roce 1946 obdržel od prezidenta Beneše československou medaili Za chrabrost.[2] Později vytvořil spolu s bratrem Ctiradem menší protikomunistickou skupinu. Se skupinou se Josef zúčastnil přepadu služebny Sboru národní bezpečnosti (SNB), při níž zabil přítomného příslušníka, a přepadení vozu s výplatami, při níž skupina zavraždila pokladníka Josefa Rošického.[3]

Na podzim 1953 se skupina rozhodla dostat do Západního Berlína. Josef se tam dostal v doprovodu těžce zraněného Milana Paumera nedlouho po Ctiradovi v listopadu 1953. V západní zóně vyslovili zájem vrátit se do Československa jako parašutisté. Následně se stali frekventanty americké armády. Do Spojených států amerických připluli lodí v březnu 1954. Následoval vojenský výcvik, po němž se bratři a Paumer rozhodli vstoupit do Special Forces. Působištěm se jim tak stala základna Fort Bragg v Severní Karolíně. Jako příslušníci 77. SFG (Special Forces Group) se zúčastnili několika manévrů, poté nastoupili oba bratři jako instruktoři do 82. vzdušně-výsadkové divize.[4]

Po uplynutí pětiletého závazku služby v americké armádě, jenž byl potřebný pro získání amerického občanství, odešli bratři do civilu a začali se věnovat podnikání. Po odchodu do civilu bratři podnikali společně s Paumerem, po roce se jejich cesty rozešly a Josef podnikal v oblasti kovů, slitin, poté letadel a nakonec v oboru počítačových čipů.[4]

V roce 2008 obdržel čestnou plaketou předsedy vlády ČR Mirka Topolánka.[5] U příležitosti pohřbu bratra Ctirada obdržel rezortní vyznamenání Zlaté lípy.[6]

Názory[editovat]

V roce 2012 u příležitosti 43. výročí sebeupálení Jana Palacha vyjádřil Josef Mašín podiv nad tím, jak silně si Češi připomínají Palachovu tragickou smrt. Palachův čin vnímá jako jednání plachého, labilního člověka, trpícího depresí, jenž není zodpovědné dávat za příklad mladé generaci. Naopak jako příkladné a hrdinské vnímá činy Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka. Vyjádřil se tak v době úvah o zřízení Palachova pomníku v Praze.[7]

Odkazy[editovat]

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

Reference[editovat]

  1. Josef Mašín (1932) - Životopis [online]. c2000-2011, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online.  
  2. Ústav pro studium totalitních režimů. Ctirad Mašín (1930–2011) [online]. c2008-2011, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online.  
  3. MOTÝL, Ivan. Odboj v režii zbrklých kovbojů. Týden. 2008-03-17, čís. 11, s. 34 - 37.  
  4. a b ČVANČARA, Jaroslav. My sloužíme svému národu…: Anabáze Ctirada a Josefa Mašínových a Milana Paumera v US Army. Paměť a dějiny. , roč. V, čís. 1, s. 100-117. ISSN 1802-8241.  
  5. STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Topolánek ve Washingtonu ocenil premiérskou medailí bratry Mašíny. ČT24 [online]. 2008-02-28 [cit. 2011-09-07]. Dostupné online.  
  6. Ministerstvo obrany. Poslední sbohem Ctiradu Mašínovi [online]. 2011-08-25, [cit. 2011-09-07]. Dostupné online.  
  7. NAVARA, Luděk. Mašín: Palach byl labilní a v depresi, oslavovat by se měli jiní. Idnes.cz [online]. 2012-01-21 [cit. 2012-01-21]. Dostupné online.  

Související články[editovat]

Externí odkazy[editovat]