Libiš
| Libiš | |
|---|---|
Kostel svatého Jakuba |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0206 571784 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Mělník (CZ0206) |
| obec s rozšířenou působností: | Neratovice |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 7,13 km² |
| počet obyvatel: | 2069 (1. 1. 2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 16′ 21″ s. š., 14° 30′ 17″ v. d. |
| nadmořská výška: | 165 m |
| PSČ: | 277 11 |
| zákl. sídelní jednotky: | 5 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Mělnická 579 Libiš 277 11 Neratovice 1 |
| starosta / starostka: | Zdeněk Mráz |
| Oficiální web: http://www.libis.cz E-mail: obec.libis@libis.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Libiš, původně zřejmě Ľubiš je obec v okrese Mělník, v severozápadním sousedství města Neratovice. Rozkládá se asi deset kilometrů jižně od Mělníka a dva kilometry severozápadně od města Neratovice.
Obsah |
Historie[editovat]
Pověsti[editovat]
Svým počátkem sahá do pohanského věku. Podle pověsti zde bývala tvrz v místech východně od bývalého štěpánského přívozu na Labi, kde je nyní les. Před dávnými lety zde byly zbytky zdí a mnoho velkých kamenů. Místo bylo nazýváno na kole,na zámku, na starém hradě. Podle pověsti byla tvrz letním sídlem kněžny Libuše, která také v Libiši dala postavit pohanský chrám v místě, kde je kostel sv. Jakuba. O pohanském pravěku svědčí také pohanské mohyly objevené za kostelem, kde byly nalezeny lidské kosti, popelnice a jiné starodávné předměty. Z tvrze prý vedla podzemní chodba až do kostela v Libiši. Tvrz i ves byly nazvány jménem zakladatelky Libuše (Libuš). Nezachovaly se však listiny, jež by se o tvrzi zmiňovaly. Méně romantický výklad jazykovědce Antonína Profouse odvozuje název vsi od osobního jména Libich či Libiš.
Středověk[editovat]
Pražský měšťan a konšel jménem Stach prodal Libuš (Libiš) roku 1355 Janu Rollovi. V roce 1406 koupil Libiš břevnovský klášter, který zde měl dvůr s dvěma poplužími. Ve stvrzovací listině města Kostelec nad Labem ze dne 24. července 1407 je jmenován rytíř Ctibor z Libiše. Ve válkách husitských roku 1421 vzali Pražané ves Libiš a blízkou ves Slatinu (nyní již zašlou) ve svou moc. Roku 1432 náležela ves Libiš dílem ke statku obřístevskému. V roce 1542 prodal Jindřich Hasištejnský z Lobkovic Libiš Vilému ze Lstiboře jako část obřístevského statku. Staroměšstí Pražané museli pro odboj proti králi Ferdinandu I. Roku 1547 postoupit své dědičné statky, k nimž náležela také ves Libiš. Díl Libiše náležející ke statku obřístevskému koupil roku 1618 Václav Šťastný Pětipeský. Ten byl v roce 1621 odsouzen pro vzpouru ke ztrátě majetku a tak koupila Libiš od české komory kněžna Polyxena z Lobkovic.
V pozdější době byla Libiš popisována takto: …při Labi zde rozkládají se stinné lesy velkostatku obřístevského s bujnými lučinami, jež u štěpánského přívozu zakončeny jsou letohrádkem Antonie hraběnky Valdšteinové. Od obce ku straně západní jsou borky rolnické, jež souvisí s panskou bažantnicí, kterou Pražané v posledních letech jako místo výletní sobě oblíbili. Nedaleko Libiše, asi 2 km na jihovýchod jde česká severní dráha, k níž připojena je odbočka ku Kralupům. Podle obce jde pohodlná erární silnice od Prahy ku Mělníku, od ní pak odbočuje „u Křížku“ silnice okresní, ubírající se skrze Libiš k železniční stanici v Neratovicích…
Škola v Libiši byla postavena v roce 1869 vedle staré školy jako konfesionální evangelická o jedné třídě s právem veřejnosti a byla četně navštěvována. Z učitelů zvláště zasluhuje zmínku Josef Baštecký – rodák z Neratovic, který zde vyučoval od roku 1832 do roku 1875.
Libiš činila místní a katastrální obec, poštou náležela k Neratovicím (tehdy v okrese Karlínském). Bývali zde tito řemeslníci:dva kováři, dva koláři, pekař, řezník, krejčí, tři obuvníci, jeden košíkář. Byly zde dva obchody smíšeným zbožím, dvě živnosti hostinské, dva výčepy kořalky, jeden výčep vína, dále hokynářství a dvě prodejny tabáku.
Roku 1894 si vypůjčila Libiš 10 000 zlatých od Zemské banky království českého, tuto částku splácela padesát roků.
Po roce 1900[editovat]
Roku 1932 je založen v Libiši Sokol, roku 1947 je Libiš připojena k okresu Mělník a v roce 1954 byla sloučena s Neratovicemi. Od 24. listopadu 1990 je Libiš opět samostatnou obcí.
Územněsprávní začlenění[editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[1]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
- 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[2]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[3]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[4]
- 1949 Pražský kraj, okres Mělník[5]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
- 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice
Rok 1932[editovat]
V obci Libiš (1450 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]
bednář, drogerie, obchod s dřívím, 3 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lakýrníci, 2 obuvníci, 3 pekaři, stáčírna lahvového piva, pohřební ústav, 4 rolníci, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební hmoty, 3 obchody se střižním zbožím, švadlena, trafika, 5 truhlářů, 3 obchody s uhlím, velkostatek, vetešník, 5 zahradnictví, 3 zedničtí mistři, zlatník
Pamětihodnosti[editovat]
- Kostel sv. Jakuba při severním okraji obce. Gotický, snad dílo pražského stavitele Petra Lútky z doby těsně před rokem 1391. Věž dle dochovaného nápisu na kamenné desce přistavěna roku 1541. Uvnitř kostela jsou fresky z 14. a 15. století. Kostel obklopuje okrouhlý ohrazený hřbitov, při vchodu do areálu se nachází dřevěná hranolová zvonice na nízké kamenné podezdívce.
- Evangelický kostel, z let 1788 až 1789.[7].
- Výklenková kaplička sv. Václava na návsi, z 19. století
Přírodní reservace[editovat]
Na břehu mrtvého ramene Labe u Libiše, v sousedství zadní části chemické továrny Spolana je lužní les, z něhož část je přírodní reservací Černínovsko. Vyskytuje se řada chráněných rostlinných druhů a četná hnízdiště vodního ptactva. Lokalita končí u Štěpánského mostu přes Labe, patřícího do území obce Obříství.[7]
Doprava[editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Obcí prochází silnice I/9 a silnice 101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Neratovice - Libiš - Kralupy n.V. - Kladno. Mezi Libiší a mostem přes Labe jsou vedeny společně.
- Železnice
- Katastrální území obce protíná trať 092 Neratovice - Kralupy nad Vltavou.
- Železniční stanice na území obce není. Nejbliže obci je železniční stanice Neratovice ve vzdálenosti 1 km ležící na trati 070 z Prahy do Mladé Boleslavi, na trati 074 do Čelákovic a na trati 092 do Kralup nad Vltavou.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava
- V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Neratovice, Odolena Voda, Praha, Štětí, Všetaty.
Galerie[editovat]
-
Kostel sv. Jakuba od jihozápadu
-
Kostel sv. Jakuba a zvonice od jihu
-
Dřevěná zvonice
Odkazy[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 725. (česky a německy)
- ↑ a b Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Libiš, s. 278.
