Libiš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Libiš
Kostel svatého Jakuba

Kostel svatého Jakuba

znak obce Libišvlajka obce Libišznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0206 571784
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mělník (CZ0206)
obec s rozšířenou působností: Neratovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 7,13 km²
počet obyvatel: 2069 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 165 m
PSČ: 277 11
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Mělnická 579
Libiš
277 11 Neratovice 1
starosta / starostka: Zdeněk Mráz
Oficiální web: http://www.libis.cz
E-mail: obec.libis@libis.cz
Libiš na mapě
Libiš
Red pog.png
Libiš
Zdroje k infoboxu a částem obce

Libiš, původně zřejmě Ľubiš je obec v okrese Mělník, v severozápadním sousedství města Neratovice. Rozkládá se asi deset kilometrů jižně od Mělníka a dva kilometry severozápadně od města Neratovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pověsti[editovat | editovat zdroj]

Svým počátkem sahá do pohanského věku. Podle pověsti zde bývala tvrz v místech východně od bývalého štěpánského přívozu na Labi, kde je nyní les. Před dávnými lety zde byly zbytky zdí a mnoho velkých kamenů. Místo bylo nazýváno na kole,na zámku, na starém hradě. Podle pověsti byla tvrz letním sídlem kněžny Libuše, která také v Libiši dala postavit pohanský chrám v místě, kde je kostel sv. Jakuba. O pohanském pravěku svědčí také pohanské mohyly objevené za kostelem, kde byly nalezeny lidské kosti, popelnice a jiné starodávné předměty. Z tvrze prý vedla podzemní chodba až do kostela v Libiši. Tvrz i ves byly nazvány jménem zakladatelky Libuše (Libuš). Nezachovaly se však listiny, jež by se o tvrzi zmiňovaly. Méně romantický výklad jazykovědce Antonína Profouse odvozuje název vsi od osobního jména Libich či Libiš.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Pražský měšťan a konšel jménem Stach prodal Libuš (Libiš) roku 1355 Janu Rollovi. V roce 1406 koupil Libiš břevnovský klášter, který zde měl dvůr s dvěma poplužími. Ve stvrzovací listině města Kostelec nad Labem ze dne 24. července 1407 je jmenován rytíř Ctibor z Libiše. Ve válkách husitských roku 1421 vzali Pražané ves Libiš a blízkou ves Slatinu (nyní již zašlou) ve svou moc. Roku 1432 náležela ves Libiš dílem ke statku obřístevskému. V roce 1542 prodal Jindřich Hasištejnský z Lobkovic Libiš Vilému ze Lstiboře jako část obřístevského statku. Staroměšstí Pražané museli pro odboj proti králi Ferdinandu I. Roku 1547 postoupit své dědičné statky, k nimž náležela také ves Libiš. Díl Libiše náležející ke statku obřístevskému koupil roku 1618 Václav Šťastný Pětipeský. Ten byl v roce 1621 odsouzen pro vzpouru ke ztrátě majetku a tak koupila Libiš od české komory kněžna Polyxena z Lobkovic.

V pozdější době byla Libiš popisována takto: …při Labi zde rozkládají se stinné lesy velkostatku obřístevského s bujnými lučinami, jež u štěpánského přívozu zakončeny jsou letohrádkem Antonie hraběnky Valdšteinové. Od obce ku straně západní jsou borky rolnické, jež souvisí s panskou bažantnicí, kterou Pražané v posledních letech jako místo výletní sobě oblíbili. Nedaleko Libiše, asi 2 km na jihovýchod jde česká severní dráha, k níž připojena je odbočka ku Kralupům. Podle obce jde pohodlná erární silnice od Prahy ku Mělníku, od ní pak odbočuje „u Křížku“ silnice okresní, ubírající se skrze Libiš k železniční stanici v Neratovicích…

Škola v Libiši byla postavena v roce 1869 vedle staré školy jako konfesionální evangelická o jedné třídě s právem veřejnosti a byla četně navštěvována. Z učitelů zvláště zasluhuje zmínku Josef Baštecký – rodák z Neratovic, který zde vyučoval od roku 1832 do roku 1875.

Libiš činila místní a katastrální obec, poštou náležela k Neratovicím (tehdy v okrese Karlínském). Bývali zde tito řemeslníci:dva kováři, dva koláři, pekař, řezník, krejčí, tři obuvníci, jeden košíkář. Byly zde dva obchody smíšeným zbožím, dvě živnosti hostinské, dva výčepy kořalky, jeden výčep vína, dále hokynářství a dvě prodejny tabáku.

Roku 1894 si vypůjčila Libiš 10 000 zlatých od Zemské banky království českého, tuto částku splácela padesát roků.

Po roce 1900[editovat | editovat zdroj]

Roku 1932 je založen v Libiši Sokol, roku 1947 je Libiš připojena k okresu Mělník a v roce 1954 byla sloučena s Neratovicemi. Od 24. listopadu 1990 je Libiš opět samostatnou obcí.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Libiš (1450 obyvatel, katol. kostel, evang. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

bednář, drogerie, obchod s dřívím, 3 holiči, 4 hostince, kamnář, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 lakýrníci, 2 obuvníci, 3 pekaři, stáčírna lahvového piva, pohřební ústav, 4 rolníci, 3 řezníci, 10 obchodů se smíšeným zbožím, 2 stavební hmoty, 3 obchody se střižním zbožím, švadlena, trafika, 5 truhlářů, 3 obchody s uhlím, velkostatek, vetešník, 5 zahradnictví, 3 zedničtí mistři, zlatník

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel sv. Jakuba při severním okraji obce. Gotický, snad dílo pražského stavitele Petra Lútky z doby těsně před rokem 1391. Věž dle dochovaného nápisu na kamenné desce přistavěna roku 1541. Uvnitř kostela jsou fresky z 14. a 15. století. Kostel obklopuje okrouhlý ohrazený hřbitov, při vchodu do areálu se nachází dřevěná hranolová zvonice na nízké kamenné podezdívce.
  • Evangelický kostel, z let 17881789.[7].
  • Výklenková kaplička sv. Václava na návsi, z 19. století

Přírodní reservace[editovat | editovat zdroj]

Černínovsko

Na břehu mrtvého ramene Labe u Libiše, v sousedství zadní části chemické továrny Spolana je lužní les, z něhož část je přírodní reservací Černínovsko. Vyskytuje se řada chráněných rostlinných druhů a četná hnízdiště vodního ptactva. Lokalita končí u Štěpánského mostu přes Labe, patřícího do území obce Obříství.[7]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice I/9 a silnice 101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Neratovice - Libiš - Kralupy n.V. - Kladno. Mezi Libiší a mostem přes Labe jsou vedeny společně.
  • Železnice
Katastrální území obce protíná trať 092 Neratovice - Kralupy nad Vltavou.
Železniční stanice na území obce není. Nejblíže obci je železniční stanice Neratovice ve vzdálenosti 1 km ležící na trati 070 z Prahy do Mladé Boleslavi, na trati 074 do Čelákovic a na trati 092 do Kralup nad Vltavou.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci měly zastávky příměstské autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Neratovice, Odolena Voda, Praha, Štětí, Všetaty.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 725. (česky a německy)
  7. a b Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Libiš, s. 278.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu