Pověst

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pověst je epický útvar lidové slovesnosti. Běžně se vyskytuje prozaicky i poeticky. Pověst je chápána jako záznam o reálné události, která obsahuje konkrétní udání místa, času a osoby. Některé pověsti obsahují skutečnou historickou dataci událostí a lze je chápat jako pomyslný záznam historické události.

Její základ může být pravdivý, avšak díky ústnímu převypravování je zpravidla kvůli své dramatičnosti a líbivosti značně obohacena o rysy často fantastické (kvůli čemuž může ztratit na věrohodnosti). Pověsti se však na rozdíl od pohádek považují za alespoň částečně pravdivé.

Pověst je výrazem lidových vědomostí o světě, představ o souvislostech věcí a vztahů, pověrečných představ i básnivé fantazie. Člověk prostřednictvím tohoto vztahu hledá své místo ve světě, ve společnosti, v historii.

Náměty a motivy pověstí patří z valné části k mezinárodnímu vypravěčskému fondu a jejich počet je omezen. Proto si nelze představovat vznik pověstí jen jako prvotní zprávu o události, kterou potom lidové podání postupně vyzdobuje fantastickými výklady a podrobnostmi.

Pověst má výchovný akcent a přináší různá mravní ponaučení.

Zkoumáním pověsti se zabývá zejména folkloristika.

V ústní tradici i v písemných pramenech se zachovalo množství pověstí rozmanitého obsahu, různého významu kulturního a různé úrovně zpracování. Je těžké je dělit na přesně vyhraněné skupiny. Proto je nejvhodnější třídění tematické. Zde jeden z rysů obyčejně nejvýrazněji převládá a usnadňuje zařazení. Jde tedy buď o pověsti historické, místní, současné/městské nebo démonologické. 

Druhy pověstí[editovat | editovat zdroj]

  • 1. místní - vztahují se ke

konkrétnímu místu, popisují, případně odhalují tajemství vybrané lokality. Místní pověsti můžeme dále třídit na pověsti:

architektonické – vykládají vznik architektonických památek

etymologické – objasňují místní názvy

etiologické – vysvětlují původ např. přírodních útvarů

genealogické – týkají se historie rodů

legendární popisují např. založení klášterů

heraldické (erbovní) – vysvětlují význam erbů, domovních znamení

  • 2. historické - tento typ pověstí se

vztahuje ke konkrétní dějinné události. Do této skupiny řadíme pověsti o válkách, o životě měst, o katastrofách apod. Zvláštní oblast představují staré pověsti české.

  • 3. démonologické - zaměřují se na popis setkání člověka s

nadpřirozenými bytostmi.

  • 4. současné (městské, moderní) - jsou žánrem rozšířeným

v současné globalizované společnosti. Jde o stručná realistická vyprávění ze současného prostředí. Bývají vsazeny na konkrétní místo (například kolej Větrník, Nuselský most, Vyšehrad atd.) a odehrávají se většinou v nepříliš vzdálené minulosti. Zabývají se aktuálními tématy. Aktérem děje je většinou osoba nepříliš vzdálená od vypravěče (například kamarád mého kamaráda, teta mojí kamarádky atd.) Tato vyprávění jsou obvykle prezentována jako pravdivé příběhy.

Vývoj zaznamenávání a nahlížení pověsti[editovat | editovat zdroj]

Pověsti zaznamenávali již od počátku literárního vývoje kronikáři a legendisté. Mezi nejoblíbenější pověsti 14. až 17. století patřily pověsti erbovní, které mezi lidmi zpopularizoval kronikář Dalimil a později Václav Hájek z Libočan. Zvláště Hájek z Libočan, jehož kronika pronikla do širokých lidových vrstev, je znám svými svéráznými přístupy k historickým faktům. Ze smyšlenek a nepodložených pověstí ho v 18. století usvědčil P. Gelasius Dobner, který věnoval své životní dílo kritickému vyvracení Hájkových historických polopravd a lží v 6 dílném komentovaném vydání Hájkovy kroniky.

Osvícenství obecně mělo k pověstem negativní postoj a všemožní osvícenci se snažili pověsti objasňovat v realistickém duchu a bojovat tak proti pověrčivosti lidu.

Představitelé romantismu měli na problematiku zcela opačný názor. Chápali význam pověstí jako svědectví lidové paměti o dějinných událostech a povýšili je na významného činitele národního uvědomění.

V prvních dvou desetiletích 19. století byla po písni pověst v největším zájmu obrozenců a badatelů.

Literární díla[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]