Kytice (sbírka)
Kytice, původně vydaná pod názvem Kytice z pověstí národních, je jedno ze stěžejních děl Karla Jaromíra Erbena. Je to jediná sbírka básní, kterou vydal. Sbírka vyšla poprvé roku 1853 a obsahovala 12 básní; druhé vydání z roku 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie (a také oddíl Písně). Třetí vydání vyšlo sice až po autorově smrti roku 1871, ale bylo jím ještě připraveno. Zde je vypuštěn oddíl Písně. Kytice byla poprvé vydána v časopisech, měla obrovský úspěch a ovlivnila mnoho umělců.
Sbírku tvoří balady (ačkoli sám Erben toto slovo nepoužívá); básník vychází z lidové (slovanské) tradice. V tomto ohledu je Kytice typickou sbírkou ohlasovou a projevem folkloristicky orientovaného romantismu. K jednotlivým básním jsou připojeny poznámky (Poznamenání) obsahující údaje o původu či o jinoslovanských variantách.
Časoprostor básní je neurčitý, symbolický (les, chalupa, jezero); čas je cyklický.
- Kytice se skládá ze 13 balad a závěrečné Věštkyně, jež se žánrově i obsahově předchozím číslům vymyká:
- Kytice
- Poklad
- Svatební košile (balada inspirována dnes zaniklou osadou Byšičky)[zdroj?]
- Polednice
- Zlatý kolovrat
- Štědrý den
- Holoubek
- Záhořovo lože
- Vodník
- Vrba
- Lilie
- Dceřina kletba
- Věštkyně
Příznačné pro Erbena je, že hlavní roli hrají ženy. Zabývá se zde otázkou lidských vztahů, v nichž ho především zajímá problém viny a trestu. Konflikty v lidském životě vznikají, podle Erbena, především narušením základních vztahů a zákonů mezi lidmi. Za každou vinu přichází, často nepřiměřený, trest. Člověk je, v jeho pojetí, bezmocný proti přírodním silám, jež ho obklopují.
[editovat] Hudební zpracování
Některé básně také zhudebnil skladatel Antonín Dvořák, jde o symfonické básně:
- Vodník (opus 107)
- Polednice (opus 108)
- Zlatý kolovrat (opus 109)
- Holoubek (opus 110)
[editovat] Literatura
- NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha : Novina, 1940. Dostupné online. - kapitola Karel Jaromír Erben a jeho „Kytice“, s. 287–293.