Hradiště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o původním významu slova hradiště. Další významy jsou uvedeny v článku Hradiště (rozcestník).
Rekonstrukce úseku opevnění slovanského hradiště v Biskupinu, Polsko

Hradiště (na Moravě častěji hradisko) je opevněné sídlo z období neolitu až raného středověku, předchůdce středověkých hradů nebo měst.

Výraz původně označoval místo, kde stál nebo stojí hrad (podobně jako tvrzištětvrz, nebo městištěměsto).

V běžné praxi je pojem hradiště používán pro neolitickáraně středověká opevněná sídla budovaná zpravidla jako výšinné opevnění využívající přirozené terénní ochrany. Nejčastěji jsou situována na ostrožnách nad údolími vodních toků (např. keltské oppidum Staré Hradisko) či na vrcholech kopců (např. hradisko púchovské kultury Požaha u Nového Jičína), méně častá jsou hradiště tzv. blatná, zakládaná v rovinatém terénu a využívající vodní ochrany (např. velkomoravské Mikulčice). Velikost hradišť je velmi různá, od nejmenších s rozlohou pod jeden hektar (Požaha) až k obrovským areálům, uzavírajícím v hradbách plochu i několika stovek hektarů (keltská oppida Závist - 180 ha nebo Manching - 380 ha). Funkce hradiska bývá rovněž různá a nejčastěji kombinovaná – vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako refugia (útočiště) obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích, nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit.

Opevněná sídla pozdní doby laténské se označují názvem oppidum. Termínem používaným v kastellologické literatuře pro označení raně středověkých hradišť je také raně středověký hrad.[1]

V poslední době bylo v České republice vybudováno několik archeologických skanzenů zaměřených na dobu výstavby hradišť – viz například Vrch Sv. Jana v Netolicích nebo Archeopark v Chotěbuzi u Českého Těšína.

Typy hradišť[editovat | editovat zdroj]

Slovanské hradiště[editovat | editovat zdroj]

Kresba slovanského hradiště

Praslovanské slovo pro hradiště je *gordъ, které se v různých slovanských jazycích vyvíjelo různě, což vysvětluje původ českého slova hrad a ruského город, gorod. Mezi nejvýznamnější slovanské hradiště u nás patří Slovanské hradiště Mikulčice, ale je zde i množství historických - např. Vyšehrad. Množství slovanských hradišť se nachází i v Německu, zvláště na území téměř celé bývalé NDR, kde sídlili Polabští Slované a Lužičtí Srbové a také v oblasti Horních Frank (Bavaria Slavica). Postupem času se hradiště buď vyvinula v raná města, nebo zanikla. U úspěšných hradišť se zformovalo suburbium (podhradí), které si postupem času vyvinulo vlastní (městské) hradby. Hradiště se transformovalo v hrad, citadelu nebo (v Rusku) kreml.

Litevské hradiště[editovat | editovat zdroj]

Hradiště Daubarių piliakalnis, okres Mažeikiai.
Hradiště Lopaičių piliakalnis, okres Rietavas.

Litevský piliakalnis, (lotyšsky pilskalns) je litevský protějšek hradiště s tím rozdílem, že se nevyskytují hradiště tzv. blatná, že litevská hradiště jsou neolitická (první se objevila již 1500 př. n. l. a jsou nejdůležitějšími kulturními památníky pohanských Baltů), častěji raně středověká, výjimečně budovaná též v současnosti a jsou původu převážně žemaitského nebo litevského, méně se jich nachází ještě také na území Lotyšska.

hora Medvėgalis (vpravo) a hradiště Medvėgalio piliakalnis (vlevo)

Keltské oppidum[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Oppidum.

V užším historickém smyslu se pod pojmem oppidum nejčastěji rozumí protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Oppida se nacházela v západní a střední Evropě v 2. a 1. století př. n. l. (tj. podle Reineckovy periodizace laténské období C2 – D1).

Je to označení, kterého užívali Římané, vlastní keltský výraz se nedochoval, ve střední Evropě názvy těchto sídlišť končily na -dunon (-dunum), -igium, -durum.

Oppida jsou z písemných pramenů známa hlavně díky Juliu Caesarovi, který se o nich zmiňuje ve svých Zápiscích o válce galské. Díky výraznému způsobu, jakým jejich pozůstatky ovlivňují reliéf krajiny, se stala oblíbeným cílem amatérských archeologů již v 19. století a archeologický zájem o ně neupadá dodnes.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DURDÍK, Tomáš: Encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2006, S. 15.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]