Hoax

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Po teroristických útocích z 11. září 2001 se po Internetu šířila zpráva spojující údajné registrační číslo jednoho z letadel se skrytou zprávou. Ovšem pokud napíšete údajnou registrační značku písmeny wingdings, opravdu tam budete mít toto.

Anglické slovo hoax (ze 17. století) obecně označuje podvod, mystifikaci či žertovnou klamnou zprávu. V elektronické komunikaci je hoax specielně nevyžádaná e-mailová nebo IM zpráva, která uživatele varuje před nějakým virem, prosí o pomoc, informuje o nebezpečí, snaží se ho pobavit apod. Hoax většinou obsahuje i výzvu žádající další rozeslání hoaxu mezi přátele, příp. na co největší množství dalších adres, proto se někdy označuje také jako řetězový e-mail.

Škodlivost hoaxů[editovat | editovat zdroj]

Běžní uživatelé hoaxům často věří a (v dobré víře) jednají podle nich (a rozesílají je dále ve snaze pomoci i ostatním), či je považují za pouhý neškodný vtip, odborníci a správci sítí často hoaxy chápou jako nebezpečný jev, kterému je nutno se bránit. Mezi důvody škodlivosti patří např.:

Obtěžování příjemců
Opakovaný příjem nesmyslných zpráv je pro mnohé uživatele nepříjemný, zejména v době epidemie, kdy se v e-mailových schránkách objevuje stejná zpráva několikrát denně.
Nebezpečné rady
Některé hoaxy poskytují nebezpečné rady, např. jak se zbavit domnělého viru smazáním nějakého souboru. Uživatel, který takové rady slepě následuje, může svému počítači naopak ublížit.
Zbytečné zatěžování linek a serverů
V době, kdy je nějaký „módní“ hoax na vrcholu popularity, může zbytečně generovat vysokou zátěž počítačových sítí a serverů.
Ztráta důvěryhodnosti
Odesílatel nepravdivých zpráv ohrožuje svou důvěryhodnost, zvláště pokud takové zprávy odesílá z pracovního e-mailu. V takovém případě může utrpět i pověst příslušné firmy či úřadu.
Prozrazení důvěrných informací
Pokud uživatel hoax přeposílá na mnoho dalších adres, běžně ponechá adresy všech příjemců ve zprávě, kde si je mohou všichni přečíst. Tím se šíří obrovský seznam e-mailových adres mezi předem neurčité množství cizích lidí a zvyšuje se tím potenciál pro šíření spamu a počítačových virů. V některých případech dokonce hoax žádá o vyplnění dalších údajů jako adresy či rodného čísla a odeslání takové zprávy na jakousi adresu.

Typické hoaxy[editovat | editovat zdroj]

  • Falešný poplach – původní význam slova hoax. Zpráva manipuluje s informacemi a snaží se uživatele přimět hlavně k dalšímu šíření (Pozor ICQ vir, pošlete to všem.) nebo dokonce k nějakému destruktivnímu zásahu (Smažte jbdmgr.exe z instalace Windows, je to virus.).
  • Zábavné – dříve se řetězové dopisy šířily jen klasickou poštou, dnes se přesunuly na internet. Tyto využívají uživatelovy touhy být vtipný nebo jeho pověrčivosti a vyhrožují (Nepřepošleš-li, budeš mít smůlu.). Naopak poslušnému uživateli slibují všechno možné.
  • Prosby – hoax většinou působí na city a prosí příjemce o darování krve, hledání ztracené osoby, případně přímo vylákává peníze. Některé z těchto zpráv původně opravdu rozeslali lidé ve svízelné životní situaci, ale hoaxy často přežívají mnohem déle, než měl autor v úmyslu. (Např. známý hoax s žádostí o krev pro Alexandra Gála šířený v prosinci 2004 více než čtyři roky po jeho smrti.)

Ochrana proti Hoaxu[editovat | editovat zdroj]

Odborníci se shodují, že pokud dostaneme takovýto e-mail (případně zprávu přes ICQ nebo jiným způsobem), je dobré kontaktovat odesílatele, a pokusit se ho poučit o zbytečnosti a nezřídka kdy také o škodlivosti jeho počínání (i když to mohl dělat v dobrém úmyslu). Do budoucna by se takto dalo ušetřit mnoho času i energie.

Občas se však může stát, že jde o reálné varování před hrozbou, které je vhodné rozeslat dále. To se ovšem doporučuje pouze v tom případě, kdy si je uživatel jistý, že se o Hoax opravdu nejedná. Například, když znáte odesílatele a víte, že rozumí tomu co píše, že Hoax neposílá a důvěřujete mu.

Známý server, HOAX.cz, zabývající se touto tématikou, uvádí jednoduché pravidlo, jak jednoduše rozeznat Hoax od důležité informace: „V praxi můžeme použít následující pravidlo: Jestliže zpráva obsahuje výzvu k hromadnému rozeslání na další adresy, je to s největší pravděpodobností HOAX.“ Samozřejmě, že neplatí na 100 %, ale alespoň částečně se rozeznat dá.

Existuje mnoho důvodů, které mohly vést původního autora Hoaxu k odeslání zprávy. Většinou se snaží se zabavit, někoho nebo něco poškodit, popřípadě udělat z lidí hlupáky (viz níže v příkladech hoaxu). V mnohých případech se jedná o naprosté absurdnosti, to však nebrání mnoha uživatelům v dalším rozesílání této zprávy.

Příklady Hoaxů[editovat | editovat zdroj]

Oficiálně z banky: Jakmile se ocitnete v kritické situaci a musíte pod nátlakem vybrat peníze z bankovního automatu na požádáni/přinuceni násilníkem, zadejte svůj PIN opačně: to je od konce - např. máte-li 1234, tak zadáte 4321, automat vám peníze přesto vydá, ale též současně přivolá policií, která vám přijde na pomoc. Tato zpráva byla před nedávnem vysílaná v TV, protože málo lidí využívalo tuto skutečnost, protože o tom nevěděli. Přepošlete toto co nejvíce lidem.[1]

Nepřidávejte si do kontakt listu na ICQ uživatele xxx-xxx-xxx. Je to vir a po udělení autorizace vám smaže všechna data na disku, včetně kontaktů na ICQ a automaticky se rozešle všem vašim přátelům.[2]

Od xx.xx.xx bude ICQ placené!! Ale ještě máte šanci s tím něco udělat, podepište petici na www.xxx.com!! Potom odešlete tuto zprávu x lidem a stiskněte F1. Vaše ikonka zmodrá a placení se vám vyhne.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Záznam na HOAX.CZ a vyjádření bank.
  2. Záznam na HOAX.CZ s mnoha různými variantami.
  3. Záznam na HOAX.CZ s mnoha různými variantami.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]