Říp
| Říp | |
 Hora Říp od jihu |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Vrchol | 455,2 m n. m. |
| Pohoří | Česká tabule |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | Česko |
| Hornina | čedič, olivín, magnetovec |
| Poznámka | památné místo |
| Povodí | Labe |
 Říp, Česko
|
|
"Hora Říp" (455,2 m [1]) je zdaleka viditelný vrch 4 km jižně od Roudnice nad Labem. Vrchol Řípu s románskou rotundou vystupuje cca 200 m nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit.
Obsah |
[editovat] Geologie a geografie Řípu
[editovat] Tvar
Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[2]
Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu [1]. Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.
[editovat] Magnetické anomálie
Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie [3]– na hoře lze pozorovat výchylky střelky kompasu.
[editovat] Geomorfologie
Geomorfologicky je Říp součástí subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule, podcelku Řipská tabule, okrsku Krabčická plošina a podokrsku Hornobeřkovická plošina, jejíž je samostatnou geomorfologickou částí[4]
[editovat] Prameny
Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý. [5]
[editovat] Flora
Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například křivatec český a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.
[editovat] Historie a mýty
Říp, v původní podobě bez porostu - na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880.
-
Říp od východu
-
Říp od severozápadu
-
Kostelík sv. Jiří na Řípu
Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[6]
Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[6]
Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejnověji zpracoval pověst roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých.
[editovat] Stavby na vrcholu
- Související informace naleznete v článku rotunda svatého Jiří (Říp).
Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Je připomínána od roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v 70. letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.
Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohammedu Mekka, to Čechu Říp!“
[editovat] Zajímavosti
- Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
- Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů "Výjezd na Říp". Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou na zem.
- Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů[7].
- Hora a rotunda je zapsána mezi národní kulturní památky.
[editovat] Reference
- ↑ a b Chlupáč, J. et all, Geologická minulost české republiky, Academia, Praha 2002
- ↑ Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
- ↑ Šalanský Karel, Magnetické měření v oblasti Řípu, Zprávy o gologických výzkumech v roce 2005, Česká geologická služba, dostupné on-line
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéru Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
- ↑ a b TŘEŠTÍK, Dušan: Mýty kmene Čechů (7. – 10. století), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2003), ISBN 80-7106-646-X, str. 72-73
- ↑ Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
