Neratovice

Neratovice
Letecký pohled na Neratovice
znak
status:	město
NUTS 5 (obec):	535087
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Mělník (CZ0206)
obec s rozšířenou působností:	Neratovice
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	20,01 km²
počet obyvatel:	16 662 (26. 3. 2011)
zeměpisná šířka:	50° 15' s. š.
zeměpisná délka:	14° 30' v. d.
nadmořská výška:	162 m
PSČ:	277 11
zákl. sídelní jednotky:	14
části obce:	6
katastrální území:	5
adresa městského úřadu:	Městský úřad Neratovice Kojetická 1028 277 11 Neratovice
starosta / starostka:	Mgr. Lenka Mrzílková
Oficiální web: http://www.neratovice.cz
Neratovice Neratovice, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Poloha města Neratovice v rámci okresu Mělník a správního obvodu obce s rozšířenou působností Neratovice

Město Neratovice leží v Polabské nížině asi 20 km severně od Prahy na řece Labi, která protéká okrajem města, v okrese Mělník. Neratovice jsou v nadmořské výšce asi 170 m n. m. a zabírají svou rozlohou přibližně 2002 hektarů včetně správních území Byškovice, Lobkovice, Mlékojedy, Korycany a Horňátky. V roce 2011 zde žilo přes 16 tisíc obyvatel.

Historie

Podle archeologických nálezů bylo území dnešního města poměrně hustě osídleno již v dobách pravěku. Husté lesy při řece Labi lákaly k osídlení nejprve lovce a sběrače, posléze i zemědělce. Poblíž Lobkovic dokonce našli vědci i pozůstatky tzv. dlouhého domu, typické stavby neolitických zemědělců. Oblasti se nevyhnuli ani Keltové, což dokazují nálezy z doby římské. Po Germánech už sem zamířili Slované, kteří v povodí Labe žili také v poměrně velkém počtu. V této krajině se střetávaly slovanské kmeny Pšovanů s Čechy a Zlíčany. Díky vlivu církve se situace stabilizovala. Vesnice Neradice, původní název Neratovic, je poprvé písemně doložena z roku 1227. Existovala ale patrně mnohem dříve.

Z roku 1380 se zachovaly záznamy o sporu kvůli jezu na Labi mezi Janem z Jenštejna, pražským arcibiskupem a Janem Čuchem ze Zásady, který byl tehdy vlastníkem Lobkovic a také maršálkem královského dvora. Sporu využil král Václav IV., který Jana z Jenštejna zbavil církevního úřadu a poslal na zdejší pozemky své vojáky.

V období po třicetileté válce se zdejší krajina vylidnila a v Tereziánském katastru v polovině 18. století je evidováno v Neratovicích jen 49 lidí na sedmi hospodářstvích. V roce 1848 byla zrušena vrchnostenská správa šlechty a Neratovicko připadlo do správy okresního hejtmanství v Karlíně. Tehdy zde žilo 229 lidí ve 30 domech. Postupnému rozvoji napomohlo vybudování v letech 1824 - 1834 tzv. Rumburské silnice z Prahy na sever Čech. V roce 1873 bylo postaveno vlakové nádraží a tratě jak na Prahu, tak směrem k Brandýsu nad Labem. Roku 1898 zde založil V. B. Goldberg továrnu na výrobu oleje, mýdla a svíček. Další továrnu postavil roku 1905 Ing. G. Šebor, v ní vyráběl různé chemikálie, zejména pak čpavek. V roce 1908 přešly Neratovice pod správu okresního hejtmana v Brandýse nad Labem. Ke konci 1.světové války zde žilo téměř tisíc lidí a roku 1917 od ing Šebora jeho továrnu koupilo družstvo GEC a zpracovávali zde ročně 22 vagonů marmelády. V roce 1920 koupila továrnu Goldberga s 220 dělníky firma Saponie.

Městský úřad v Neratovicích z Kojetické ulice

Legenda

Vojtěšské legendy nám dochovaly krátkou zprávu o události spojené právě se svatým Vojtěchem. Biskup se zde nechal převézt přes Labe, ale protože místo peněz převozníkům jen požehnal, byl zbit a okraden o obuv, a proto se prý neratovickým říkávalo dlouho „zouváci“. Onen kámen, kde byl sv. Vojtěch okraden, měl být prý základem dnešní kaple sv. Vojtěcha ze 17. století, ale to bude asi jen omyl.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1944 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mělník, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem
• 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem
• 1960 Středočeský kraj, okres Mělník

Rok 1932

Ve vsi Neratovice s 1965 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:

poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, přístav, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, 5 lékařů, autodílna, 7 autodopravců, brašnář, biograf Sokol, biograf Grand-Rio-Radio, cihelna, drogerie, drůbežárna, hodinář, 5 hostinců, hotely Bivoj, Čuba, Pošta a Sokolský dům, továrna na rybí konzervy, lékárna, masér, továrna na mýdlo a svíčky, továrna na poživatiny, Lidová záložna, spořitelní a záložní spolek, Živnostenská záložna, strojírna, vývoz zeleniny

Ve vsi Byškovice s 835 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Neratovic) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

výroba cementového zboží, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, modistka, obchod s moukou, 3 obuvníci, palivo, 4 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek, zednický mistr, obchod se zemskými plodinami

Ve vsi Korycany s 330 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Neratovic) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

výroba brousků, obchod s dřívím, 2 hostince, 2 koláři, košíkář, 2 kováři, mlékárna, obchod s lahvovým pivem, 14 rolníků, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek

Ve vsi Lobkovice s 517 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Neratovic) byly evidovány tyto živnosti a obchody:

autodoprava, galanterie, 2 holiči, 4 hostince, továrna na karbid, 2 kováři, krejčí, lakýrník, obchod s mlékem, mlýn, obuvník, pekař, písek, 3 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, velkostatek, vetešník, vulkanizační závod

Místní části

Lobkovice

Ve středověku větší význam než Neradice měla sousední vesnice Lobkovice. Zmínky o Lobkovicích sahají do 14. století. Na samém východě vesnice se dnes nachází zámek, který byl ale původně tvrzí nebo malým hrádkem. Tvrz byla postavena snad na úplném začátku 15. století v přímém sousedství Labe. Stejně jako celé Neratovicko velmi utrpěla během třicetileté války, kdy byla zdejší krajina velmi zpustošená. Samotný zámek byl velmi pobořen a do dnešní podoby byl rekonstruován až koncem 17. století. Sídlili na něm Lobkovicové, známý český šlechtický rod. Z nich zde sídlil jeho zakladatel Mikuláš Chudý z Újezda. V 19.století pobýval na zdejším zámku i František Palacký, který zde sice nebydlel trvale, Lobkovice sloužily spíše jako rodinné sídlo pro jeho rodinu. Je zde ovšem i se svým synem pohřbený. Za Palackým do Lobkovic zajížděly i známé osobnosti, třeba František Ladislav Rieger nebo Božena Němcová. Dnes žije v Lobkovicích 553 stálých obyvatel. Dne 10. června 1960 byly připojeny administrativně k Neratovicím.

Horňátky

Vesnička připojená roku 1961 k Neratovicím, kde je dnes evidováno 14 adres, 35 obyvatel. V letech 1869-1890 byla pod název Horňátka součástí obce Byškovice. Zde po okupaci v roce 1968 sídlila sovětská vojenská posádka.

Byškovice

Vesnice je od 10. června 1960 součást Neratovic. Nalézá se po obou stranách státní silnice z Mělníka do Prahy. Žije zde 296 obyvatel, má svůj fotbalový klub, hřiště, restauraci, síť služeb i drobných obchodů.

Korycany

Malá, poněkod odloučená vesnička administrativně připojená 1. ledna 1976 k Neratovicím, nyní zde žije 124 obyvatel.

Mlékojedy

Dříve samostatná vesnice, jediná část města na pravém břehu Labe, s městem spojená železničním mostem i lávkou pro pěší. Na jejím kraji u Labe byla skládka uhlí Spolany na druhém břehu, které bylo do továrny dopravováno potrubním mostem nad řekou. Žije zde 526 obyvatel, na pokraji je zavodněná bývalá pískovna, která dnes slouží k rekreačnímu koupání. Funguje zde fotbalový klub, dobrovolní hasiči, mají zde základnu kynologové. K Neratovicím byly připojeny 12. června 1964.

Libiš

Původně samostatná obec, v roce 1954 byla součástí sousedních Neratovic, po sametové revoluci se osamostatnila.

Průmysl

Spolana Neratovice

Související informace naleznete v článku Spolana Neratovice.

Rozhodující velká chemická továrna, do roku 1954 patřící Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze, zaměřená zejména na výrobu kaprolaktamu, chlóru a jeho další zpracování na PVC.

Cayman Pharma

Společnost Cayman Pharma vznikla v říjnu 2006 spojením dvou firem z velmi rozdílných částí světa. Jednou z firem byla Cayman Chemical, biochemická společnost se sídlem v USA, globálně uznávaná jako odborník na chemii lipidů. Druhou z firem byla NeraPharm, firma působící od konce 70. let minulého století v areálu Spolany jako Závod kvalifikované chemie. Závod kvalifikované chemie byl vytvořen v době sovětské hospodářské nadvlády a centrálního plánování. Jeho cílem bylo vyvinutí a zavedení nezávislé výroby důležitých veterinárních prostaglandinů pro celý východní blok. Obě firmy ovšem spojují jedinečné zkušenosti v oboru prostaglandinové chemie.

Lachema Neratovice

Druhá větší chemická továrna – dříve Sana, pak Lachema, národní podnik Brno, závod 6, byla založena 1. ledna 1986 odtržením části budov a výroby ze Spolany. Byl zde mj.vybudován provoz pěnového polystyrénu, menší provozy kyselin a laboratorních chemikálií, sladidla Sorbidu, hnojiva pro zahrádkáře. Továrna je dnes uzavřená.

Další podniky před rokem 1990

• V lednu 1961 se z někdejšího družstva Druchema vytvořila provozovna Styl, kde zhruba 60 dělníků vyrábělo bytovou chemii
• V prosinci 1975 vzniklo družstvo Opus, zabývající se šitím sportovní výzbroje
• Sempra - závod Neratovice, produkovala cibule tulipánů, gladiol

Doprava

Silniční doprava

Okrajem katastrálního území města prochází silnice 9 Zdiby - Mělník - Česká Lípa - Rumburk.

Městem prochází silnice 101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Neratovice - Kralupy nad Vltavou - Kladno.

Železniční doprava

Město je důležitou železniční křižovatkou. Z hlavní trati 070 Praha - Turnov zde odbočují trať 074 do Čelákovic a trať 092 do Kladna.

Na území města leží odbočná železniční stanice Neratovice (tratě 070, 074, 092) a mezilehlé železniční zastávky Neratovice město a Lobkovice na trati 074.

Železniční trať 070 Praha - Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865 pro směr do Turnova, ve směru do Prahy roku 1871. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Prahou a Všetaty v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 22 osobních vlaků. Po trati 070 vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice - Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko.

Železniční trať 074 Čelákovice - Brandýs nad Labem - Neratovice je jednokolejná reginální trať, doprava byla mezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem zahájena roku 1899. Po trativ pracovních dnech roku 2011 jezdilo 14 párů osobních vlaků.

Železniční trať 092 Neratovice - Kralupy nad Vltavou je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1865. Po trativ pracovních dnech roku 2011 jezdilo 13 párů osobních vlaků.

Autobusová doprava

Z města vedly v květnu 2011 autobusové linky do těchto cílů: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kostelec nad Labem, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Mšeno, Odolena Voda, Praha, Štětí

Vodní doprava

Jez, zdymadlo i vodní elektrárna na Labi

Řeku Labe protékající městem využívaly zejména zásobovací lodě s uhlím a materiály pro Spolanu a města na střední části Labe. V malé míře i k rekreační plavbě malých plavidel. V katastru města na pomezí s Lobkovicemi a Mlékojedy je zdymadlo s malou elektrárnou a komorami pro projíždějící lodě.

Kulturní dům

Kulturní dům na nám.Republiky

Dne 21.dubna 1972 byl otevřen 12 patrový Kulturní dům, jehož součástí byl velký sál, kino, 10 pater hotelových pokojů, které v prvních letech sloužily jako ubytovna nových zaměstnanců rozšiřující se Spolany, velká restaurace se salónkem a knihovna. Rozsáhlé chodby a átria byly využívány k výstavám různého zaměření, např. v roce 1974 zde byla Krajská výstava poštovních známek. Později byl dostavěn druhý sál vhodný i pro divadelní produkce a celý komplex přejmenován. Sál je využíván všestranně, např. pro schůze zastupitelstva, politická shromáždění, taneční zábavy a kurzy.

Poštovní úřad

Dne 20. dubna 1874 byla v tehdejší vsi založen poštovní úřad, který zabezpečoval pěšími pochůzkami doručování zásilek nejen v Neratovicích, ale i sousedních vesnicích Libiš, Lobkovice, Tišice, Červený Mlýn, Kaberna, Třemošnice, Mlékojedy, Hájek a Byškovice. Úřad změnil několikrát své umístění, protože pošmistři si tak přivydělávali ke svým nízkým platům umístěním do vlastního domku. Nyní je ve středu města v nové budově. Prvním pošmistrem byl A.Kostomlatský v letech 1874-1908. V roce 1972 byla uvedena do provozu automatizovaná telefonní ústředna a zřízena dálnopisná stanice (STGS). Na sídlišti byla uvedena do provozu pobočka, pošta Neratovice 2.

Novější historie

V roce 2002 bylo město napojeno ke druhému zdroji teplé vody pro ústřední topení na Tepelný napáječ Mělník-Praha, tedy na elektrárnu EMĚ III o 15 km dále po proudu Labe. Prvotním zdrojem bylo po desítky let teplo dodávané z hnědouhelné elektrárny ve Spolaně.

20. října 2007 oslavilo město Neratovice „50 let města a 780 let od první písemné zprávy“.

Významní rodáci

• Ljuba Hermanová
• Josef Hanzlík
• Petr Poláček

Odkazy

Souřadnice: 50°15′00″ s. š., 14°30′00″ v. d.

Literatura

• SLACH, Miloslav. Katalog krajské výstavy Neratovice 1974. Neratovice : FK-01-66 , MěstNV, Spolana Neratovice, 1974.  

Externí odkazy

• Oficiální web města