Cítov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o obci v okrese Mělník. O Citově u Přerova pojednává článek Citov.
Cítov
Mariánský sloup z roku 1713

Mariánský sloup z roku 1713

znak obce Cítovvlajka obce Cítovznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0206 534731
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mělník (CZ0206)
obec s rozšířenou působností: Mělník
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 15,87 km²
počet obyvatel: 1 037
nadmořská výška: 181 m
PSČ: 277 04
zákl. sídelní jednotky: 2
části obce: 2
katastrální území: 2
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Cítov
čp. 203
277 04 Cítov
starosta / starostka: Ing. Marie Kulhánková Havelková
Oficiální web: http://www.citov.cz/
E-mail: info@citov.cz
Cítov na mapě
Cítov
Red pog.png
Cítov
Cítov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Cítov leží ve Středočeském kraji, 8 km od města Mělník a 12 km od Roudnice nad Labem.

Spolu s osadou Daminěves má Cítov přes jeden tisíc obyvatel. Obec má vlastní poštu s PSČ 277 04.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Historický příběh z XIII. století, o dávno zapomenuté tvrzi v Cítově Zemanů, Bavorů, Beškovců, Býcenů na Cetově a Smilů. Úvodní slovo kronikáře Bohumila Martínka, Cítov čp. 262, psáno v Cítově dne 1. února roku 1973. Vyprávěním tragického příběhu, který se udál počátkem 13. století, nenáleží podat přesný výčet historických událostí. Bylo sáhnuto pouze do závěje dávné minulosti, jak se zdá, že se tak stalo anebo se stát mohlo.

Ve věcech jedné staré hájovny, kde se nahromadil smysl pro nepořádek, byla nalezena, dost objemná, švabachem psaná kniha s názvem „Nalezenec“ z roku 1844. Kniha naštěstí uchována od generace ku generaci v jedné vážené rodině jako památka rodu Váňů, hajných bývalého polesí Lobkoviců na Podřipsku.

Jak bylo řečeno, již okolnosti nálezu se podobaly příběhu. Budiž podotknuto, že ve švabachu počáteční listy jsou již značně poškozeny, ale dalo se vyčíst, že kniha byla věnována Ant. Švihlíkem a tiskem Anny Špinkové, Praha a pro úplnost uveďme i s věnováním. Vysoce vznesenému panu Ant. Vernerovi, patronu chrámu sv. Víta na hradě pražském a tamní arcibiskupské konsistoři. Zasloužilému radovi arcibiskupskému notáři královskému hanoveránského řádu, Gasko Výmarského atd.

Octl jsem se, tak řečeno, na osudné křižovatce a před vážným rozhodnutím. Buď ponechat onen nález bez povšimnutí nebo pokusit se jej zachránit. Rozhodl jsem se pro druhou cestu. Šlo však o to, že zajímavé poznatky o způsobu života lidí si vyžádají jazykovou úpravu a nebyl narušován zázraky tehdejší doby, v které se ještě tehdy věřilo. Tedy bylo potřebné doplniti tam, kde vyčleněné chybělo a text doplniti do pravděpodobné skutečnosti.

Jde také o to, že činy lidu třináctého věku, nemohou být posuzovány s názory věku současného. Příkladně, co je zločinem v dnešním pojetí, bylo tehdy, kdy se tento příběh odehrál, považováno za čin hrdinský. Vyvstane tu otázka, stojíme-li za víc, než naši předkové? Připomeňme však, že v různých dobách se názory na tytéž činy velmi měnily. Také země se již v tom místě dávno slehla. Jen okolí, kde tvrz stávala, nezměnilo svojí tvář. O tvrzi je naposledy ještě zmínka v 16. století, kdy si ještě podržela svou původní podobu.

V roce 1750 je však válkou třicetiletou značně už poškozena a neobydlena. Později zbořena a zdiva použita při stavbě panského ovčínu, v místech, kde se dosud říká „Nový dvůr“. Tvrz se nacházela asi 70 - 80 metrů nad dnešním rodinným domkem čp. 113, dlouhá léta obývaným rodem Ederů hlínovitého kantonu spráše. Objevem této žalostné události jsem hluboce přesvědčen, by vladykové Bavorů, Býcenů, Smilů a Beškovců na Cetově žádných námitek. Nakonec zbývá poslední přání, aby i dnešní „Žalín“ lidem později tak přejmenovaný nás provázel místy, kdysi dávno dnes již zapomenutých, kterým i tato tvrz už také ustoupila.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1268.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[2]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[3]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[4]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[5]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Cítov (1329 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[6]

lékař, obchod s cukrovinkami, 5 obchodů s dobytkem, 2 holiči, 6 hostinců, kapelník, 2 klempíři, 2 koláři, konsumní spolek Svépomoc, 3 kováři, 5 krejčí, výroba likérů, obchod s mlékem, 3 obuvníci, 2 pekaři, obchod s lahvovým pivem, pohodný, pojišťovací jednatelství, 2 pokrývači, porodní asistentka, povoznictví, 7 rolníků, 6 řezníků, sadař, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Cítov, 2 švadleny, 2 tesařští mistři, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 velkostatky (Bišický, Lobkowicz), zahradnictví, zámečník, zednický mistr, zubní ateliér

Ve vsi Daminěves (170 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Cítova) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

hostinec, kolář, kovář, obuvník, sadař, obchod se smíšeným zbožím, trafika, obchod s uhlím, 2 velkostatky (Lobkowicz, Štěpán)

Kulturní a sportovní aktivity[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází mimo jiné letní koupaliště, místní lidová knihovna a obecní kulturní dům. Nachází se zde také sportovní areál s fotbalovým, beach volejbalovým a univerzálním hřištěm s basketbalovými koši a dva tenisové kurty s tréninkovou stěnou. V obci působí dále řada občanských spolků (chovatelský, myslivecký,…).

Díky poloze nedaleko Řípu a Mělníka je obec velmi oblíbená jako turistické centrum pod Řípem a nabízí turistům mnoho příležitostí k výletům. V obci se nachází restaurace s možností ubytování, řada prodejen a dílen místních živnostníků.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Obec sousedí s obcemi Dolní Beřkovice, Hořín (část Brozánky), Spomyšl, Libkovice pod Řípem a Kostomlaty pod Řípem.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice 246 Mělník - Cítov - Roudnice nad Labem - Louny.
  • Železnice
Území obce protíná železniční trať 090 (Praha -) Vraňany - Roudnice nad Labem - Ústí nad Labem - Děčín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. a 4. koridoru, doprava byla na trati zahájena roku 1850.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci zastavovaly tyto příměstské autobusové linky:
- Mělník-Cítov-Roudnice nad Labem (v pracovní dny 2 spoje pouze do Mělníka) a Mělník-Horní Beřkovice-Roudnice nad Labem (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.),
- Mělník-Dolní Beřkovice-Roudnice nad Labem (v pracovní dny 8 spojů) a Mladá Boleslav-Mělník-Roudnice nad Labem (v pracovní dny 1 spoj) (dopravce ČSAD Česká Lípa, a. s.).
  • Železniční doprava
Po trati 090 vedly linky S4 (Praha - Vraňany - Hněvice) a R4 (Praha - Kralupy nad Vltavou - Hněvice) v rámci pražského systému Esko.
V železniční zastávce Cítov zastavovalo v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o víkendech 10 osobních vlaků. Expresy i rychlíky jí projížděly.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  4. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  5. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  6. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 112-113. (česky a německy)
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 183. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Zdroj: webové stránky obce Cítov a materiály OÚ Cítov.