Kralupy nad Vltavou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou, pohled z Hostibejku

Kralupy nad Vltavou, pohled z Hostibejku

znak obce Kralupy nad Vltavouvlajka obce Kralupy nad Vltavouznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0206 534951
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mělník (CZ0206)
obec s rozšířenou působností: Kralupy nad Vltavou
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 21,9 km²
počet obyvatel: 17 855 (1. 1. 2013[1])
nadmořská výška: 176 - 274 m
PSČ: 190 32 až 278 01
zákl. sídelní jednotky: 30
části obce: 5
katastrální území: 6
adresa městského úřadu: Palackého náměstí 1
Kralupy nad Vltavou
278 01 Kralupy nad Vltavou 1
starosta / starostka: Petr Holeček
Oficiální web: http://www.mestokralupy.cz,
E-mail: mesto@mestokralupy.cz

Kralupy nad Vltavou
Red pog.png
Kralupy nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kralupy nad Vltavou (něm. Kralup an der Moldau) jsou město ležící po obou stranách řeky Vltavy asi 20 km severně od Prahy, v okrese Mělník Středočeského kraje. V roce 2011 zde žilo 18 tisíc obyvatel. Na svou relativně malou rozlohu má velké množství lesů, skal a vodních ploch. Je železničním uzlem několika regionálních drah a hlavní trati Praha–Děčín.

Název „Kralupy“ vychází ze spojení „Korlupy“, nebo psáno dnešním jazykem zní „loupání kůry“. Název by tedy napovídal, že se v okolí Kralup ve velkém loupala kůra. Ovšem na rozdíl od ostatních obcí, která kdysi v Čechách nesla název Kralupy, dle archeologických nálezů měla krajina v okolí dnešních Kralup nad Vltavou povahu spíše stepní [zdroj?]. Pravděpodobnější (i když pro město méně lichotivá) je varianta, že jméno vzniklo jako hanlivé označení místa, kde žijí zloději drůbeže, lidé, kteří "loupí kury". Možné ale je, že slovo vzniklo zcela jinak a my se můžeme jen dohadovat jak. Přívlastek "nad Vltavou" rozlišuje toto město od Německých Kralup neboli Kralup u Chomutova, obce zaniklé v roce 1976 kvůli těžbě uhlí.

Popis území[editovat | editovat zdroj]

Centrum města leží na obou březích Vltavy v katastrálním území Kralupy nad Vltavou, jihovýchodně od Zákolanského potoka, toto katastrální území však zasahuje i do průmyslové a sportovní zóny na pravém břehu řeky. Blízko centra města se nachází železniční stanice Kralupy nad Vltavou, kde se do hlavní tratě 090 a 091 Praha–Děčín (s linkou Esko S4) napojuje z východu trať 092 z Neratovic, z jihozápadu trať 093 z Kladna a ze západu dvojice tratí, 110 od Slaného a 111 z Velvar. V centru Kralup stojí pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava, vysvěcen byl 27. října 1895. V 70. letech 20. století byl kostel ve směru od Lobče zastíněn obchodním domem.

Na jihozápadě je součástí města místní část Minice (katastrální území Minice u Kralup nad Vltavou). V Minicích je železniční zastávka Kralupy nad Vltavou-Minice na trati 093 do Zákolan. Minicemi podél železniční tratě protéká Zákolanský potok a vlévá se zde do něj Turský potok. Přes Minice přichází do Kralup také silnice II/240 z Turska pod názvem Pražská. V Minicích je kostel svatého Jakuba Staršího. Na hranici Minic a Mikovic u hranice sousední obce Otvovice je přírodní památka Minická skála.

Na západě Kralup leží místní části Mikovice (k. ú. Mikovice u Kralup nad Vltavou) a Zeměchy (katastrální území Zeměchy u Kralup nad Vltavou). Železniční trať z kralupského nádraží má v Mikovicích stanici Kralupy nad Vltavou-předměstí a dále se větví na severozápad do Velvar (111) a na západ do Zvoleněvsi (110). Západní větev (110) má ještě v Zeměchách zastávku Zeměchy. Oběma částmi prochází silnice II/240 pod názvem Velvarská směrem do Velvar. Mikovice tvoří západní část souvislé zástavby města Kralup. Zeměchy jsou urbanisticky samostatnou vesnicí vzdálenou ještě asi 1 km západně. V Zeměchách je kostel Narození sv. Jana Křtitele, na jižním okraji vsi pak přírodní památka Sprašová rokle u Zeměch. V severní části k. ú. Zeměchy leží ve vzdálenosti asi 1,2 km od Zeměch osada (usedlost) Nový Dvůr.

Severní část města na levém břehu zaujímá katastrální území Lobeč, které jako jediné není samostatnou místní částí, ale patří také k centrální místní části. Jižním okrajem Lobče prochází východozápadním směrem silnice II/101, která na východě pokračuje přes most T. G. Masaryka (postavený v letech 1926–1928) do Lobečku a Veltrus. Souběžně s vltavským břehem prochází Lobčí severojižním směrem silnice III. třídy do Nelahozevsi. V Lobči poblíž centra města je sportovní hala s plaveckým bazénem. Nad děčínskou železniční tratí (090) vystupuje skalnatý ostroh Hostibejk s vycházkovými cestami a vyhlídkovým altánem, podél řeky pak navazuje Lobečská skála se třemi tzv. Nelahozeveskými tunely (I, II a III). Po břehu řeky vede Dvořákova stezka.

Na levém břehu město Kralupy sousedí (od jihu k severu) s obcemi Dolany, Holubice, Otvovice, Olovnice, Velvary a Nelahozeves.

Pravý (severovýchodní) břeh Vltavy zaujímá místní část a katastrální území Lobeček a na jihu na něj zasahuje k. ú. Kralupy nad Vltavou. Blíže k Vltavě leží obytná čtvrť s několika školami a zimním stadionem. Východní část Lobečku zaujímá rozsáhlý areál společností Synthos Kralupy(bývalý Kaučuk) a Česká rafinérská, na který na jihozápadě navazájí další průmyslové objekty. Celá průmyslová zóna je protkaná sítí vleček. V nejvýchodnějším výběžku Kralup leží na trati 092 železniční stanice Chvatěruby. Město Kralupy na tomto břehu řeky sousedí s Veltrusy a Chvatěruby.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kralupské údolí bylo osídleno již v pravěku. První doložená zmínka o Kralupech (považovaná za falzum) se nachází v soupisu majetku břevnovského kláštera z roku 993. Autentická je až darovací listina krále Václava I., který 6. dubna 1253 věnoval pražským Křižovníkům s červenou hvězdou několik vesnic, mezi nimi i Kralupy. Řád zde dal postavit mlýn s tvrzí a ves zůstala v jeho držení až do roku 1848. Tehdy počet jejích obyvatel nedosahoval ani 200 duší. První písemná zmínka o Kralupech je z roku 1253.

Ještě v roce 1850 byly Kralupy jen osadou s 27 domky. Mohutný rozvoj nastal se zavedením železnice. S koncem roboty přišla v roce 1851 železnice a s ní i pokrok. K podmokelské dráze přibyla dráha buštěhradská na dopravu kladenského uhlí, které se zde překládalo do lodí. Postavena byla loděnice a založena první chemická továrna. V roce 1865 přibyla dráha turnovská, postavily se železniční dílny, v Kralupech vznikla železniční křižovatka.

V roce 1867 byla zřízena první kralupská obecná škola. A rozvoj obce pokračoval: byl postaven parní mlýn a parní pila, rozrůstaly se železniční objekty, postaven byl pivovar a cukrovar, takže v roce 1881 měla obec s připojenou Lobčí téměř 3000 obyvatel a byla povýšena na městys. V tomto roce byla prodloužena železniční trať do Velvar a k dílnám, chemickým a stavebním podnikům přibyly strojírny, byla založena spořitelna a zaveden telefon. V roce 1884 vznikl kralupský Sokol a zakládány byly i dělnické spolky. V roce 1901 zahájila výrobu Kralupská rafinerie minerálních olejů, která později měla na 700 zaměstnanců.

Přibývalo obyvatel, stavěly se další školy a ke konci 19. století kralupská obec usilovala o získání statutu města. Důležitým předpokladem byl ale vlastní kostel. Z daru pražského probošta Msgr. Eduarda Tersche byl v letech 18941895 postaven farní kostel Panny Marie a sv. Václava a teprve potom rozhodnutím císaře Františka Josefa I. z 22. listopadu 1902 mohly být Kralupy povýšeny na město. V roce 1910 mělo město na 6 000 obyvatel, byl zřízen okresní soud a berní úřad a v roce 1913 se Kralupy staly sídlem okresní politické správy.

V červenci 1914 vypukla první světová válka, do níž z okresu narukovalo 7000 mužů a z kostelní věže byly zrekvírovány největší zvony. Nový okres nedokázal zorganizovat zásobování, docházelo ke stávkám a demonstracím a Kralupy se staly jedním z měst, kde došlo k převratu již 14. října 1918. Ani během okupace neustávala kulturní činnost, vzbuzující naději. Místní spolky se spojily a jejich činnost vyvrcholila v roce 1941 oslavami stých narozenin Antonína Dvořáka.

Kralupy patřily za druhé světové války k nejpostiženějším českým městům, neboť velkou část města poničil těžký nálet amerických bombardérů v poledne 22. března 1945. Jeho cílem byla kralupská rafinerie. Oblak černého kouře ze zasažené nádrže zahalil celé město a další vlny bombardérů už shazovaly svůj náklad, celkem na 1500 bomb, naslepo. Nálet poškodil nádraží, zničil většinu průmyslových objektů a 117 domů, mnoho dalších domů bylo poškozeno. Město bylo zcela rozvráceno, o životy přišlo 145 čechů a 100 německých vojáků. Kralupy se staly válkou nejpostiženějším městem v Čechách.[2]

Po osvobození v květnu 1945 nastal čas obnovy. Němečtí zajatci byli nasazeni na odklízení trosek, lidé se vraceli k opravám budov a strojů. Z okolí do města proudily stovky nedělních brigádníků, naopak do pohraničí se stěhovali ti, kteří v postiženém městě nemohli najít obživu.

Sotva jsem vyšel z nádražní haly a rozhlédl se po ulicích, poznal jsem, že stín březnové katastrofy leží ještě nad městem. V Praze už zářily výkladní skříně a ulice byly plny lidí, kralupské ulice byly šedé a téměř liduprázdné. Nikde nic svátečního. Vítr jakoby v rozích ulic místo smetí proháněl ještě pláč, slzy a vzdechy. Všude se šlapalo po smutných a ošklivých vzpomínkách.
— Jaroslav Seifert po návštěvě Kralup na konci roku 1945[2]

Od roku 1947 byly Kralupy opět okresním městem. Na levém předmostí byla dostavěna budova Okresního národního výboru, v centru hasičský dům a poliklinika.

V Lobečku byly postaveny dětské jesle a moderní škola. V roce 1948 byl kralupský okres rozšířen a zahrnoval 3 města a 50 vesnic s 35 000 obyvatel. Protože téměř 80% plochy okresu tvořila orná půda, byla propagována násilná kolektivizace zemědělství, která však nepřinesla očekávané výsledky. Například v roce 1950 byly výnosy obilovin nižší než před válkou. Představitelé politické opozice byli vězněni nebo vystěhováni.

Od roku 1955 město stagnovalo, při odstraňování válečných škod byly zrušeny některé dřívější menší provozy a nedokázalo se proto vyrovnat jiným, válkou nepostiženým městům. V roce 1960 proběhla územní reorganizace, Kralupy ztratily statut okresního města, okres byl rozdělen a město s východní částí okresu bylo přičleněno k Mělnicku.

Kralupská sídliště v Lobči a Lobečku a komplex závodu Kaučuk, pohled z Hostibejku

Velký význam pro město mělo rozhodnutí, navazující na tradici zdejšího lučebního průmyslu, o vybudování jednoho z největších chemických závodů naší republiky – národního podniku Kaučuk. Jeho stavba byla zahájena koncem léta 1958 na kralupském sportovním letišti a do Kralup se začaly sjíždět stovky mládežníků z celé republiky. Výroba v novém chemickém podniku byla zahájena v roce 1963. V roce 1975 byl n. p. Kaučuk rozšířen o rafinerii ropy a stávající výrobní zařízení byla rozšiřována a modernizována. Zároveň se pronikavě začala měnit tvář města.

V Lobečku rychle pokračovala stavba nového sídliště s více než 1000 byty, bylo vybudováno i nové koupaliště, Společenský dům s kinem a víceúčelovým sálem, budova bývalého ONV byla adaptována na nemocnici. Koncem 60. let byla stavební činnost přesunuta do města výstavbou dalšího sídliště Kochmanka a po likvidaci cukrovaru vzniklo další stejnojmenné sídliště u levého břehu Vltavy. V roce 1969 byla v Lobečku vybudována umělá ledová plocha, o 20 let později také zastřešená. V roce 1974 byla zahájena přestavba železničního uzlu, při které byly zbořeny dráze přiléhající části ulic Husovy a Jungmannovy. Bylo rovněž zbořeno staré nádraží a nové, moderní bylo uvedeno do provozu v roce 1986. Dne 21. ledna tohoto roku za asistence Státní bezpečnosti byl na kralupském hřbitově pohřben laureát Nobelovy ceny, básník Jaroslav Seifert.

Revoluční události z podzimu roku 1989 znamenaly „konec vlády jedné strany“. V červnu 1990 byl dostavěn hotel Sport, do jehož části se přestěhoval městský národní výbor, v němž byli vedle komunistů zastoupeni i představitelé Občanského fóra. V podzimních volbách do Městského zastupitelstva byl starostou města zvolen Mgr. Pavel Rynt. Další rok probíhal ve znamení privatizací a restitucí znárodněného majetku. Koncem roku 1991 bylo ustaveno Městské muzeum, v roce následujícím pak městská policie.

V lednu 1994 se kralupský Kaučuk stal akciovou společností. V komunálních volbách byl starostou města zvolen opět Pavel Rynt. V říjnu 1995 byl slavnostně otevřen penzion pro důchodce, vedle mostu T. G. Masaryka byla zahájena stavba lávky pro pěší. Po jejím otevření v prosinci 1996 byla zahájena oprava mostu. Po rozsáhlé rekonstrukci bylo znovu otevřeno Městské muzeum. Rok 2000 byl rokem četných výročí. Uplynulo 55 let od nešťastného náletu, 150 let od zahájení pravidelné železniční dopravy, 120 let od narození kralupského rodáka, malíře Jiřího Karse, 120. výročí založení oslavila Městská knihovna a bylo vzpomenuto i 130. výročí narození malíře Josefa Holuba.

Městské muzeum kromě archeologických nálezů a historie okolí věnuje zvláštní pozornost též básníku Jaroslavu Seifertovi a kralupskému rodákovi Georgu Karsovi. V roce 2002 se město připravovalo k oslavám svého 100. výročí, k nimž už nedošlo. K městu se přihnala povodňová vlna, svou prudkostí a svými následky zatím největší v historii dolního Povltaví. Za této povodně byly Kralupy mezi nejzasaženějšími městy. Na některých domech je dodnes vidět typická „čára“ ukazující výšku tehdejší hladiny. Obnova zničených objektů pak pokračovala celá další léta. Povodeň kulminovala 14. srpna, kdy se průtok přiblížil hodnotě 5000 m3s−1. Pod vodou se ocitl celý střed města včetně postranních ulic, do kterých se rozlil Zákolanský potok. Na náměstí sahala hladina vody do výšky 2 metrů, zaplaveno bylo i nádraží. Voda ohrožovala i železobetonový most Tomáše Garriguea Masaryka. Sjely se hasičské záchranné sbory z blízkého i vzdáleného okolí, evakuace obyvatel z ohrožených objektů proběhly beze ztrát na životech.

Po opadnutí vody začal úklid a ukázaly se vzniklé škody, které pomáhali likvidovat všichni. Dobrou organizační činností a za pomoci ze sousedních měst a obcí se do Vánoc podařilo město uklidit. Odstraňování následků povodně pokračovalo i v dalších letech a zdá se, že město přitom dostalo přívětivější vzhled.

Během jara 2014 začala skupina zdejších sympatizantů s postavou Švejka, z díla Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války od Jaroslava Haška, plánovat instalaci sochy této literární postavy do pěší zóny zdejší Husovy ulice. Náklady na zhotovení skulptury vyčíslili členové spolku na 400 tisíc českých korun, které chtějí vybrat formou sbírky.[3]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary
  • 1912 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Kralupy nad Vltavou[5]
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou[6]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Roudnice nad Labem, soudní okres Kralupy nad Vltavou[8]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kralupy nad Vltavou[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Kralupy nad Vltavou (9591 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[11]

Instituce:
okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, okresní četnické velitelství, katol. kostel, synagoga, státní reálné gymnázium

Živnosti a průmysl:
obchodní gremium, společenstvo různých živností, holičů, hostinských, krejčí, pokrývačů, řezníků a uzenářů, okresní jednota živnostenských společenstev, továrna na autochladiče Kratina, spolkový rolnický cukrovar, továrna na dýhy, 4 chemické továrny, výroba konfekceSlavia, Pražsko-Kralupská továrna na kůže, kyslík, Kralupská společnost pro lučební výrobky, Kralupská průmyslová lihovarská společnost, továrna na mazadla Bratří Neumannové, továrna na benzinové motory Pejšek, továrna na nábytek Čermák, Kralupská rafinérie olejů minerálních, parostrojní pivovar a sladovna, továrna na polévkové konzervy a kostky Maggi, slévárny, továrna na stroje hospodářské, 6 cihelen, 2 mlýny, 3 pily

Služby:
6 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 3 advokáti, notář, architekt, Anglo-československá a Pražská úvěrní banka, biograf Elektra, biograf Sokol, 3 fotoateliéry, geometr, 3 hotely (Slavie, U slovanské lípy, Státní), Klusáčkova kavárna, 2 lékárny (Šafránek, U sv. Václava), 2 restaurace (nádražní, Pivovarní), Městská spořitelna, Občanská záložna, okresní hospodářská záložna, záložna pro obchod a živnosti, živnostenská záložna, 3 vinárny, zubní ateliér

V obci Minice (833 obyvatel, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, samostatná obec se později stala součástí Kralup nad Vltavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12]

holič, 3 hostince, 2 kapelníci, konsum Svépomoc, kovář, mlýn, 2 obchody s obrazy, obuvník, 4 obchody s ovocem, pekař, pokrývač, povozník, 7 rolníků, řezník, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Minice, 3 trafiky, truhlář, obchod s uhlím

V obci Zeměchy (471 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Kralup nad Vltavou) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]

2 hostince, košíkář, kovář, 2 obuvníci, 2 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 švadleny, trafika, obchod s uhlím, obchod s dřevěným uhlím

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Znaky partnerských měst na budově MÚ v Kralupech

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kralupech nad Vltavou.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městem procházejí silnice II/101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Neratovice - Kralupy nad Vltavou - Kladno - Unhošť a II/240 Praha - Horoměřice - Kralupy nad Vltavou - Velvary - Roudnice nad Labem.
  • Železnice
Město je železniční křižovatkou tratí 091 Praha - Vraňany, 092 Neratovice - Kralupy nad Vltavou, 093 Kralupy nad Vltavou - Kladno, 110 Kralupy nad Vltavou - Slaný - Louny a 111 Kralupy nad Vltavou - Velvary.
Tratě se stýkají v odbočné železniční stanici Kralupy nad Vltavou. Na území města leží ještě železniční stanice Kralupy nad Vltavou předměstí na tratích 110 a 111, železniční zastávka Zeměchy na trati 110 a železniční zastávka Kralupy nad Vltavou-Minice na trati 093.
Železniční trať 091 Praha - Kralupy nad Vltavou - Vraňany je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. a 4. koridoru mezi Prahou, Ústím nad Labem, Děčínem a Drážďany. Doprava byla zahájena roku 1850, max. traťová rychlost je 160 km/h, z Kralup nad Vltavou do Prahy 100 km/h.
Železniční trať 092 Neratovice - Kralupy nad Vltavou je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1865.
Železniční trať 093 Kralupy nad Vltavou - Kladno je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku 1855.
Železniční trať 110 Kralupy nad Vltavou - Slaný - Louny je jednokolejná celostátní trať, doprava byla v úseku Kralupy nad Vltavou - Zvoleněves zahájena roku 1884.
Železniční trať 111 Kralupy nad Vltavou - Velvary je jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1882.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
Ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Mělník, Nelahozeves, Odolena Voda, Praha, Velvary (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava
Po trati 091 vedou linky S4 (Praha - Vraňany - Hněvice) a R4 (Praha - Kralupy nad Vltavou - Hněvice) v rámci pražského systému Esko.
V železniční stanici Kralupy nad Vltavou po trati 091 zastavovalo v pracovních dnech 13 rychlíků, 1 spěšný vlak a 36 osobních vlaků, o víkendech 10 rychlíků a 22 osobních vlaků, expresy stanicí projížděly.
Přepravní zatížení trati 092 činilo v pracovních dnech 13 osobních vlaků, o víkendech 10 osobních vlaků.
Přepravní zatížení trati 093 v úseku mezi Kralupy nad Vltavou a Brandýskem činilo v pracovních dnech 4 spěšné vlaky a 11 osobních vlaků, o víkendech 10 osobních vlaků.
Přepravní zatížení trati 110 v úseku Kralupy nad Vltavou - Zvoleněves činilo v pracovních dnech 17 osobních vlaků a 1 spěšný vlak, o víkendech 11 osobních vlaků a 2 spěšné vlaky.
Přepravní zatížení trati 111 činilo v pracovních dnech 16 osobních vlaků, o víkendech 14 osobních vlaků.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Městem vedou cyklotrasy č. 2 Kralupy n. Vlt. - Mělník - Litoměřice - Ústí n. L. - Děčín, Vltavská pravobřežní cyklotrasa Praha - Kralupy nad Vltavou, č. 0081 Kralupy n.Vlt. - Libčice - Úholičky - Okoř, č. 0082 Kralupy n. Vlt. - Tursko - Úholičky - Únětice.
  • Pěší turistika
Územím města vedou turistické trasy červená turistická značka Praha - Řež - Kralupy nad Vltavou - Nelahozeves - Říp, červená turistická značka Kralupy nad Vltavou - Zákolany - Okoř, modrá turistická značka Kralupy nad Vltavou - Veltrusy - Nelahozeves, zelená turistická značka Kralupy nad Vltavou - Velvary.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [online]. Český statistický úřad, 30. 4. 2013. Dostupné online.  
  2. a b NOVÁK, Martin. České Drážďany po 65 letech. Po stopách nejhoršího válečného náletu na Čechy. Aktuálně.cz [online]. 2010-03-22 [cit. 2010-12-20]. Dostupné online.  
  3. VOTRUBA, Viktor; SAPÍK, Lukáš. Švejk se psem a hovínkem pro štěstí. Nadšenci chtějí v Kralupech sochu. iDNES.cz [online]. 2014-04-27 [cit. 2014-04-28]. Dostupné online.  
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  5. Nařízení ministeria práv č. 48/1911 Sb.
  6. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 625-627. (česky a německy)
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 835. (česky a německy)
  13. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1919. (česky a německy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Kralupy nad Vltavou

Kralupy nad Vltavou (vč. k. ú. Lobeč) • Lobeček • Minice • Mikovice • Zeměchy