Libuše (kněžna)

Na tento článek je přesměrováno heslo Kněžna Libuše. O filmu pojednává článek Kněžna Libuše (film).

Josef Mathauser - Kněžna Libuše věští slávu Prahy.

Příbuzenstvo

otec	Krok
sestra	Teta
sestra	Kazi
manžel	Přemysl Oráč
syn	Nezamysl
syn	Radobýl
syn	Lidomír

Libuše je mýtická česká kněžna a manželka Přemysla Oráče, zakladatele dynastie Přemyslovců. Její příběh (Lubossa) byl poprvé popsán v Kosmově kronice z počátku dvanáctého století, a v různých variantách i v dalších literárních dílech.

Kněžna Libuše a Přemysl Oráč

Přemysl a Libuše na Vyšehradě

Jako její otec, tak i Libuše soudila sváry a spory mezi lidmi. Jednou soudila dva sousedy, starosty rodů. Starší bral pole a meze mladšímu. Libuše je rozsoudila ve prospěch mladšího, tomu se děla křivda. Starší muž se rozzlobil, odsoudil vládu ženy a chtěl, aby je soudil muž. Libuše se podvolila a řekla vladykům, kde najdou svého nového knížete a že se jmenuje Přemysl. Libušina proroctví Když na Libuši sestoupil věštecký duch, předpovídala lidu budoucnost. Jednou tak předpověděla slávu velikému městu. Popsala jim, kde a za jakých okolností mají hledat to místo a tam postavit hrad. Ten pak na její radu nazvali Praha. Jindy na požádání lidem radila, kde mají hledat ložiska kovů, kterých se v zemi nedostávalo. Viděla v budoucnu mnoho válek a strádání lidu, proto potopila ve Vltavě zlatou kolébku svého syna. Až se kolébka vynoří, nastanou lepší časy. Léty sestry zestárly a první zemřela Kazi. Po ní Teta. Libuše přečkala své sestry, ale i jí se pak čas naplnil. Naposledy dala svolat starosty a vojvody, aby k nim naposledy promluvila. Chtěla, aby poslouchali Přemysla a vždy drželi při sobě. Pak zemřela.

Z jejich svazku vzešel syn Nezamysl, podle pozdějších autorů^[kdo?] i Radobýl a Lidomíra.^[zdroj?]

Dívčí válka Když Libuše zemřela, dívky z její družiny poznaly, že už nemají takovou vážnost, jako měly kdysi. Tak začaly bojovat proti mužům. Vše vedla Vlasta. Dívek a žen přibývalo. Postavily si hrad Děvín. Tam se zabydlely a odtud podnikaly výpady proti mužům. Muži se jim zpočátku vysmívali, až umučení Ctirada je vyburcovalo. Strhla se rozhodující bitva. Vlasta se dostala rychle dopředu mezi muže, ale ostatní dívky jí nestačily. Vlasta padla a pak i všechny ostatní ženy. Hrad Děvín byl spálen a rozmetán a Přemysl zase vládl bez ženy.

Vývoj pověsti

Nejstarší zachycení pověsti o Libuši a Přemyslovi nalezneme v Kristiánově legendě, ve velmi zjednodušené verzi, Přemysl je jmenován, ale pozdější Libuše je uvedena jen jako panna hadačka.Uměla meditovat.

„	Leč Slované čeští, pod samým arkturem sídlící, oddáni byli modloslužbě a jako bezuzdný kůň bez zákona, bez knížete nebo vládce, bez města toliko v širém prostoru přebývali, jako nerozumná zvířata sem tam se potulujíce. Posléze ranou morovou jsouce sužováni na jakousi hadačku se podle pověsti obrátili o nadějnou radu a prorockou odpověď. Dostavše ji založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezli velmi prozíravého a rozvážného muže, kterýž on vzděláváním polí se zabýval, jménem Přemysl, podle výroku hadaččina knížetem čili správcem si ho ustanovili, davše mu za manželku onu hadačku pannu.	“
—  Kristiánova legenda

Libuše v umění

O moderní zpracování vyprávění o Libuši se pokusil v 19. století Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, ale mýtická kněžna inspirovala více umělců. Libuše je hlavní postavou v tragédii Franze Grillparzera a v opeře Bedřicha Smetany. Pověstí o Libuši je inspirována také novela Miloše Urbana Pole a palisáda.

V roce 2009 měl premiéru americko-český film Kněžna Libuše (The Pagan Queen). Hlavními charakteristikami tohoto filmu jsou podle Stanislava Dvořáka "chatrný příběh, neuvěřitelně příšerní herci a ubohá kamera".

Literatura

• TŘEŠTÍK, D. Mýty kmene Čechů. Nakladatelství lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X.
• JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Dostupné online. - kapitola O Krokovi a jeho dcerách, s. 14-18.  
• JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Dostupné online. - kapitola O Libuši, s. 25-28.  
• HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha : Kočí, 1917. Dostupné online. - kapitola Krok a jeho dcery, s. 12-28.  
• KOŠNÁŘ, Julius. Staropražské pověsti a legendy. Praha : Vincentinum, 1933. Dostupné online. - kapitola O první kněžně Libuši, jejích pokladech a o zlaté kolébce, s. 5-8.