Protikrál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Protikrál (latinsky Contrarex) byl protikandidát legálně panujícího krále, v důsledku nástupnických sporů nebo politické opozice.

Protikrálové se častěji vyskytují ve volených monarchiích. V dědičných monarchiích se protikrál často objevil po vymření vládnoucí dynastie, když se o trůn ucházelo několik kandidátů, přičemž obvykle jsou tito uchazeči označeni jako pretendent. Někteří protikrálové uspěli ve své snaze a stali se legálními králi, například Konrád III. nebo Fridrich II. Štaufský, u jiných je jejich postavení dodnes předmětem diskusí (Jindřich II. Bavorský).

Protikrálové se nejčastěji vyskytli ve Svaté říši římské, kde tento jev úzce souvisel s vzdoropapeži, když císařové často jmenovali vzdoropapeže a naopak papežové korunovali protikrále. Protikrálové se však vyskytli i v Polsku, Uhrách, Francii a Anglii.

Čeští protikrálové[editovat | editovat zdroj]

Protikrálové Svaté říše římské[editovat | editovat zdroj]