Křesomysl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kníže Křesomysl (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

Křesomysl byl mýtický pokračovatel Přemysla Oráče a kněžny Libuše, zakladatelů dynastie Přemyslovců, jeden ze sedmi legendárních českých knížat mezi Přemyslem Oráčem a prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem.

Jedna z teorií týkajících se počtu těchto knížat je podepřena freskami na zdech rotundy v moravském Znojmě, ale Anežka Merhautová tvrdí, že tyto fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně moravských údělníků.[1]

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno Křesomysl zaznamenal ve své Kronice české Kosmas, převzala ho i většina historiků z 19. století, včetně Františka Palackého. Původ jména lze vyložit jako ten, kdo křeše, podněcuje mysl.

Záviš Kalandra uvádí, že jména sedmi mýtických českých knížat jsou odvozena ze starých slovanských názvů dnů v týdnu. Křesomysl by jako pátý z nich odpovídal čtvrtku, v latině Iovis Dies , den boha Jova. Jupiter (také Jova) vládl hromům a bleskům a slovo křesat může odkazovat ke spojení křesat oheň (světlo). U Germánů byl čtvrtek den Donarův (Donnerstag), den Thoriiv (v angličtině Thursday). Také Thór vládl blesky.[2]

Podle teorie Vladimíra Karbusického pochází dvanáct jmen mýtických postav české historie včetně sedmi knížat z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu - poselství Čechů k Frankům v 9. století.[3] V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.

Posloupnost knížat[editovat | editovat zdroj]

Dalimilova kronika píše: Český kníže Unislav zemřel záhy. Jeho práv nabyl Křesomysl zas.

Václav Hájek z Libočan do doby Křesomysla umístil pověst o Horymírovi a Šemíkovi. Křesomysl v jeho podání zanedbával zemědělský lid a na jeho úkor podporoval havířství.

Sedm mýtických následníků Přemysla[editovat | editovat zdroj]

Mýtická česká knížata
Nezamysl
Mnata
Vojen
Vnislav
Křesomysl
Neklan
Hostivít

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: "Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě", Praha 2000.
  2. Záviš Kalandra: "České pohanství", Praha 1947
  3. Vladimír Karbusický: "Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury", s. 237, Praha 1995 [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Kapitola o Křesomyslu a Horymírovi, s. 48-53.  
  • HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha : Kočí, 1917. Dostupné online. - kapitola Křesomysl, s. 150-170.