Jaromír (kníže)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaromír
Český kníže
Busta knížete Jaromíra v Jaroměři
Busta knížete Jaromíra v Jaroměři, Jaromírova ulice
Doba vlády I. 1003
II. 10041012
III.10331034
Narození  ?
Úmrtí 4. listopadu 1035
Pochován Bazilika svatého Jiří
Předchůdce I. Vladivoj
II. Boleslav Chrabrý
II.Oldřich
Nástupce I. Boleslav III.
II.Oldřich
III.Oldřich
Dynastie Přemyslovci
Otec Boleslav II.
Matka 2. neznámá manželka

Jaromír († 4. listopadu 1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1003, 10041012 a 10331034, syn Boleslava II. Pobožného a jeho 2., neznámé choti, bratr Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha. Narodil se někdy v 70. letech 10. století.

1003[editovat | editovat zdroj]

V roce 1001 prchli Jaromír s Oldřichem se svou matkou před krutostí staršího bratra Boleslava III., který dal z obavy o trůn Jaromíra vykastrovat (Boleslav III. totiž sám dědice neměl), k bavorskému vévodovi Jindřichovi II., dlouholetému spojenci jejich otce. Roku 1003 byl Jaromír po smrti Vladivoje, kterého na český trůn prosadil polský kníže Boleslav Chrabrý, díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. Brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.

1004–1012[editovat | editovat zdroj]

Teprve na podzim 1004 se mohl ujmout vlády, když s podporou římskoněmeckého krále Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Jaromír přijal od římskoněmeckého krále Čechy v léno (obdržev od něho kopí jako symbol lenního vztahu) a v následujících letech podporoval Říši v bojích s Boleslavem Chrabrým. Krátce po svém nastoupení na trůn Jaromír dobyl Budyšín, ale v roce 1007 Boleslav Chrabrý Lužici i Budyšín dobyl zpět. Morava během Jaromírovy slabé vlády k českému státu nepatřila.

Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách nejmladší z bratrů Oldřich. Jaromír utekl nejdříve z neznámých důvodů do Polska a až poté do Říše k Jindřichovi II., který ho ale uvěznil v Utrechtu. Tam Jaromír strávil ve vězení téměř 21 let.

1033–1035[editovat | editovat zdroj]

Když byl Oldřich r. 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti jeho osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 potřetí Jaromíra českým knížetem. Již na jaře příštího roku však byl Oldřich císařem propuštěn a byl mu navrácen knížecí titul. Podmínkou bylo, že se o vládu bude dělit s Jaromírem a svým synem Břetislavem. Jaromír byl poté na Oldřichův příkaz oslepen a uvězněn.

Ikona zvuku Poslechnout si článek · info
Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 2. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu.
Více namluvených článkůNápověda

Když na podzim Oldřich zemřel, stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I. Ani to mu ale život nezachránilo. Roku 1035 byl bezmocný Jaromír zřejmě z vůle Vršovců zavražděn. Kosmas píše: „Kochan poslal svého kata a když onen slepec seděl na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Boleslav I.
nar. asi 915
zm. 967/972
  Biagota?    ?    ?
         
     
  Boleslav II.
nar. asi 932
zm. 7. února 999
  zřejmě 2. neznámá choť Boleslava II.  
     
   
Jaromír I.
zm. 4. listopadu 1035

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Vladivoj
Znak z doby nástupu Český kníže
Jaromír
1003
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Boleslav III.
Předchůdce:
Boleslav Chrabrý
Znak z doby nástupu Český kníže
Jaromír
10041012
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Oldřich
Předchůdce:
Oldřich
Znak z doby nástupu Český kníže
Jaromír
10331034
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Břetislav I.