Jaromír (kníže)
| Jaromír | ||
|---|---|---|
| Český kníže | ||
| Busta knížete Jaromíra v Jaroměři, Jaromírova ulice | ||
| Doba vlády | I. 1003 II. 1004–1012 III.1033–1034 |
|
| Narození | ? | |
| Úmrtí | 4. listopadu 1035 | |
| Pochován | Bazilika svatého Jiří | |
| Předchůdce | I. Vladivoj II. Boleslav Chrabrý II.Oldřich |
|
| Nástupce | I. Boleslav III. II.Oldřich III.Oldřich |
|
| Dynastie | Přemyslovci | |
| Otec | Boleslav II. | |
| Matka | 2. neznámá manželka | |
Jaromír († 4. listopadu 1035) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004–1012 a 1033–1034, synem Boleslava II. Pobožného a jeho 2. neznámé choti, bratrem Boleslava III. Ryšavého a Oldřicha. Narodil se někdy v 70. letech 10. století.
Obsah |
1003 [editovat]
V roce 1001 prchli Jaromír s Oldřichem se svou matkou před krutostí staršího bratra Boleslava III., který dal z obavy o trůn Jaromíra vykastrovat (Boleslav III. totiž sám dědice neměl), k bavorskému vévodovi Jindřichovi II., dlouholetému spojenci jejich otce. Roku 1003 byl Jaromír po smrti Vladivoje, kterého na český trůn prosadil polský kníže Boleslav Chrabrý, díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. Brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.
1004–1012 [editovat]
Teprve na podzim 1004 se mohl ujmout vlády, když s podporou římskoněmeckého krále Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. Jaromír přijal od římskoněmeckého krále Čechy v léno (obdržev od něho kopí jako symbol lenního vztahu) a v následujících letech podporoval Říši v bojích s Boleslavem Chrabrým. Krátce po svém nastoupení na trůn Jaromír dobyl Budyšín, ale v roce 1007 Boleslav Chrabrý Lužici i Budyšín dobyl zpět. Morava během Jaromírovy slabé vlády k českému státu nepatřila.
Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách nejmladší z bratrů, Oldřich. Jaromír utekl nejdříve z neznámých důvodů do Polska a až poté do Říše k Jindřichovi II., který ho ale uvěznil v Utrechtu. Tam Jaromír strávil ve vězení téměř 21 let.
1033–1035 [editovat]
Když byl Oldřich r. 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti jeho osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 potřetí Jaromíra českým knížetem. Již na jaře příštího roku však byl Oldřich císařem propuštěn a byl mu navrácen knížecí titul. Podmínkou bylo, že se o vládu bude dělit s Jaromírem a svým synem Břetislavem. Jaromír byl poté na Oldřichův příkaz oslepen a uvězněn.
Když na podzim Oldřich zemřel, stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I.. Ani to mu ale život nezachránilo. Roku 1035 byl bezmocný Jaromír zřejmě z vůle Vršovců zavražděn. Kosmas píše: „Kochan poslal svého kata, a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“
Genealogie [editovat]
| Boleslav I. nar. asi 915 zm. 967/972 |
Biagota? | ? | ? | ||||||||||
| Boleslav II. nar. asi 932 zm. 7. února 999 |
zřejmě 2. neznámá choť Boleslava II. | ||||||||||||
| Jaromír I. zm. 4. listopadu 1035 |
Literatura [editovat]
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha : Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972-1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha : Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5.
- LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců III. Správa a obrana země (1012-1055). Od Oldřicha po Břetislava I. Praha : Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-365-7.
- MATLA-KOZŁOWSKA, Marzena. Pierwsi Przemyślidzi i ich państwo (od X do połowy XI wieku). Ekspansja terytorialna i jej polityczne uwarunkowania. Poznań : Wydawnictwo Poznańskie, 2008. 576 s. ISBN 978-83-7177-547-5. (polsky)
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./I. Od nejstarších dob do smrti knížete Oldřicha. Praha : Jan Laichter, 1912. 782 s.
- SOMMER, Petr; TŘEŠTÍK, Dušan; ŽEMLIČKA, Josef, a kol. Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.
- TŘEŠTÍK, Dušan; ČECHURA, Jaroslav; PECHAR, Vladimír. Králové a knížata zemí Koruny české. Praha : Rybka, 2001. 413 s. ISBN 80-86182-55-X.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
Externí odkazy [editovat]
| Předchůdce: Vladivoj |
Český kníže Jaromír 1003 |
Nástupce: Boleslav III. |
| Předchůdce: Boleslav Chrabrý |
Český kníže Jaromír 1004–1012 |
Nástupce: Oldřich |
| Předchůdce: Oldřich |
Český kníže Jaromír 1033–1034 |
Nástupce: Břetislav I. |