Vladislav Jindřich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vladislav Jindřich
Český kníže
Pečeť markraběte Vladislava Jindřicha
Doba vlády	1197
Narození	asi 1160/1165
	Praha
Úmrtí	12. srpna 1222
	Znojmo
Pochován	Velehrad
Předchůdce	Jindřich Břetislav
Následník	Přemysl Otakar I.
Manželky	Heilwida
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Vladislav II.
Matka	Judita Durynská

Vladislav Jindřich (asi 1160/1165 – 12. srpna 1222, Znojmo) byl český kníže v roce 1197 a markrabě moravský (1192-1194 a 1197-1222), druhorozený syn Vladislava II. a jeho druhé manželky Judity Durynské.

Obsah 1 Mládí 2 Vladislav Jindřich knížetem 3 Markrabě moravský 4 Genealogie 5 Reference 6 Literatura 7 Související články 8 Externí odkazy

[editovat] Mládí

Vladislav prožil své mládí v době rozepří uvnitř přemyslovského rodu. V roce 1191 se účastnil povstání svého staršího bratra Přemysla proti knížeti Václavovi II.. Skutečným režisérem událostí byl ve skutečnosti pražský biskup Jindřich Břetislav, který roku 1192 zajistil u římského císaře, aby Vladislav Jindřich obdržel do správy Moravu, kdežto jeho starší bratr Přemysl vrchní knížecí vládu v Čechách. O rok později se ocitl kníže Přemysl v potížích, ve kterých mu ale jeho bratr patrně nijak nepomohl. Po odchodu Přemysla do vyhnanství roku 1193 se novým knížetem stal dosavadní pražský biskup Jindřich Břetislav.

V roce 1194 kníže Vladislava zbavil úřadu a moc nad Moravou mu byla odebrána. Jindřich ho povolal na Pražský hrad, aby ho měl pod kontrolou. Příští léta tedy žil pod dozorem v Praze.

[editovat] Vladislav Jindřich knížetem

Když roku 15. června 1197 Jindřich Břetislav zemřel, česká šlechta osvobodila Vladislava Jindřicha a 23. června 1197

„	zbavivši jej pout, za pána a knížete země jej ustanovila, neodváživši se hlasy své přenésti na bratra jeho řečeného Přemysla z dvou příčin, z nichž první byla, že proti němu byli bojovali, druhá, že přízně císařovy neměl.	“
— Jarloch[1]

Knížecí titul si samozřejmě nárokoval také Vladislavův starší bratr Přemysl Otakar I., který v prosinci roku 1197 znovu vtrhl do Čech. Schylovalo se k válce mezi bratry, když se jejich vojska 6. prosince 1197 setkala. Tehdy Vladislav Jindřich, aby zabránil bratrovražednému boji a

„	ač měl nevyrovnané vojsko, přece ustoupil jednak pro dobro míru, jednak z bratrské lásky, a smířil se s bratrem svým v ten spůsob, že oba zároveň onen na Moravě, tento v Čechách panovati budou, a aby, majíce oba jednu mysl, měli též i jedno knížetství, což až podnes mezi nimi nedotknuto zůstává.	“
— Jarloch[2]

Tímto smírem se ukončilo čtvrtstoletí bojů o český knížecí trůn a zemi nastaly konečně klidnější časy.

[editovat] Markrabě moravský

Po rodinné dohodě se Vladislav 6. prosince 1197 stal moravským markrabětem. Jeho nástupcům měl být tento titul dědičně zachován. Ve Zlaté bule z roku 1212 byla potom Morava mlčky uznána za novou součást království. Vladislav Jindřich obdržel od císaře symbolicky část Saska, aby se nadále také mohl řadit mezi říšská knížata. Roku 1205 založil Vladislav Jindřich cisterciácký klášter ve Velehradě. Chtěl tímto naznačit spojitost s Velkou Moravou a klášter se měl současně stát hrobkou markrabat.

Politicky Vladislav úzce spolupracoval se svým bratrem, knížetem a později králem českým. Roku 1216 vyhlásili dokument, ve kterém byl stanoven princip primogenitury (prvorozeného) pro nástupce trůnu. Tím měly být odstraněny spory a intriky, k nimž docházelo během volby panovníka. Přemysl zřejmě bratrovi přislíbil, že na Moravě budou panovat Vladislavovi potomci, zatímco českými králi budou potomci Přemyslovi.

Až do svého skonu prokazoval loajalitu vůči svému bratrovi a na základě jejich dohody ho podporoval proti císaři. To, zda byl král Přemysl vrchní autoritou i na Moravě, je ovšem sporné. Vladislav potvrdil některé Přemyslovy listiny v Čechách, ale Přemysl více Vladislavových pro Moravu. Jeho největším ziskem pro Moravu byla vnitropolitická stabilita. Zřejmě na jeho popud vznikly polské Hlubčice i Bruntál.

Vladislav Jindřich se oženil s Heilwidou, snad z rodu rakouských pánů z Trnavy.^[3] Zemřel bez potomků a nástupnictví v markrabství tak spadlo do rukou krále Přemysla Otakara I. (respektive do budoucna druhorozeným synům českého krále). Vladislav Jindřich byl pochován ve velehradském cisterciáckém klášteře.

[editovat] Genealogie

Vladislav I. zm. 12. dubna 1125

Richenza z Bergu nar. asi 1095 zm. 27. září 1125

Ludvík I. Durynský zm. 12. ledna 1140

Hedvika z Gudensbergu

Vladislav II. nar. asi 1110 zm. 18. ledna 1174

Judita Durynská nar. asi 1135 zm. 9. září po 1174

Vladislav Jindřich nar. asi 1160 zm. 12. srpna 1222

[editovat] Reference

1. ↑ Fontes Rerum Bohemicarum. Příprava vydání Josef Emler; překlad Václav Vladivoj Tomek. Svazek II. Praha : Museum Království českého, 1874. Kapitola Letopis Jarlocha, opata kláštera milevského, s. 513. (latinsky)
2. ↑ Fontes Rerum Bohemicarum. Příprava vydání Josef Emler; překlad Václav Vladivoj Tomek. Svazek II. Praha : Museum Království českého, 1874. Kapitola Letopis Jarlocha, opata kláštera milevského, s. 514-515. (latinsky)
3. ↑ WIHODA, Martin. Moravská markraběnka Heilwida. In Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-896-9. S. 96-104.

[editovat] Literatura

• ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1990. 361 s. ISBN 80-205-0099-5.
• ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Praha : Melantrich, 1998. 412 s. ISBN 80-7023-281-1.
• VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české. Sv. 2. 1197-1250. Praha : Paseka, 2000. 582 s. ISBN 80-7185-273-2.
• ŽEMLIČKA, Josef. Počátky Čech královských 1198-1253. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 964 s. ISBN 80-7106-140-9.
• WIHODA, Martin. Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha : Argo, 2005. 316 s. ISBN 80-7203-682-3.
• ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
• WIHODA, Martin. Vladislav Jindřich. Brno : Matice moravská, 2007. 412 s. ISBN 978-80-86488-00-4.
• WIHODA, Martin. Moravská markraběnka Heilwida. In Od knížat ke králům. Sborník u příležitsoti 60. narozenin Josefa Žemličky. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. ISBN 978-80-7106-896-9. S. 96-104.
• Přemyslovci. Budování českého státu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 779 s. ISBN 978-80-7106-352-0.

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Středověk

[editovat] Externí odkazy

• Vladislav Jindřich na e-stredovek
• Bouřlivá léta 1191 - 3: Mezi markrabětem a biskupem