Josef Kalousek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Josef Kalousek
Josef Kalousek
Josef Kalousek
Narození 2. dubna 1838
Flag of the Habsburg Monarchy.svg Vamberk, Rakouské císařství
Úmrtí 22. listopadu 1915 (ve věku 77 let)
Flag of Austria-Hungary (1869-1918).svg Praha, Rakousko-Uhersko
Povolání historik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Kalousek (2. dubna 1838, Vamberk[1]22. listopadu 1915, Praha) byl český historik, docent a profesor českých dějin na Karlově univerzitě v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef Kalousek se narodil v chudé rolnické rodině ve Vamberku. Po absolvování obecné a měšťanské školy se vyučil tkalcovskému řemeslu. Po maturitě na reálce v roce 1852, studoval na Technické universitě ve Vídni, kde roku 1859 vyhrál cenu vypsanou vídeňským měšťanem Šebkem za nejlepší stylisticky čistou práci českých žáků na vídeňských školách, kterou věnoval Jiřímu z Poděbrad. Kalousek studoval nejdříve polytechniku, později přešel na žurnalistiku a historii. Za studií překládal pro Pražské noviny. Stal se předním českým historikem v období státoprávního zápasu, byl prvním životopiscem Františka Palackého, jeho pokračovatelem a vykladačem. Největší vliv mělo na Kalouska rostoucí národní hnutí, které proniklo v 60. letech 19. století na venkov. Stal se členem redakce staročeského časopisu Národ, kde uveřejňoval své příspěvky proticentralistického a protidualistického ražení. Žil v rodině Františka Ladislava Riegera v Praze, kde působil jako vychovatel Palackého vnučky Marie Riegrové, později provdané Červinkové.

V roce 1868 získal doktorát filosofie a na počátku 70. let 19. století, kdy česká inteligence věřila optimisticky ve státoprávní vyrovnání s Vídní, vydal jako čerstvě habilitovaný docent na pražské universitě svoji největší práci České státní právo (1871). Zde Kalousek poukázal na to, že české země byly vždy svébytným, státním, mezinárodně uznávaným útvarem a že nikdy nebyly skutečným lénem římskoněmecké říše.

Stal se velmi úspěšným obhájcem a bojovníkem za české státoprávní nároky proti tendenčním výkladům německých historiků. Jeho zájem o českou otázku ho přivedl i do politiky, v roce 1880 se stal zemským poslancem. V roce 1887 získal řádné členství v Královské české společnosti nauk, kde v letech 18831890 působil jako tajemník.

Zemřel tři roky před koncem 1. světové války, která znamenala také konec Rakouska-Uherska a vznik samostatného československého státu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Byl autor břitkých polemik za národní zájmy (například O obraně knížete Václava svatého proti smyšlenkám a křivým úsudkům o jeho povaze, 1901, Karel IV., Otec vlasti, 1878, O historii kalicha v dobách předhusitských, 1881). Celý život obhajoval pravost Rukopisů.[2]

Vedle prací zaměřených státoprávně se věnoval dějinám selského lidu, kde vytvořil rozsáhlou edici Řády selské a instrukce hospodářské (od 1905), které však nestačil dokončit. Kalouskovo historické dílo mělo ve své době značný ohlas. Jeho práce se vyznačovaly důkladností, promyšleností konstrukce i zpracováním.

Bibliografie v českém jazyce[editovat | editovat zdroj]

  • České státní právo (1871)
  • Nástin životopisu Františka Palackého (1876)
  • Karel IV., Otec vlasti (1878)
  • Děje Královské České společnosti nauk (1885)
  • Tři historické mapy k dějinám českým (1885)
  • Výklad k historické mapě Čech (1894)
  • O vůdčích myšlenkách v historickém díle Františka Palackého (1896)
  • Obrana knížete Václava Svatého proti smyšlenkám a křivým úsudkům o jeho povaze (1901)
  • O potřebě prohloubiti vědomosti o Husovi a jeho době (1915)

Bibliografie v německém jazyce[editovat | editovat zdroj]

  • Einige Grundlagen des böhmischen Staatsrechts. Prag 1871.
  • Die Behandlung der Geschichte Přemysl Otakars II in Professor O. Lorenz' Deutscher Geschichte im 13. und 14. Jahrhundert. Prag 1874.
  • Geschichte der Königlichen Böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften: sammt einer kritischen Übersicht ihrer Publicationen aus dem Bereiche der Philosophie, Geschichte und Philologie, aus Anlass des hundertjährigen Jubelfestes der Gesellschaft 1884 in ihrem Auftrage verfaßt von Josef Kalousek. Prag: Königlich Böhmische Ges. der Wiss., 1884.

Časopisecké příspěvky[editovat | editovat zdroj]

  • O historii výtvarného umění v Čechách, Osvěta (1877)
  • O zřízení a původu obce velkoruské (1880)
  • O historii kalicha v dobách předhusitských, Výroční školní zpráva nižšího reálného gymnasia v Praze III, (1881)
  • Jan z Jenštejna – archiepiscopus Pragensis, Zprávy KČSN (1882)
  • Historie a materialismus, ČČM (1883)
  • O staročeském právě dědickém a královském právě odúmrtním na statcích svobodných v Čechách i v Moravě, Rozpravy České akademie (1894)
  • Řády selské a instrukce hospodářské, Archiv Český, sv. 5.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. TREPEŠ, Matěj. „Co všechno pane kolego, můj mozek nedovede si nějak srovnati…“ (aneb variety vzájemných vztahů T. G. M. a J. Kalouska). Časopis Národního muzea : řada historická. 2009, roč. 178, čís. 1–2, s. 55–88. ISSN 0139-9543.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Pekař: Josef Kalousek 1838–1915, Český časopis historický 22/1916, (1916)
  • Otakar Josek: Život a dílo Josefa Kalouska, Praha (1922)
  • K. Kazbunda: Stolice dějin na pražské univerzitě II–III, (1965, 1968)
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 1065 s. ISBN 80-7106-252-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]