Boleslav III.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Boleslav III.
Český kníže
Doba vlády	I. 999 - 1002 II. 1003
Narození	okolo 965
	Praha
Úmrtí	1037
	Polsko
Pochován	?
Přechůdce	I. Boleslav II. II. Jaromír
Následník	I. Vladivoj II. Boleslav Chrabrý
Manželky	N.N.
Potomci	N.N. dcera
Dynastie	Přemyslovci
Otec	Boleslav II.
Matka	Adivea?

Boleslav III. Ryšavý (* okolo 965 - † 1037 v Polsku) byl český kníže v letech 999-1002 a nakrátko znovu v roce 1003.

[editovat] Původ

Boleslav III. byl syn Boleslava II. Pobožného, bratr knížat Jaromíra a Oldřicha. Ačkoliv Kosmas píše, že Boleslavovou matkou byla stejně jako u jeho mladších bratrů kněžna Emma, dnes mají historici většinou za to, že jeho matka byla první manželka Boleslava II., zatímco Emma byla manželkou druhou.

Boleslavova násilnická vláda zahájila první vážnou krizi přemyslovského státu (ačkoliv jeho nástupnické právo coby nejstaršího syna nejspíš nikdo nespochybňoval, rozhodl se pro pokus zbavit se svých bratrů coby konkurentů), podpořenou vznikem nových státních útvarů, Polska a Uher. V roce 999, kdy se Boleslav III. ujal vlády, patřila z říše jeho otce a děda k českému státu už jen Morava, ostatní území patřila už k Polsku a Uhersku.

Ke krizi kromě územních ztrát přispělo i spojenectví císaře Oty III. a polského knížete, bratrance Boleslava III. a jeho bratří Boleslava Chrabrého.

[editovat] Boje o moc

1001 - útěk Jaromíra (na příkaz knížete vykastrován) a Oldřicha, který měl být na Boleslavův příkaz zavražděn, do Bavorska;

1002 - povstání proti Boleslavovi (vedeno Vršovci), Boleslav III. uprchl k Jindřichu Nordgavskému (otci Jitky, pozdější manželky knížete Břetislava I.). Boleslav III. jím byl krátce zajat, poté se uchýlil k Boleslavu Chrabrému do Polska;

1003 (leden) - po smrti Vladivoje Boleslav III. Boleslavem Chrabrým znovu dosazen na český knížecí stolec. Slíbil Boleslavu Chrabrému, že se zúčastní povstávní proti římskoněmeckému králi Jindřichovi II.;

1003 (9. únor) - kníže slíbil odpouštění svým dřívějším odpůrcům, ale nařídil vyvraždění Vršovců a svého zetě z tohoto rodu prý zabil vlastníma rukama (tuto příhodu zaznamenal saský letopisec Thietmar Merseburský). Tento čin vyvolal povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. Na jaře 1003 vpadl Boleslav Chrabrý do Čech, které ovládal do podzimu 1004, kdy byl vypuzen římským králem Jindřichem II. (pozdějším císařem). Zbylé tři desítky let života prožil svržený Boleslav III. v polském vězení, kde také roku 1037 „od nikoho neželen i umřel“.

Boleslav III. neměl mužského dědice, není známé ani jméno jeho manželky. Zřejmě měl jen dceru, manželku výše zmíněného Vršovce. Je tedy možné, že Boleslav měl vnuka, což mohl být jeden z důvodů, proč kníže Oldřich nařídil druhé vraždění Vršovců. Na druhou stranu Thietmar Merseburský tvrdí, že se tak stalo kvůli tomu, že Vršovci podporovali prostředního z bratrů, Jaromíra.

[editovat] Genealogie

Boleslav I.
nar. asi 915
zm. 967/972

Biagota?

Boleslav II.
nar. asi 932
zm. 7. února 999

Emma
zm. 1005/1006

Boleslav III.
nar. okolo 965
zm. 1037

[editovat] Literatura

CHARVÁT, P. Boleslav II. 1. vyd. Praha, Vyšehrad, 2004. 198 s. ISBN 80-7021-657-3.
ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : NLN, 2005.