Vladivoj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vladivoj († leden 1003) byl český kníže v letech 1002–1003.

[editovat] Původ

Jeho původ není zcela jasný, ale pravděpodobně byl synem Doubravky Přemyslovny a polského knížete Měška, mladší bratr polského knížete a krále Boleslava Chrabrého. Snad byl nějakým zapomentým potomkem přemyslovského rodu, Jedná se ovšem pouze o spekulaci zakládající se na tom, že v dané době mohl na knížecí stolet usednout pouze Přemyslovec.

Je jisté, že Doubravka Měškovi porodila syna Boleslava, u Vladivoje ovšem tato jistota chybí. Zřejmě ovšem byl příbuzný Přemyslovců a zároveň Piastovec. Měškovi synové (přinejmenším tedy Boleslav Chrabrý) by byli v tom případě z matčiny strany vnuky českého knížete Boleslava I. a bratranci Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha .

[editovat] Na českém trůně

Poslechnout si článek · (info)

Tato zvuková nahrávka byla pořízena z revize data 9. 4. 2007, a nereflektuje změny po tomto datu. (audio nápověda)

Více namluvených článků

Po útěku Boleslava III. byl Vladivoj dosazen Boleslavem Chrabrým na český knížecí stolec. Podle kronikáře Thietmara Merseburského byl v Čechách přijat „jednomyslně pro příbuzenství a velkou sympatii“. V Čechách ovšem tou dobou existovaly přinejmenším dvě skupiny velmožů, z nichž jedna byla proněmecká a druhá propolská - první z nich byla v dané době zřejmě v menšině.

V listopadu 1002 Vladivoj v Řezně přislíbil, údajně „v důsledku moudré rady“, věrnost králi Jindřichovi II. a odměnou obdržel Čechy v léno. Stal se tak prvním českým vladařem, který si nechal Čechy udělit od římského panovníka, což mělo za následek, že byl český stát pak považován za součást Svaté říše římské. Římští panovníci se tedy budou v budoucnu častokrát dovolávat toho, že mají pravo rozhodovat o tom, kdo bude sedět na českém trůně a zasahovat do české politiky. Historička Barbara Krzemienská je toho názoru, že Boleslav Chrabrý v této době už zřejmě obsadil Moravu a Vladivoj si lenním slibem chtěl pojistit alespoň český trůn (navíc se poté nemusel obávat Jindřichova vojska).

Podle kronikářů byl Vladivoj notorický alkoholik, "vždy žízní trápen byl tak, že ani hodinu bez pití trvati nemohl", a již počátkem roku 1003 se upil k smrti. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. na český knížecí stolec dosazen kníže Jaromír, brzy však musel prchnout před Boleslavem III. a Boleslavem Chrabrým.

[editovat] Literatura

• BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
• CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 568-1055. Praha : Vyšehrad, 2007. 263 s. ISBN 978-80-7021-845-7.
• LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců II. Léta krize a obnovy 972--1012. Od Boleslava II. po Jaromíra. Praha : Libri, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7277-231-5.

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Středověk

[editovat] Externí odkazy

• Heslo v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918
• Vladivoj na e-stredovek

Předchůdce: Boleslav III.

Český kníže Vladivoj 1002–1003

Nástupce: Jaromír