Krok (vojvoda)
.jpg)
| dcera | |
|---|---|
| dcera | |
| dcera |
Krok je mýtická postava českých dějin, první soudce či vojvoda kmene Čechů, otec kněžny Libuše a jejích sester Kazi a Tety.
Obsah |
[editovat] Kosmova kronika
Patrně nejstarší zmínku o Krokovi (Kosmas jej ovšem ve své latinsky psané kronice nazývá Crocco) najdeme III. kapitole Kosmovy kroniky. Poté, co Kosma vylíčí příchod praotce Čecha, popisuje v třetí kapitole mravy nestaršího českého lidu. Vypráví, že první obyvatelé Čech nejprve žili velmi prostě, neznali alkohol, manželské svazky, soukromý majetek ani zbraně. Po blíže neurčené době se pak „prospěšné obrátilo v opak“ a mezi lidem začaly bujet křivdy a závist. Podle Kosmy lidé tehdy neměli „ani soudce, ani knížete“. V tom čase povstal muž jménem Krok:
| „ | Mezi nimi povstal muž, jménem Krok; podle jeho jména je znám hrad, již stromovím zarostlý, v lese u vsi Zbečna. Byl to muž za svého věku naprosto dokonalý, bohatý statky pozemskými a v svých úsudcích rozvážný a důmyslný. K němu se sbíhali, jako včely k úlům, lidé nejen z vlastního jeho rodu, nýbrž i z celé země všichni, aby je rozsuzoval. Tento znamenitý muž neměl mužské potomky, zplodil však tři dcery, jimž příroda udělila nemenší poklady moudrosti, nežli jaké dává mužům. | “ |
| — Kosmova kronika | ||
To je vše, co nám Kosmas říká o Krokovi samotném. V další kapitole pak Kosma líčí tři Krokovy dcery: Nejstarší byla Kazi, která vynikala v znalosti bylin a věšteb - „nad břehem řeky Mže (dnes Berounky) při cestě, kudy se chodí do končin kraje bechyňského přes horu, jež slove Oseka,“ prý lidé Kazi po její smrti navršili mohylu, jež je podnes (rozuměj do Kosmových časů) vidět; kde Kazi sídlila, kronikář neuvádí. Prostřední byla Teta, které „zavedla pověrečnou nauku a učila modloslužebným řádům“- ta si vystavěla hrad Tetín „na vrcholu strmé skály u řeky Mže (rozuměj Berounky)“. Třetí byla Libuše (u Kosmy Lubossa), dcera „věkem nejmladší, ale moudrostí nejstarší“, která si „vystavěla hrad tehdy nejmocnější u lesa, jenž táhne se ke vsi Zbečnu, a podle svého jména jej nazvala Libušín“.
Po Krokově smrti si bez dalšího upřesnění lid zvolil Libuši za svého soudce: „A poněvadž lidu pravdivě předpovídala mnoho budoucích věcí, celý ten kmen sešel se po usmrcení jejího otce k obecné radě a ustanovil ji sobě za soudce.“
[editovat] Další rozvoj pověsti
Pozdější kronikáři rozvíjejí pověst do dalších podrobností: Například Václav Hájek z Libočan líčí po smrti praotce Čecha byla vláda nabídnuta jeho bratru Lechovi. Ten ale odmítl a za vládce doporučil Kroka, prý vládce mocného rodu. Krok přijal Čechovu hůl i čepici a sídlil kolem roku 670 na Budči. Jednou však vyslal posly, aby našli bezpečnější sídlo a ti pak na pravém břehu Vltavy objevili skalnatý ostroh mezi hlubokými lesy. Vystavěný hrad na vysoké skále později dostal jméno Vyšehrad.
[editovat] Hledání historického jádra
František Palacký tvrdil, že Krokova postava je ovlivněna vládcem Sámem.
Někteří autoři, hlavně nadšenci, toužící prokázat keltský původ Čechů, uvádí možný vznik jména Krok z keltského Crocco a další historické souvislosti.
Další teorie hledali vztah k analogické polské pověsti o knížeti Krakovi, mýtickém zakladateli Krakova[1]
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2422 - Naše nejstarší jména osobní, AV ČR
[editovat] Externí odkazy
1) Staré pověsti keltské? - www.boiohaemum.cz
[editovat] Literatura
- JIRÁSEK, Alois. Staré pověsti české. Ilustrace Mikoláš Aleš. Praha : Cesty, 1999. Kapitola O Krokovi a jeho dcerách, s. 14-18.
- HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Pověsti o počátcích českého národu a o českých pohanských knížatech. Příprava vydání Jan Kočí. Praha : Kočí, 1917. Dostupné online. - kapitola Krok a jeho dcery, s. 12-28.
- KOSMAS. Kosmova kronika česká. Překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová. Praha : Svoboda, 1972. Dostupné online. - kapitola III. a IV., s. 14-25.
