Jindřich Břetislav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jindřich Břetislav
Český kníže
Jindřich Břetislav.jpg
Doba vlády 1193-1197
Narození 1137
Úmrtí 15. června 1197
Cheb
Pochován Klášter v Doksanech
Předchůdce Přemysl Otakar I.
Nástupce Vladislav Jindřich
Dynastie Přemyslovci
Otec Jindřich Přemyslovec
Matka Markéta

Jindřich Břetislav (? – 15. června 1197, Cheb) byl český kníže (1193–1197) a biskup pražský (1182–1197) z dynastie Přemyslovců (jménem Břetislav III., v latinských listinách Henricus[1]). Syn Jindřicha, bratra krále Vladislava II., a jeho manželky Markéty. Po návratu z univerzity v Paříži[2] byl zvolen 25. března 1182 biskupem pražským, v Mohuči byl svěcen salcburským arcibiskupem Vojtěchem 23. května.

Počátek boje o moc[editovat | editovat zdroj]

Jindřich Břetislav byl již v mládí velmi ctižádostivý muž. V biskupském úřadě se snažil zlikvidovat duchovní podřízenost moci světské a vybírání daní od duchovních. Roku 1186 se vystupňovaly jeho rozpory s příbuznými a vydal klatbu na svého bratrance Děpolta II., který spravoval území na Chrudimsku, Čáslavsku a Vraclavsku. Kníže Bedřich Děpolta bránil, ale biskup se odvážil s výhrůžkami i na něho.

Pražský biskup říšským knížetem[editovat | editovat zdroj]

Na počátku roku 1187 odjíždí Jindřich Břetislav za císařem Friedrichem Barbarossou se stížností proti knížeti. Fridrich odkládá rozhodnutí na jednání říšského sněmu do Řezna. Bedřich sám se jednání neúčastní, jen vzkazuje, že Jindřich neměl právo si na svého knížete stěžovat. To německé duchovenstvo a císař považují za urážku a Jindřich Břetislav získává 5. března 1187 zlatou bulu, v níž je prohlášen říšským knížetem na českém panovníkovi nezávislým.

Upevnění závislosti na Friedrichu Barbarossovi[editovat | editovat zdroj]

Když zemřel u Neapole 9. září 1191 Konrád II. Ota, stál Jindřich Břetislav v boji o trůn proti dosazenému Václavu II. na straně svého bratrance Přemysla Otakara I. V lednu 1192 odešel za novým císařem Jindřichem VI., aby český trůn vyprosil pro Přemysla Otakara.

To se stalo léta od vtělení Slova 1192. Na jeho počátku se řečený pražský biskup Jindřich obrátil na císaře Jindřicha proti Václavovi a pro své příbuzmé Přemysla a Vladislava získal pro jednoho české knížectví, pro druhého Moravu, přičemž slíbil a zavázal se za ně šesti tisíci markami.
— Jarloch[3]

Nový kníže se zdráhá úplatu Jindřichu VI. platit. V nepříjemné situaci se chtěl biskup vyhnout potížím poutí do Santiaga de Compostela, ale císař jeho průvod v Německu zastavil a přinutil vrátit se do Čech. Když je do podzimu 1192 zaplacena jen část úplatku, musel se dát Jindřich Břetislav císaři do zástavy, střídavě pobýval na císařském dvoře a na císařském hradu v Chebu. Přemysl Otakar I. pro osvobození svého biskupa nic neudělal.[zdroj?]

Jindřich Břetislav českým knížetem[editovat | editovat zdroj]

Nakonec se císař s Jindřichem Břetislavem dohodl, že mladého knížete zbaví trůnu. V červnu 1193 pak biskupovi propůjčil hodnost českého knížete výměnou za slib zaplacení císaři neuvěřitelné sumy 6 tisíc hřiven stříbra. Jindřich Břetislav se pak v srpnu 1193 vypravil do Čech. Zde je uvítán s nelibostí, Přemysl proti němu táhne s vojskem. V rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta a u Zdic přeběhla k Jindřichovu průvodu. Přemysl podporován pražskými měšťany se v Praze opevnil a statečně se bránil takřka do Vánoc, kdy kvůli vlastní bezpečnosti utíká do ciziny.

Jindřich Břetislav upevňuje svoji moc. Posledního protivníka, moravského markraběte Vladislava Jindřicha, vzal s sebou do Prahy po vojenském tažení na Moravu v létě 1194. Nyní soustředil ve své osobě veškerou moc v zemi, kterou mu ovšem dal německý císař. Poslušen císařovým rozkazům táhne jako přisluhovač cizí moci proti míšeňskému markraběti Albrechtovi. České vojsko tam loupí a drancuje, za což biskup musí dělat později veřejné pokání.[zdroj?]

Konec vlády[editovat | editovat zdroj]

6. prosince 1195 vyhlásil Jindřich VI. další křížovou výpravu, v níž Jindřich Břetislav slíbil účast. Vzhledem k nepokojům v Neapolsku se výprava zdržela a Jindřich Břetislav mezitím vážně onemocněl.

Také český kníže Jindřich, který byl též biskupem té země, ozdoben s mnoha svými muži znamením kříže, připravoval se na tutéž cestu a přál si vyrazit, kdyby pan římský císař nebyl zadržen nějakými záležitostmi stran Saska, které ho zaskočily a vyrušily.
— Ansbert[4]

Dne 13. března 1197 vjel do Prahy papežský legát kardinál Petr z Kapue. Jeho úkolem bylo získat podporu pro křížovou výpravu a napravit poměry mezi českým duchovenstvem. Čeští kněží museli obnovit slib čistoty, zdrženlivosti ve styku s ženami. V té době se už Jindřichu Břetislavovi přitížilo a toho chtěl využít Přemysl Otakar I. k znovuzískání trůnu, jeho vojsko bylo vyhnáno brněnským knížetem Spytihněvem. Kníže se nechal přenést do klidnějšího Chebu, kde 15. června 1197 zemřel.

Téhož roku zachvátila vzpomínaného kníže a biskupa Jindřicha nemoc, která ho již dlouho sužovala. Nakonec zemřel 15. června v noci na svatého Víta, jež tehdy připadla na neděli.
— Kronika tzv. Ansberta[5]

Byl pohřben v Doksanech, bazilice klášteře premonstrátek, kde byly prelátkami jeho sestry.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Bretislaus III of Bohemia ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KALOUSEK, Josef. Přemysl či Ottakar?. In Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze. Praha : J. Otto, 1883. S. 67–70.
  2. Letopis Vincenciův a Jarlochův. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957. S. 130.  
  3. Milevský letopis : Zápisky Vincencia, Jarlocha a Ansberta. Příprava vydání Magdalena Moravová; překlad Anna Kernbach. Praha : Argo, 2013. 290 s. (Memoria medii aevi; sv. 18) Dále jen Milevský letopis. ISBN 978-80-257-0885-9. S. 201.  
  4. SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Příbram : Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. 151 s. ISBN 80-86240-67-3. S. 125.  
  5. Milevský letopis, s. 215.
  6. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha : Jan Laichter, 1928. S. 77-78.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Přemysl Otakar I.
Znak z doby nástupu Český kníže
Jindřich Břetislav
11931197
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Vladislav Jindřich


Biskup pražský
Předchůdce:
Vališ
11821197
Jindřich Břetislav
Nástupce:
Daniel II.