Jindřich Břetislav
| Jindřich Břetislav | ||
|---|---|---|
| Český kníže | ||
 |
||
| Doba vlády | 1193-1197 | |
| Narození | 1137 | |
| Úmrtí | 15. června 1197 | |
| Cheb | ||
| Předchůdce | Přemysl Otakar I. | |
| Nástupce | Vladislav Jindřich | |
| Dynastie | Přemyslovci | |
| Otec | Jindřich Přemyslovec | |
| Matka | Markéta | |
Jindřich Břetislav (? – 15. června 1197, Cheb) byl český kníže (1193–1197) a biskup pražský (1182–1197) z dynastie Přemyslovců (jménem Břetislav III., v latinských listinách Henricus[1]). Syn Jindřicha, bratra krále Vladislava II., a jeho manželky Markéty. Po návratu z univerzity v Paříži[2] byl zvolen 25. března 1182 biskupem pražským, v Mohuči byl svěcen salcburským arcibiskupem Vojtěchem 23. května.
Obsah |
Počátek boje o moc [editovat]
Jindřich Břetislav byl již v mládí velmi ctižádostivý muž. V biskupském úřadě se snažil zlikvidovat duchovní podřízenost moci světské a vybírání daní od duchovních. Roku 1186 se vystupňovaly jeho rozpory s příbuznými a vydal klatbu na svého bratrance Děpolta II., který spravoval území na Chrudimsku, Čáslavsku a Vraclavsku. Kníže Bedřich Děpolta bránil, ale biskup se odvážil s výhružkami i na něho.
Pražský biskup říšským knížetem [editovat]
Na počátku roku 1187 odjíždí Jindřich Břetislav za císařem Friedrichem Barbarossou se stížností proti knížeti. Fridrich odkládá rozhodnutí na jednání říšského sněmu do Řezna. Bedřich sám se jednání neúčastní, jen vzkazuje, že Jindřich neměl právo si na svého knížete stěžovat. To německé duchovenstvo a císař považují za urážku a Jindřich Břetislav získává 5. března 1187 zlatou bulu, v níž je prohlášen říšským knížetem na českém panovníkovi nezávislým.
Upevnění závislosti na Friedrichu Barbarossovi [editovat]
Když umírá u Neapole 9. září 1191 Bedřichův následník Konrád II. Ota, stojí Jindřich Břetislav v boji o trůn proti dosazenému Václavu II. na straně mladého Přemysla Otakara I. V lednu 1192 je vyslán znovu za novým císařem Jindřichem VI., aby český trůn vyprosil pro Přemysla Otakara. Za slíbenou úplatu 6 000 hřiven stříbra císař svolil, zbavil Václava českého trůnu a knížetem provolal Přemysla.
Nový kníže se zdráhá úplatu Jindřichu VI. platit. V nepříjemné situaci se chtěl biskup vyhnout potížím poutí do Santiaga de Compostela, ale císař jeho průvod v Německu zastavil a přinutil vrátit se do Čech. Když je do podzimu 1192 zaplacena jen část úplatku, musel se dát Jindřich Břetislav císaři do zástavy, střídavě pobýval na císařském dvoře a na císařském hradu v Chebu. Přemysl Otakar I. pro osvobození svého biskupa nic neudělal.[zdroj?]
Jindřich Břetislav českým knížetem [editovat]
Nakonec se císař s Jindřichem Břetislavem dohodl, že mladého knížete zbaví trůnu. V červnu 1193 pak biskupovi propůjčil hodnost českého knížete výměnou za slib zaplacení císaři neuvěřitelné sumy 6 tisíc hřiven stříbra. Jindřich Břetislav se pak v srpnu 1193 vypravil do Čech. Zde je uvítán s nelibostí, Přemysl proti němu táhne s vojskem. V rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta a u Zdic přeběhla k Jindřichovu průvodu. Přemysl podporován pražskými měšťany se v Praze opevnil a statečně se bránil takřka do Vánoc, kdy kvůli vlastní bezpečnosti utíká do ciziny.
Jindřich Břetislav upevňuje svoji moc. Posledního protivníka, moravského markraběte Vladislava Jindřicha, vzal s sebou do Prahy po vojenském tažení na Moravu v létě 1194. Nyní soustředil ve své osobě veškerou moc v zemi, kterou mu ovšem dal německý císař. Poslušen císařovým rozkazům táhne jako přisluhovač cizí moci proti míšeňskému markraběti Albrechtovi. České vojsko tam loupí a drancuje, za což se biskup musí dělat později veřejné pokání.[zdroj?]
Konec vlády [editovat]
6. prosince 1195 vyhlásil Jindřich VI. další křížovou výpravu, v níž Jindřich Břetislav slíbil účast. Vzhledem k nepokojům v Neapolsku se výprava zdržela a Jindřich Břetislav mezitím vážně onemocněl.
| „ | Také český kníže Jindřich, který byl též biskupem té země, ozdoben s mnoha svými muži znamením kříže, připravoval se na tutéž cestu a přál si vyrazit, kdyby pan římský císař nebyl zadržen nějakými záležitostmi stran Saska, které ho zakočily a vyrušily. | “ |
| — Ansbert[3] | ||
Dne 13. března 1197 vjel do Prahy papežský legát kardinál Petr z Kapue. Jeho úkolem bylo získat podporu pro křížovou výpravu a napravit poměry mezi českým duchovenstvem. Čeští kněží museli obnovit slib čistoty, zdrženlivosti ve styku s ženami. V té době se už Jindřichu Břetislavovi přitížilo a toho chtěl využít Přemysl Otakar I. k znovuzískání trůnu, jeho vojsko bylo vyhnáno brněnským knížetem Spytihněvem. Kníže se nechal přenést do klidnějšího Chebu, kde 15. června 1197 zemřel. Byl pohřben v Doksanech, bazilice klášteře premonstrátek, kde byly prelátkami jeho sestry.[4]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ KALOUSEK, Josef. Přemysl či Ottakar?. In Sborník historický vydaný na oslavu desítiletého trvání Klubu historického v Praze. Praha : J. Otto, 1883. s. 67–70.
- ↑ Letopis Vincenciův a Jarlochův. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957. s. 130.
- ↑ SOUKUP, Pavel. Třetí křížová výprava dle kronikáře Ansberta. Příbram : Knihovna Jana Drdy v Příbrami, 2003. 151 s. ISBN 80-86240-67-3. s. 125.
- ↑ NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha : Jan Laichter, 1928. s. 77-78.
Literatura [editovat]
- ANTONÍN, Robert. České země za posledních Přemyslovců I. (1192–1253). Praha : Libri, 2012. 432 s. ISBN 978-80-7277-446-3.
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- KEJŘ, Jiří. O říšském knížectví pražského biskupa. Český časopis historický. 1991, roč. 89, s. 481-492. ISSN 0862-6111.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha : Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha : Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. s. 250–252.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1990. 361 s. ISBN 80-205-0099-5.
- ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Praha : Melantrich, 1998. 412 s. ISBN 80-7023-281-1.
Externí odkazy [editovat]
| Předchůdce: Přemysl Otakar I. |
 |
Český kníže Jindřich Břetislav 1193–1197 |
|
Nástupce: Vladislav Jindřich |
| Biskup pražský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Vališ |
1182–1197 Jindřich Břetislav |
Nástupce: Daniel II. |
