Hostivít

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kníže Hostivít (obrázek z Kroniky Václava Hájka z Libočan)

Hostivít byl legendární český vládce v 9. století, syn rovněž legendárního Neklana a podle Kosmy otec prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje. Uzavřela se tak éra bájných potomků Přemysla a Libuše.

Jedna z teorií týkajících se počtu těchto bájných knížat je podepřena freskami na zdech rotundy v moravském Znojmě, ale Anežka Merhautová tvrdí, že tyto fresky zobrazují historicky doložené Přemyslovce včetně moravských údělníků.[1]

Kosmas nenapsal o Hostivítovi mnoho. Jeden ze zápisů tvrdí, že když se narodila Svatá Ludmila, Hostivít a Ludmilin otec Slavibor sjednali svatbu mezi svými dětmi. Tento záznam může odkazovat ke zmínce o procesí neznámé nevěsty v roce 871, o kterém píší Fuldské letopisy.

Hostivít prý měl bratra Děpolta, který zdědil zem Kouřimskou.

Původ jména[editovat | editovat zdroj]

Jméno Hostivít zaznamenal ve své Kronice české Kosmas, převzala ho i většina historiků z 19. století, včetně Františka Palackého. Původ jména lze najít v sousloví vítat hosty.

Záviš Kalandra uvádí, že jména sedmi mýtických českých knížat jsou odvozena ze starých slovanských názvů dnů v týdnu. Hostivít by jako sedmý z nich odpovídal sobotě, kdy se vítají hosté.[2]

Podle teorie Vladimíra Karbusického pochází dvanáct jmen mýtických postav české historie včetně sedmi knížat z úryvku staroslověnského (či staročeského) textu - poselství Čechů k Frankům v 9. století.[3] V tomto textu mělo být psáno: Krok’ kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m’nata voj’n u‘ni zla, kr’z my s‘ neklan (am), gosti vit, což se vykládá jako: Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.

Sedm mýtických následníků Přemysla[editovat | editovat zdroj]

Mýtická česká knížata
Nezamysl
Mnata
Vojen
Vnislav
Křesomysl
Neklan
Hostivít

Hostivítovým synem měl být první historicky doložený Přemyslovec Bořivoj I. Jeho potomci sice českým zemím nevládli na věky věkův, poslední z rodu Václav III. byl zavražděn v roce 1306, ale díky ženám pokračovala rodová linie po přeslici i v dalších dynastiích, jako byli Lucemburkové, Jagellonci, Habsburkové a Habsbursko-Lotrinská dynastie.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Barbara Krzemieńska-Anežka Merhautová-Dušan Třeštík: "Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě", Praha 2000.
  2. Záviš Kalandra: "České pohanství", Praha 1947
  3. Vladimír Karbusický: "Báje, mýty, dějiny. Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury", s. 237, Praha 1995 [1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Neklan
Znak z doby nástupu Seznam legendárních českých vládců
Hostivít
?
Znak z doby konce vlády Nástupce:
?