Spytihněv I.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Spytihněv I. | ||
|---|---|---|
| Český kníže | ||
 |
||
| Spytihnev I., freska ve Znojemské rotundě. | ||
| Doba vlády | 894 – 915 | |
| Narození | kolem r. 875 | |
| Levý Hradec? | ||
| Úmrtí | 915 | |
| Pochován | Pražský hrad | |
| Předchůdce | Bořivoj I. | |
| Následník | Vratislav I. | |
| Dynastie | Přemyslovci | |
| Otec | Bořivoj I. | |
| Matka | Svatá Ludmila | |
Spytihněv I. (* kolem r. 875, † 915) byl český kníže z rodu Přemyslovců, starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Spytihněvovým mladším bratrem byl jeho následník na českém knížecím stolci Vratislav I.
Obsah |
[editovat] Mezi Velkou Moravou a Bavorskem
V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý, takže Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého Přemyslovce na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy někdy v roce 894. Poté se rodící český stát odpoutal od Velké Moravy a začal se orientovat na východofranskou říši, především na Bavorsko.
Čechy se vymanily ze závislosti na velkomoravské říši, ale již roku 895 byl Spytihněv s dalšími českými knížaty donucen uznat svrchovanost Bavorů a nejspíš i podřízenost Čech církevní diecézi v Řezně. Dle latinské liturgie byl proto první křesťanským vládcem v Čechách, byť Metoděj pokřtil už Bořivoje I.
[editovat] Spytihněv I. jako kníže
Za vlády Spytihněva I. byla celá plošina ostrohu nad řekou Vltavou, kde jeho otec nechal vystavět kostelík Panny Marie, obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu.
Spytihněv je pravděpdobně také zakladatelem skupiny hradišť, která stála na hranicích původní přemyslovské domény (tzv. knížecího rodového patrimonia). Jedná se o hradiště Tetín, Libušín, Budeč, Mělník, Stará Boleslav a Lštění. Pro tato hradiště je společná vzdálenost od centra - Pražského hradu (26-34 km), podobný způsob výběru místa a výstavby, i způsob, jakým jsou zmiňována v písemných pramenech (vždy druhořadé vůči Pražskému hradu). Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek.
Spytihněvovou manželkou byla zřejmě žena pohřbená několik let po jeho smrti do jeho hrobky na Pražském hradě pod podlahou kostela Panny Marie a jejíž naušnice pocházejí nejvýš z prvních desetiletí 10. století. O jejich případných potomcích není nic známo.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Středověk |
[editovat] Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935). Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemyslovci. Jak žili, vládli, umírali. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 497 s. ISBN 80-7106-759-8.
| Předchůdce: Svatopluk I. |
 |
Český kníže Spytihněv I. 894–915 |
|
Nástupce: Vratislav I. |
