Mojmír II.
| Mojmír II. | ||
|---|---|---|
| Kníže Velkomoravské říše | ||
 |
||
| Mojmír II. - vyobrazení zřejmě z 11. století. | ||
| Doba vlády | 894? - 907? | |
| Narození | ? | |
| Úmrtí | 907? | |
| Předchůdce | Svatopluk I. | |
| Následník | - | |
| Dynastie | Mojmírovci | |
| Otec | Svatopluk I. | |
| otec | |
|---|---|
| bratr | |
| bratr |
Predslav (?)
|
| děd |
Mojmír II. byl mezi léty 894 a (patrně) 907 čtvrtým a také posledním historicky známým panovníkem Velkomoravské říše. Po roce 907 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. Pocházel z dynastie Mojmírovců.
Obsah |
[editovat] Tři Svatoplukovi synové
Na velkomoravský knížecí stolec Mojmír nastoupil po smrti svého otce, knížete Svatopluka, v roce 894. Na smrtelné posteli vyzýval Svatopluk své syny k odporu vůči Frankům a rozhodnému úsilí za zachování politické moci Velkomoravské říše.
Přestože legenda o třech prutech Svatoplukových hovoří o třech jeho synech, z následnících, historických zdrojů jsou známí pouze dva. První, Mojmír II., se po otcově smrti stal velkomoravským knížetem. Druhý syn, Svatopluk II., získal v léno nitranské knížectví. Brzy po roce 894 došlo mezi syny k rozbroji a započal se rozpad Velkomoravské říše.
[editovat] Spory se Svatoplukem II. a Bavory
Mojmírův (mladší) bratr, Svatopluk II., dostal po smrti otce pod svou správu lenní nitranské knížectví. Mezi bratry došlo už roku 895 k vážné rozepři, která začala ochromovat politické dění v zemi. Mojmír II. nadto musel řešit velmi špatné vztahy s východofranskou říší, která se snažila skrze krále Arnulfa na Velké Moravě trvale prosazovat svůj vliv. Svatopluk II., který byl již předtím v kontaktu s Bavory, navštívil roku 897 Arnulfa a zavázal se být jeho spojencem. Nato Mojmír II. vyslal proti Svatoplukovi II. vojsko, nicméně Mojmír II. sám utrpěl porážku od Arnulfa.
Zároveň s pokračujícími vnitropolitickými spory ztrácela Velkomoravská říše dříve dobytá území, roku 894 to byla Panonie, kterou dočasně zabrala východofranská říše, Frankové získali vliv i v Čechách, které se po nástupu Spytihněva I. roku 895 od Velké Moravy rovněž odtrhly. V roce 896 zabrali území podél řeky Tisy Maďaři, ti se v těsném sousedství Velké Moravy stali velkým nebezpečím.
V roce 898 Mojmír II. vyslal poselství do Říma k papeži a žádal ho o obnovení velkomoravského biskupství. Církevní samospráva přitom utrpěla velkou ránu poprvé po roce 885, kdy byli vyhnáni Metodějovi žáci, a podruhé ke sklonku Svatoplukovy vlády, kdy ze země odešel nitranský biskup Wiching. Na přelomu let 898 a 899 Velkou Moravu napadli Bavoři, kteří se snažili Mojmírovu moc zlomit. Následně Mojmír II. zajal svého bratra Svatopluka, který byl ale brzy osvobozen svými bavorskými spojenci. Svatopluk II. poté společně s Bavory z Velké Moravy odešel.
Po smrti krále Arnulfa v roce 899 přišli na Velkou Moravu kněží z Říma, aby zde vysvětili nové slovanské biskupy. Došlo snad k obnovení tří velkomoravských biskupství a jednoho arcibiskupství, které opět užívalo staroslověnské liturgie.
[editovat] Bitvy s Maďary
Někteří Maďaři se na přelomu 9. a 10. století usídlili přímo na velkomoravském území a v roce 900 dokonce společně s moravskými bojovníky zaútočili na Bavorsko a vyplenili je. Mojmír II. pak ale roku 901 uzavřel s východofranskou říší mírovou smlouvu a snad přechodné spojenectví s Maďary bylo ukončeno. Ve stejném roce se podle části zdrojů v míru na Moravu vrátil Svatopluk II.
V roce 902 se Mojmírovi II. podařilo zastavit maďarský útok. Maďaři v roce 904 zaútočili podruhé a tentokrát byli poraženi Bavory. V roce 906 došlo mezi maďarskými a velkomoravskými vojsky k velké bitvě, kterou pravděpodobně ještě Mojmír II. dokázal vyhrát a Maďary na krátkou dobu zahnat zpět.[zdroj?] Hned v roce 907 se u Bratislavy strhla bitva mezi Bavory a Maďary, ve které se už ale účast Mojmíra II. ani Moravanů nezmiňuje. Je tedy velice pravděpodobné, že Mojmír II. zemřel ještě před touto bitvou, nebo zahynul přímo v ní, společně se svým bratrem a rozhodující částí velkomoravských velmožů.
I přesto, že počátkem 10. století došlo k zániku Velkomoravské říše, velkomoravská sídelní struktura nezanikla a nejpravděpodobněji rozdrobena na menší územní celky se udržela ještě několik desetiletí. Stejně tak po jistou dobu přetrvala i existence velkomoravské církevní správy.
[editovat] Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. Praha : Libri, 2006. 967 s. ISBN 80- 7277-105-1.
- STEINHÜBEL, Ján. Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia. Bratislava : Veda, 2004. 576 s. ISBN 80-224-0812-3. (slovensky)
- TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3.
| Předchůdce: Svatopluk I. |
 |
Kníže Velkomoravské říše Mojmír II. 894? – 907? |
|
Nástupce: — |
