Sopron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Šopron
Sopron
letecký pohled na město
letecký pohled na město
Šopron – znak
znak
Šopron – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: CET, UTC+1
stát: Maďarsko HUN
region: Západní Zadunají
megye: Győr-Moson-Sopron
okres: Sopron–Fertőd
Sopron
Red pog.png
Sopron
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 169,06 km²
počet obyvatel: 57 895 (2008)
hustota zalidnění: 342,45 obyv. / km²
etnické složení: Maďaři, Němci
náboženské složení: křesťanství
správa
status: město s župním právem
oficiální web: http://www.sopron.hu
telefonní předvolba: (+36) 99
PSČ: 9400

Sopron [ˈʃopron] IPA (někdy také Šoproň nebo Šopron, německy Ödenburg) je město v Maďarsku, na západě země. Je centrem stejnojmenného okresu, žije zde 55 000 lidí. Město je oficiálně dvojjazyčné (maďarsko-německé), nicméně podíl obyvatel německé národnosti je v současnosti velmi malý.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starověk a středověk[editovat | editovat zdroj]

Oblast dnešního Sopronu byla osídlena již v dávných dobách. První budovy zde vznikly ale až v době Římské říše. Tehdy neslo latinský název Scarabantia. Nacházelo se zde forum, na jeho místě leží dnes hlavní sopronské náměstí.

Během stěhování národů byla Scarabantia opuštěna, později se sem nastěhovali Maďaři. Ti zpevnili římské hradby, a postavili hrad. V této době získal Sopron své dnešní jméno. Roku 1153 je již zmiňován jako významné město. Roku 1273 bylo město obsazeno vojskem Přemysla Otakara II., znovu ho pro Uhry získal až král Ladislav IV. Kumán.

Pozdní středověk a turecká okupace[editovat | editovat zdroj]

Osmanské vojsko sice město vyplenilo, ale neobsadilo ho. V této době sem utíkali před Turky Maďaři i z jiných měst, díky tomu tak Sopron rostla na významu. Během protihabsburské vzpoury v zemi město nepodporovalo vzbouřence, ti jej následně obsadili a vydrancovali. Roku 1676 tu vypukl požár, středověké stavby lehly popelem a místo nich byly vystavěny barokní.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Po první světové válce měl Sopron připadnout Rakousku, jako součást provincie Burgenland, což bylo stanoveno poválečnými smlouvami z Trianonu a Saint Germainu. To vyvolalo nepokoje, jejichž výsledkem bylo vyhlášení plebiscitu. V něm zvolili obyvatelé města a osmi přilehlých vesnic 65% většinou připojení k Maďarsku.

Na konci 2. světové války bylo vybombardováno a 6. března 1945 obsazeno Rudou armádou.

V roce 1989 se zde konaly protesty proti komunistické vládě, právě tudy utíkali východní Němci na Západ.

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Sopron je pohraniční město, z velké části obklopené hranicí s Rakouskem. V jeho okolí se pěstuje červené i bílé víno, sídlí zde tedy mnoho vinařů. Také se zde nacházejí mnohé historické památky (synagoga, gotické kostely).

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.nepszamlalas.hu/eng/volumes/06/08/tabeng/4/load01_11_0.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Sopron ve Wikimedia Commons