Armáda

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Další významy jsou uvedeny v článku Armáda (rozcestník).

Značka pro armádu v mapové symbolice NATO. Písmena X zastupují konkrétní číslo armády.

Britský voják v průběhu války v Perském zálivu

Armáda je organizovaný ozbrojený sbor státu. Jejím úkolem je jeho územní obrana, řidčeji expanze. Příslušníci armády jsou vybaveni různou technikou, zejména zbraněmi a nazývají se vojáci. V užším smyslu označuje vojenskou jednotku.

Terminologie

Slovo „armáda“ pochází z latinského slova armata – ozbrojený.^[zdroj?] V českém a slovenském jazyce armáda označuje pozemní vojska. Ve španělština a portugalštině označuje námořní flotilu.

Armáda může označovat:

• Ozbrojené síly celého státu, kdy se pak podle prostředí obvykle armáda člení na pozemní vojsko, námořnictvo a letectvo.
• Pozemní vojsko v rámci ozbrojených sil státu.
• Samostatnou vojenskou jednotku nasazenou v poli, skládající se z velitelství, několika sborů anebo samostatných divizí, případně i menších jednotek přímo podřízených velitelství armády. Jde tedy o tzv. polní armádu, která může být buď tzv. vševojsková, tj. složená ve vyrovnaném poměru z jednotek všech druhů pozemního vojska, případně specializovaná, s důrazem na některý druh nebo typ jednotek - např. armáda tanková, jízdní nebo letecká - nebo o armádu speciálního určení - např. během 2. světové války existovala 1. spojenecká vzdušně výsadková armáda složená výhradně ze vzduchem přepravitelných jednotek. Početnost armády závisí na jejím složení a tradici toho kterého státu, obvykle však dosahuje mnoha desítek tisíc vojáků. Nadřazená vojenská jednotka je skupina armád.
• Různá ozbrojená uskupení často nezávislá na státních strukturách, někdy nelegální (např. Irská republikánská armáda nebo albánská UÇK). Slovo armáda je občas užíváno i v pojmenování neozbrojených občanských organizací, zvláště mají-li polovojenskou organizaci a strukturu (např. Armáda spásy).

Další charakteristika

Rozdělení armád jednotlivých zemí podle typu. Červená: branná povinnost, modrá: bez branné povinnosti (profesionální armáda), zelená: nemá armádu, oranžová: plán zrušit brannou povinnost do 3 let, šedá: nejsou data.

• V obecném slova významu se armáda vztahuje k dané zemi (ve smyslu národního státu) a je výrazem a garantem její suverenity. Vojenské entity bez vztahu ke konkrétnímu území se zpravidla nazývají legie nebo soukromé armády.
• Naproti tomu existují i země, které nemají stálou armádu. V takovém případě mohou mít smlouvu s jinou zemí o poskytnutí územní obrany v případě jejího ohrožení (San Marino, Vatikán, Andorra).
• Další možností je substituce armády policií a jinými paramilitantími jednotkami (Kostarika, Panama). Některé země disponují jak armádou, tak paramilitantními sbory.
• Vedle bilaterálních smluv existují i smlouvy více států o vzájemné vojenské pomoci pro případ, že bude některá z nich napadena, se ostatní země zavazují ji vojensky pomoci. U vojenských bloků pak je určena i míra pomoci: jako by byla napadena sama, tj. veškerou potřebnou silou.
• Kromě „národních“ armád existují i armády, jejichž misí je obrana většího území než jednoho státu. Příkladem jsou mezinárodní vojska Organizace spojených národů.
• Jednotlivé země lze rozdělit podle branné povinnosti obyvatelstva v době míru. Armáda bez branné povinnosti, dobrovolnická pak bývá profesionální.
• Přestože může být armáda schopna napadení jiného státu a expanze na jiné území, jejím primárním úkolem (a úkolem každého vojáka v ní) je obrana vlasti. Pro tento účel skládá každý voják vojenskou přísahu oproti žoldákovi, který se zavazuje ke službě jen smluvně.
• Armáda je zřizována primárně nebo výhradně pro zajištění bezpečnosti dané země proti vnějšímu, tj. zahraničnímu, ohrožení. Vnitřní bezpečností je pověřena policie. Toto rozdělení rolí je u řady zemí zakotveno v právním řádu (často v samotné ústavě). Historický právní dokument, který tyto pravomoce určuje, se nazývá Posse comitatus.
• V některých zemích se armáda stává politickou silou, spolurozhodující o politických záležitostech. A to buď krátkodobě - např. vojenským převratem - nebo i dlouhodobě.
• Armáda nicméně může poskytnout technické a lidské zdroje své zemi i pro jiné účely, zejména vnitrostátně, například v případě živelní katastrofě, nehodě nebo jiné závažné události, která svým rozsahem znemožňuje, aby byla zvládnuta s použitím civilních prostředků, nebo pokud povaha této události znamená vážné ohrožení fungování země. Některé země pro tyto situace mají speciální státní agentury pro účel koordinace vypořádání se s těmito nepříznivými událostmi, např. v USA je to FEMA.
• Použití armád bylo z historického hlediska vždy přizpůsobováno pro konvenční vojenské střety. V posledních stoletích ale určitý podíl získaly i jiné strategie jako např. guerrilla nebo taktika terorismu, proti kterým je nasazení čistě konvenční armády neefektivní a lépe se hodí styl práce blízký policejnímu, jako jsou speciální jednotky (v případě guerilly) nebo velké nasazení infiltrátorů, tajných agentů a špionáže, např. ve válce proti terorismu.

Vojenské hodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku vojenské hodnosti.

Armáda je organizována přísně hierarchicky. Postavení v armádní hierarchii se odráží v systému vojenských hodností.