Andorra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Principat d'Andorra
Andorrské knížectví
Principauté d'Andorre
Principado de Andorra
Vlajka Andorry
vlajka
Znak Andorry
znak
Hymna: El Gran Carlemany, Mon Pare‬
Geografie

Poloha Andorry

Hlavní město: Andorra la Vella
Rozloha: 468 km² (204. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Coma Pedrosa (2946 m n. m.)
Časové pásmo: +1
Poloha: 42°33′30″ s. š., 1°33′19″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 84 000, z toho Španělé 43 %, Andořané 33 %, Portugalci 11 %, Francouzi 7 %, jiní 6 % (183. na světě, 2003)
Hustota zalidnění: 147 ob. / km² (69. na světě)
HDI: 0,824 (velmi vysoký) (30. na světě, 2010)
Jazyk: katalánština, používá se také francouzština, kastilština a portugalština
Náboženství: katolické 86 %, ostatní 14 %
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní diarchie
Vznik: 1278 (vytvořeno jako kondominium; moderní ústava 1993)
Hlava státu: * francouzský prezident François Hollande, zastupován Sylvií Hubac
Předseda Výkonné rady: Antoni Martí
Měna: euro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 020 AND AD
MPZ: AND
Telefonní předvolba: +376
Národní TLD: .ad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Tento článek pojednává o státě v Pyrenejích. O italské obci pojednává článek Andora.

Andorra je knížectví v jihozápadní Evropě ležící mezi Francií na severu (56,6 km hranice) a Španělskem (63,7 km hranice) na jihu v nadmořské výšce 900 až 2946 metrů nad mořem. Tento malý stát leží v kruhovité kotlině obklopen hřebeny Pyrenejí. Hlavní město Andorra la Vella se nachází v údolí řeky Valira.

Andorra je členem několika mezinárodních organizací jako OSN a Rada Evropy, není však členem Evropské unie. Andorra je diarchií (dvojvládím), v níž se o roli monarchy z titulu své funkce dělí francouzský prezident a urgellský biskup (celý stát Andorra je součástí Urgellské diecéze s episkopálním sídlem ve městě Urgell ve Španělsku).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Andorry.

V roce 803 osvobodil Karel Veliký (742-814) s podporou místních obyvatel území zpod nadvlády muslimských Maurů, za což měli získat tzv. list svobody. První zmínka o malém pyrenejském knížectví z roku 805 se nachází právě v této Karolinské listině. Vnuk Karla Velikého, Karel II. Holý, daroval v roce 843 území španělskému hraběti z Urgellu. Potomci hraběte ho následně roku 1133 darovali biskupovi ze Seo de Urgell. Biskup se kvůli zajištění míru v oblasti v roce 1159 domluvil s rodem Caboetů na smlouvě, která svěřila Andorru jako léno Caboetům, přičemž svrchovaná moc náležela církvi. Později, když caboetský nárok zanikl, přešlo dědictví na hrabata z Foix, došlo k rozporům s biskupem, a tak se roku 1278 Andorra díky Paréagské smlouvě potvrzené papežem stala kondomoniem pod vládou dvou spoluknížat (dnes prezidenta Francie a španělského biskupa ze Séo de Urgell). Práva těchto knížat tedy přešla nejprve na rod hrabat z Foix, a poté v důsledku vymření linie pánů z Foix a postupným dědictvím (Foix → Foix-Béarn → Foix-Grailly → d'Albret → Bourboni) na Jindřicha IV. (15891610) a s ním na francouzskou korunu.

Roku 1419 bylo jak ze strany Francie, tak Aragonu vyhověno požadavkům na samosprávu, a tak došlo k vytvoření tzv. Zemské rady, předchůdkyni současné Generální rady. Za francouzské revoluce byl protektorát zrušen, jelikož byly paréagské dohody považovány za feudální přežitek. Překvapivě sama andorrská samospráva požádala Napoleona I. o obnovení francouzské suverenity. Reformní hnutí v letech 18661868 omezilo biskupskou moc (tzv. Nová reforma, kterou potvrdil jak biskup z Urgell, tak Napoleon III.)

Během první světové války vyhlásila Andorra symbolicky válku Německu. V roce 1933 byla krátce okupována Francií. V roce 1934 se v Urgellu bělogvardějec Boris Skossyreff (Skosyrev) prohlásil suverénním knížetem Andorry jako Boris I. a regentem za Jeho Veličenstvo francouzského krále, přičemž vyhlásil válku biskupovi ze Seo de Urgell (1934 až 1940), o několik dní později byl však španělskými úřady zatčen. Některé ruské zdroje ale uvádějí, že vládl Andoře do roku 1940/1. V tomto roce bylo zavedeno volební právo pro hlavy místních rodin.

V roce 1993 schválilo obyvatelstvo novou ústavu, jíž se Andorra stala suverénním parlamentním knížectvím. Ústava nahradila smlouvu z roku 1278, podle níž se španělský biskup Seu de Urgell a hrabě z Foix (od roku 1871 francouzský prezident) dělili o moc.

Státní zřízení[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Andorry.
Mapa Andorry.

Andorrské snahy o vlastní reformy vyústily v tzv. „reformní zákon“, který ustanovoval Výkonnou radu, a tím odděloval výkonnou moc od legislativní. Starý feudální systém byl modifikován v roce 1993, když Andořané 14. března v referendu schválili první psanou ústavu, a tím byly dokončeny reformní snahy obyvatelstva. Od 4. května 1993 je Andorra parlamentní demokracií, ve které titulárními hlavami státu zůstávají francouzskými občany volený francouzský prezident a papežem jmenovaný biskup ze Séo de Urgell, kteří jsou v Andoře zastupováni místními zástupci. Ti se nazývají osobní reprezentanti, dříve vikáři. Spoluknížata se poprvé oficiálně setkala 25. srpna 1973.

Zvláštní dohoda mezi Španělskem a Andorrou z roku 1993 stanovuje pozici biskupa ze Séo de Urgell, který je jak ve Španělsku působícím biskupem, tak i hlavou andorrského knížectví jako mezinárodně chráněnou osobu se silnou imunitou.

Spoluknížatům podle ústavy zůstávají reprezentativní a symbolické funkce. Jejich legislativní a exekutivní pravomoce byly přeneseny na Generální radu. Přesto jsou ale stále spoluknížata zodpovědná např. za vyhlášení voleb, jmenování premiéra a dalších oblastí, kde jednají víceméně nezávisle na andorrských politicích.

Generální rada je andorrským parlamentem. Je jednokomorová a má mezi 28 a 42 členy, z nichž je polovina volena celostátně a polovina je zastupiteli zvolenými v každé farnosti.

Vládu (výkonnou radu) představuje premiér (volený generální radou a jmenován spoluknížaty) a ministři, které jmenuje sám premiér. Současným premiérem je Jaume Bartumeu Cassany.

Ženy v Andoře získaly volební právo až v roce 1970.

Státní svátek je 8. září (Svátek Panny Marie).

Andorra je neutrální stát a nemá armádu, pouze vojenského náčelníka, kterým je francouzský prezident. O obranu proti nepřátelské intervenci se starají Francie a Španělsko na žádost andorrské vlády (smlouva o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci). Francie a Španělsko se spolu s tím zavázaly neovlivňovat zahraniční vztahy Andorry. Jedinou povinností mužů od 16 do 60 let je naučit se zacházet se zbraněmi.[1]

Andorra sdílí s Francií a Španělskem zastoupení v zemích, kde nemá Andorra vlastní konzulát.

Administrativní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Mapa Andory s označenými farnostmi a sídly
Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Andorry.

Andorra sestává ze 7 farností (parròquies, jednotné číslo parròquia):


Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek Andorry v březnu 2003.
Pas de la Casa

Andorra leží ve východní části Pyrenejí a je obklopena horami dosahujícími třítisícových výšek. Údolím řeky Valira probíhá hranice se Španělskem. Téměř polovina země leží v polohách nad hranicí lesa, jen na jihu je několik málo oblastí položených níže než 1000 m n. m. Na zalesněných svazích převažuje černá borovice.

Klima je podobné jako v okolních zemích, jenom je díky velkým nadmořským výškám v zimě víc sněhu a jsou chladnější léta.

Nejníže položené místo je Riu Runer, 840 m n. m. Nejvýše položené místo je Coma Pedrosa, 2946 m n. m.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv Andorra není oficiálně členem Evropské unie, je součástí celní unie EU. Pro obchod s průmyslovými výrobky je považována za člena EU, pro obchod se zemědělskými výrobky pak za nečlena.

Hlavním zdrojem příjmů je cestovní ruch. Ročně navštíví Andorru až 15 milionů turistů, kteří si přijíždí zalyžovat a především za nákupy. Obyvatelé Španělska a Francie využívají možnosti nákupu zboží bez daní.

Andorra patří k tzv. daňovým rájům. Neplatí se tu žádné přímé daně a pouze 4% daň z přidané hodnoty (nově od 1. ledna 2006).

HDP na obyvatele dosahuje přibližně 42 500 USD (2007).

V zemědělství je zaměstnáno jen 1 % obyvatel, hlavním odvětvím je chov ovcí.

Dříve se v Andoře platilo jak španělskými pesetami, tak francouzskými franky. Od roku 2002 se zde platí eury. Andorra bude od roku 2014 razit vlastní euromince.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pohled na hlavní město Andorského knížectví.

33 % obyvatel jsou Andořané, etnicky patřící pod Katalánce. Jediným úředním jazykem je katalánština, nicméně španělština a francouzština jsou také hodně užívány. Lze se také setkat s používáním angličtiny a portugalštiny. Drtivá většina obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi.

Španělé 46%, Portugalci 11%, Francouzi 7,5%
Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1950 a 2000
1950 1960 1970 1980 1990 2000
6.197 13.377 24.364 37.332 52.778 66.458

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Andorra ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Evropske mikrostaty - clenove Evropske Unie, bakalářská práce Lenka Procházková

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Andorra (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Andorra [online]. U.S. Department of State, 2011-02-08, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Andorra [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Madridu. Souhrnná teritoriální informace: Andorra [online]. Businessinfo.cz, 2010-12-15, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (česky) 
  • RODRIGUEZ, Vicente, a kol. Andorra [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]