Andorra

Principat d'Andorra; Andorrské knížectví; Principauté d'Andorre; Principado de Andorra
vlajka	; znak
	Hymna: El Gran Carlemany, Mon Pare‬
Geografie
Hlavní město:	Andorra la Vella
Rozloha:	468 km² (204. na světě); z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Coma Pedrosa (2946 m n. m.)
Časové pásmo:	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	69 150, z toho Španělé 43 %, Andořané 33 %, Portugalci 11 %, Francouzi 7 %, jiní 6 % (183. na světě, 2003)
Hustota zalidnění:	147 ob. / km² (69. na světě)
Jazyk:	katalánština, používá se také francouzština, kastilština a portugalština
Náboženství	katolické 86 %, ostatní 14 %
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní monarchie
Vznik	1993 ({{{způsob vzniku}}})
Hlava státu	francouzský prezident Nicolas Sarkozy, jehož zástupcem je Frederic de Saint-Sernin, a španělský biskup Monseigneur Joan Enric Vives i Sicília, jehož zástupcem je Nemesi Marques Oste
Předseda Výkonné rady	Albert Pintat Santolària
Měna	euro (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	020 AND AD
MPZ	AND
Telefonní předvolba	376
Národní TLD	.ad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Andorra je knížectví v jihozápadní Evropě ležící mezi Francií na severu (56,6 km hranice) a Španělskem (63,7 km hranice) na jihu v nadmořské výšce 900 metrů nad mořem. Tento malý stát leží v kruhovité kotlině obklopen hřebeny Pyrenejí. Hlavní město Andorra la Vella se nachází v údolí řeky Valira.

Administrativní dělení: 7 farností
Nejníže položené místo: Riu Runer, 840 m n.m.
Nejvýše položené místo: Coma Pedrosa, 2 946 m n.m.
Státní svátek: 8. září (Svátek Panny Marie)

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Andorry

V roce 803 osvobodil Karel Veliký (742-814) území zpod nadvlády muslimských Maurů a jeho syn, Ludvík I. Pobožný jej daroval španělskému biskupovi Seo de Urgell. První zmínka o malém pyrenejském knížectví z roku 805 se nachází v Karolínské listině. Roku 1278 se Andorra díky Paréagské smlouvě, potvrzené papežem stala kondominiem pod vládou dvou knížat. Práva těchto knížat přešla nejprve na hrabata z Foix, od doby Jindřicha IV. (1589 - 1610) byla vykonávána francouzskou korunou, dnes prezidentem a španělským biskupem ze Séo de Urgell. Za francouzské revoluce byl protektorát zrušen a obnoven až za císaře Napoleona I. Reformní hnutí v letech 1866 až 1868 omezilo biskupskou moc. V roce 1994 schválilo obyvatelstvo novou ústavu, jíž se Andorra stala suverénním parlamentním knížectvím. Ústava nahradila smlouvu z roku 1278, podle níž se španělský biskup Seu de Argell a francouzský prezident dělili o moc.

[editovat] Státní zřízení

Hlavní článek: Politický systém Andorry

Mapa Andorry.

Starý feudální systém byl modifikován v roce 1993, když Andořané 14. března v referendu schválili první psanou ústavu. Od 4. května 1993 je Andorra parlamentní demokracií, ve které titulárními hlavami státu zůstávají francouzský prezident a španělský biskup ze Séo de Urgell, kteří jsou ale zastupováni místními zástupci.

Ženy v Andoře získaly volební právo až v roce 1970.

Andorra nemá armádu.

[editovat] Administrativní rozdělení

Mapa Andory s označenými farnostmi a sídly

Hlavní článek: Administrativní dělení Andorry

7 farností (parroquies; jednotné číslo: parroquia):

[editovat] Přírodní poměry

Satelitní snímek Andorry v březnu.

Pas de la Casa

Andorra leží ve východní části Pyrenejí a je obklopena 3000 m vysokými horami. Údolím řeky Valira probíhá hranice se Španělskem. Téměř polovina země leží v polohách na hranicí zalesnění, jen na jihu je několik málo oblastí položených níže než 1000 m. n. m. Na zalesněných svazích převažuje černá borovice.

Klima je podobné jako v okolních zemích, jenom je díky velkým nadmořským výškám v zimě víc sněhu a jsou chladnější léta.

[editovat] Ekonomika

Ačkoliv Andorra není oficiálně členem Evropské unie, je součástí celní unie EU. Pro obchod s průmyslovými výrobky je považována za člena EU, pro obchod se zemědělskými výrobky pak za nečlena.

Hlavním zdrojem příjmů je cestovní ruch. Ročně navštíví Andorru až 15 milionů turistů, kteří si přijíždí zalyžovat a především za nákupy. Obyvatelé Španělska a Francie využívají možnosti nákupu zboží bez daní.

Neplatí se tu žádné přímé daně a pouze 4% daň z přidané hodnoty (nově od 01.01.2006).

HDP na obyvatel dosahuje přibližně 24 000 USD ⁽²⁰⁰⁴⁾.

V zemědělství je zaměstnáno jen 1 % obyvatel, hlavním odvětvím je chov ovcí.

Dříve se v Andoře platilo jak španělskými pesetami, tak francouzskými franky. Se zavedením eura v obou zemích se zjednodušilo placení i v Andoře. Od roku 2002 se tedy platí eury. Andorra usiluje o ražbu vlastních euromincí.

[editovat] Obyvatelstvo

Pohled na hlavní město Andorského knížectví.

33 % obyvatel jsou Andořané, náležící k etnické skupině Katalánců. Jediným úředním jazykem je katalánština, nicméně španělština a francouzština jsou také hodně užívány. Drtivá většina obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi.

Španělé 46%, Portugalci 11%, Francouzi 7,5%