Borovice černá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Borovice černá

Borovice černá
Borovice černá
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: nahosemenné (Pinophyta)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Čeleď: borovicovité (Pinaceae)
Rod: borovice (Pinus)
Podrod: Pinus
Sekce: Pinus
Podsekce: Pinus
Binomické jméno
Pinus nigra
J. F. Arnold, 1785

Borovice černá (Pinus nigra) je statný jehličnatý strom s původním areálem výskytu v jižní Evropě a Středomoří, nižších polohách Alp, Malé Asii a severní Africe.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Obzvláště se jí daří na slunných vápenatých stráních, ale podobně jako borovice lesní má velmi nevyhraněné požadavky krom světlomilnosti, liší se od ní vyššími nároky na teplo. Roste ve výškách pod 2000 metrů, obvyklé rozpětí je 250 - 1600 m n. m. V České republice je nepůvodní, avšak ve třetihorách se běžně vyskytovala. V teplých nížinách (NP Podyjí) místy vytlačuje původní borovici lesní.

Borovice černá má původ ve střední Evropě, ale můžeme se s ní dnes setkat po celé Evropě. Tak daleko ji rozšířil člověk, protože má mnoho dobrých vlastností. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech (ačkoliv dává přednost vyšším polohám). Borovice černá je proto ideální pro opětovné osázení odlesněných oblastí. Často se také vysazuje, aby chránila jiné rostliny před větrem. Semínka jsou ukrytá uvnitř šišek. Jakmile uzrají, otevírají své ztvrdlé dřevnaté šupiny a semínka vypadají na zem. Jehlice borovice jsou dlouhé a špičaté. Z větviček vyrůstají po dvojicích.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Samčí šištice

Statný strom dorůstající až 40 metrů. Kůra je šedočerná až žlutohnědá, kořenový systém je založen na mohutném hlavním koření jdoucím do hloubky.

Tmavě zelené 8 - 15 cm dlouhé jehlice vyrůstají z brachyblastů ve svazečcích po dvou. Ve střední Evropě kvete v květnu až červnu. Samčí šištice jsou válcovité a žlutavé, samičí šištice karmínově červené až nafialovělé, po třech letech dozrávají v přisedlé vejčité šišky zhruba 8 cm veliké.

Výskyt a taxonomické členění[editovat | editovat zdroj]

Podle nejnovějších studií je tento druh systematicky členěn do pěti poddruhů podle přirozeného rozšíření:

Využití[editovat | editovat zdroj]

V České republice představuje důležitou náhradní dřevinu vysazovanou na suchých a teplých stanovištích na vápencích a dále na lokalitách ohrožených průmyslovým znečištěním, např. v imisích a na rekultivačních plochách po těžbě surovin.

Dřevo je podobné jako u borovice lesní. Pro sukovitost není vhodné k výrobě nábytku, používá se jako palivo, stavební materiál nebo jako surovina pro výrobu celulózy.

V poslední době bývá velmi často vysazována jako okrasný strom v parcích a zahradách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Businský, R. 2003. Taxonomická revize druhu Pinus nigra J. F. Arnold. - Výzkum a hodnocení genofondu dřevin z aspektu sadovnického použití. – Závěrečná zpráva VÚKOZ Průhonice.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]