Peloponés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha ostrova v Řecku

Peloponés (řecky: Πελοπόννησος, Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu. S pevninou je spojen pomocí šíje, prokopané Korintským průplavem roku 1893, a mostem Rio-Antirio, který byl dokončen v roce 2004. Povrch je velmi rozmanitý, objevují se zde přímořské roviny, náhorní plošiny i vysoké hory. Členité je i mořské pobřeží. Název pochází od mytického vládce Pelopa.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek s vyznačením prefektur

Peloponés je také jeden z řeckých krajů, rozdělený na pět prefektur. Kraj však nezabírá celou rozlohu poloostrova. Území poloostrova je tak rozděleno do celkem osmi prefektur:

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Peloponés je poloostrov, který se rozkládá na ploše 21 550 km2 a tvoří nejjižnější část pevninského Řecka. I když technicky může být považován za ostrov, protože v roce 1893 byl prokopán Korintský průplav, který jej oddělil od pevniny.

Poloostrov je velmi hornatý. Nejvyšším masivem je Taygetos poblíž Sparty, nejvyšší hora měří 2407 m.

Na jih směřují čtyři poloostrovy: Messenian, Mani, Cape Malea (také známý jako Epidaurus Limera), a Argolid.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

V době bronzové zde vznikla významná Mykénská civilizace. V klasické době byla hegemonem Sparta. V římské době se postupně dostal do popředí přístav Pátrai, který je i dnes největším městem poloostrova.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]