Peloponés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha ostrova v Řecku

Peloponés (řecky: Πελοπόννησος, Peloponnesos) je velký poloostrov v jižním Řecku tvořící část země na jih od Korintského zálivu. S pevninou je spojen pomocí šíje, prokopané Korintským průplavem roku 1893. Povrch je velmi rozmanitý, objevují se zde přímořské roviny, náhorní plošiny i vysoké hory (nejvyšším masivem je Taygetos poblíž Sparty (2407 m); členité je i mořské pobřeží. Název pochází od mytického vládce Pelopa.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Satelitní snímek s vyznačením prefektur

Peloponés je také jeden z řeckých krajů, rozdělený na pět prefektur. Kraj však nezabírá celou rozlohu poloostrova. Území poloostrova je tak rozděleno do celkem osmi prefektur:

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

V době bronzové zde vznikla významná Mykénská civilizace. V klasické době byla hegemonem Sparta. V římské době se postupně dostal do popředí přístav Pátrai, který je i dnes největším městem poloostrova.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Peloponnese ve Wikimedia Commons