Mykény

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mykény a Tíryns
Světové dědictví
Mycenae lion gate dsc06382.jpg
Smluvní stát Řecko Řecko
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, ii, iii, iv, vi
Odkaz 941 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1999 (23. zasedání)

Mykény (řec. Μυκῆναι) jsou archeologická lokalita v Řecku, zhruba 90 km jihozápadně od Athén na severovýchodě Peloponésu. Mykény objevil proslulý amatérský archeolog Heinrich Schliemann, který se postaral i o objevení Tróji. Mykény byly v 2. tisíciletí př. n. l. jedním z hlavních center řecké civilizace a vojenskou pevností, která dominovala velké části jižního Řecka. Období od 16. do 12. století př. n. l. je proto nazýváno obdobím mykénské kultury. Město Mykény bylo centrem první řecké civilizace, která vznikla po mínojské kultuře na Krétě.

Mykéňané (známí také jako Achájci) přišli do Řecka z Balkánu kolem roku 2000 př. n. l. Mykénskou civilizaci tvořily nejprve vesnice na svazích hor, které obývali lidé hovořící starou formou řečtiny. Kolem roku 1650 př. n. l. přerostly mnohé vesnice v opevněná města s bohatými paláci a s luxusním zbožím, které konkurovalo zboží velmi zručných krétských řemeslníků. Mykénskou civilizaci tvořilo asi 20 městských států.

Mykénské hrobky[editovat | editovat zdroj]

Než začali Mykéňané stavět pevnosti a města, pochovávali své vůdce do propracovaných hrobek ve tvaru úlu. Stavěli je z velkých kamenných kvádrů, které skládali tak, aby vznikla rozlehlá kupole. Jedna hrobka v Mykénách, Átreova pokladnice, měla téměř 6 m vysoký vchod, otvírající se do komnaty vysoké 13 m a široké 14 m. Kdysi byla obložena bronzovými deskami. Bohatství těchto hrobek ukazuje, že na královskou rodinu a aristokracii se vynakládalo hodně peněz a úsilí. Král měl až 400 bronzířů a stovky otroků. Zámožní Mykéňané si velmi vážili zlata, které dováželi z Egypta. Zruční řemeslníci zhotovovali zlaté poháry, masky, květy a šperky. Dokonce i jejich meče a brnění byly vykládané zlatem.

Rozmach a úpadek[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1450 př. n. l. Mykény dobyly Krétu a začaly zakládat kolonie okolo Egejského moře a na ostrovech Rhodos a Kypr. Obchodovali v celém Středomoří, především s Féničany, Egyptem, a Itálií. Asi v roce 1200 př. n. l. však Mykény podlehly kočovným nájezdníkům, tzv. mořským národům. Mnoho mykénských obyvatel bylo nuceno odejít do cizích zemí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řekové nebyli původní obyvatelé Řecka. Přišli sem kolem roku 2000 př.n.l. ze severu, postupně splynuli s původním obyvatelstvem (kmeny Achájů). Mykénskou společnost tvořili hlavně lovci a válečníci. Nedostatek surovin je nutil k dálkovým obchodům. Vyváželi: umělecké výrobky, olivový olej. Dováželi: kovy. Paláce byly správními středisky. Opevnění bylo vybudováno z velkých mohutných kamenných kvádrů “kyklopských“ (podle bájného obra s jedním okem). Nejvýznamnější palác v Mykénách byl na poloostrově Peloponés. Nakonec zanikla i tato kultura kvůli nájezdu mořských kmenů a dalších řeckých kmenů Dórů.

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu