Klytaimnéstra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Smrt Agamemnona. Vlevo stojí Aigisthos a Klytaimnéstra, autor: Pierre-Narcisse Guérin.

Klytaimnéstra (řečtina Κλυταιμνήστρα, latinsky Clytaemnestra) je v řecké mytologii dcera spartského krále Tyndarea a jeho manželky Lédy.

Klytaimnéstra byla manželkou mykénského krále Agamemnóna, se kterým měla čtyři potomky: syna Oresta a dcery Élektru, Ífigeneiu a Chrýsothemis. Jejími sourozenci byli Kastór, Polydeukés a Helena, všichni významné postavy starých mýtů. Její život byl poznamenán tím, že jejímu švagrovi, spartskému králi Meneláovi, unesl trojský princ Paris manželku, Klytaimnéstřinu sestru-dvojče, krásnou Helenu. Meneláos se obrátil na Agamemnona, aby mu pomohl ženu dostat zpět a pomstít uraženou čest. Vyjednávání s trojským králem Priamem o navrácení Heleny nebylo úspěšné. To bylo v době, kdy mykénské království vzkvétalo, bylo bohaté a respektované, Agamemnonovi ke spokojenosti chyběla právě jen sláva na poli válečném. Dal dohromady velké loďstvo a vojsko ze všech částí Řecka a byl ustanoven jeho vrchním velitelem. Jakmile Agamemnón odplul do války proti Tróji, podlehla Klytaimnéstra svodům manželova bratrance Aigistha a postupně spolu připravili plán, jak se zbavit krále. Válka trvala dlouhých deset let, pro Řeky skončila vítězstvím, pro Tróju zkázou. Vojska Řeků se vracela do svých domovů a král Agamemnón podle slibu oznámil manželce svůj návrat už zdaleka ohněm na nejvyšší hoře nad zálivem. Jakmile zvědové oheň spatřili, Aigisthos se vypravil krále uvítat. Připravil velkolepou hostinu, v hodovní síni však ukryl dvanáct najatých vrahů, kteří Agamemnóna a jeho druhy zákeřně a krutě zavražili. Proslýchala se i jiná verze, že manžela zavraždila Klytaimnéstra sekyrou v koupelně. Jejím dětem Élektře a Orestovi se s pomocí jejich chůvy podařilo uprchnout.

Královna se po vraždě svého muže provdala za Aigistha a dosadila ho na mykénský trůn. Pod jeho vládou země úpěla, lid králem i jeho manželkou opovrhoval. Jeho vláda trvala pouhých sedm let - potom se vrátil již dospělý syn Orestés a vykonal pomstu — zabil Aigistha i svou zrádnou matku.

Klytaimnéstra je hodnocena s opovržením ve své době i v době mnohem pozdější. Ve výčtu možných motivů jejího podlého činu se uvádí několik okolností:

  • Agamemnón byl nelítostný ke své dceři Ífigenii, kterou bez velkého rozmýšlení nechal obětovat bohyni Artemidě, aby zajistil dobrý vítr pro plavbu do trojské války (na tom nic nemění skutečnost, že oběť nakonec nebyla završena)
  • Agamemnón byl také nevěrný, z války si přivezl milenku, zajatou dceru trojského krále Priama věštkyni Kassandru, dokonce se dvěma dětmi (byla také zavražděna spolu s Agamamnónem)
  • Klytaimnéstra podlehla svodům svého milence a přistoupila na jeho vražedný plán

Odraz v umění[editovat | editovat zdroj]

Životní příběh královny Klytaimnéstry se setkal s odezvou zejména v antických tragédiích

  • Agamemnon (z trilogie Oresterie z roku 458 př. n. l.) od Aischyla
  • Eurípidova Ifigeneia v Aulidě (408-406 př. n. l.) — v obou dílech je pohnutkou obětování dcery
  • podle Homérovy Odysseie Klytaimnéstra podlehla svodům svého milence

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
  • Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
  • Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Kategorie Clytemnestra ve Wikimedia Commons