Trója
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trója (řecky Troia (Τροία), Ílion) je zaniklé starověké město u turecké vesnice Hissarlik na severozápadě Malé Asie (tato krajina se nazývá Tróas) v blízkosti moře.
Trója, nazývaná též Ilion (u Homéra Ilios), je legendární město popsané v Homérově Iliadě; mytickým zakladatelem byl Dardanův vnuk Trós a jeho syn Ílos. Trója byla postavena na pahorku, který se na západě svažuje k řece Skamandros a na severu k jeho přítoku, říčce Simoeis. Desátý rok bojů o město je těžištěm Homérovy Iliady, události předtím a potom jsou vylíčeny v řadě eposů vzniklých po Homérovi, z nichž se však zachovaly jen údaje o obsahu a několik zlomků. Podle těchto pramenů byl počátkem války tzv. Paridův soud a následný únos spartské Heleny, koncem bylo dobytí Tróje pomocí lsti, za použití dřevěného koně, v jehož útrobách se ukryli řečtí bojovníci a jehož Trójané vtáhli do města, přestože je Láokoón varoval. Král Priamos a většina Trójanů zahynuli, ty, kdo přežili, měl odvést Aeneas do Itálie.
[editovat] Historie výzkumů
V roce 1870 Tróju objevil německý archeolog Heinrich Schliemann. Při jeho archeologickém průzkumu se zjistilo, že místo bylo osídleno v průběhu několika tisíciletí; celkem v té době zjistili devět vrstev osídlení. Nejstarší spadá do mladší doby kamenné (konec 4. tisíciletí př. n. l., nejmladší, devátá, do domy římského císařství. Homérská Trója byla kladena do šesté vrstvy (15.-12. století př. n. l.), Schliemann ji omylem (na základě tzv. Priamova pokladu) kladl do vrstvy druhé, z konc 3. tisíciletí př. n. l..
- Trója I – Trója IV: Doba bronzová (3. tisíciletí př. n. l.)
- Trója V: 20. – 18. století př. n. l.
- Trója VI: 17. – 15. století př. n. l.
- Trója VIh: 14. století př. n. l.
- Trója VIIa: asi 1300 př. n. l. – pravděpodobně 1190 př. n. l., nejpravděpodobněji se jedná o Homérovu Tróju
- Trója VIIb1: 12. století př. n. l.
- Trója VIIb2: 11. století př. n. l.
- Trója VIIb3: do 950 př. n. l.
- Trója VIII: okolo 700 př. n. l.
- Trója IX: Ilium, 1. století př. n. l.
Americké výzkumy v letech 1932-1938 (W. Blegen) ovšem odkryly pomocí zdokonalených metod celkem 30 nově vymezených vrstev a kladou nyní homérskou Tróju do vrstvy VII A.
[editovat] Literatura
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky, Praha 2005,ISBN 80237-3938-7, str. 147-148, 385-386.