Göbekli Tepe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lokace Göbekli Tepe

Göbekli Tepe (turecky: Göbeklitepe) je archeologické naleziště nedaleko tureckého města Urfa, kde byla doposud objevena a odkryta část komplexu několika sérií kamenných kruhů či oválů o průměru 10 až 30 metrů, které tvoří velice precizně opracované 3 až 6 metrové vápencové pilíře ve tvaru T, z nichž některé váží až 20 tun (jeden i 50 tun). Ve středu kruhů je pak umístěn jeden vyšší centrální pilíř (někdy dva), což může podporovat hypotézu, že podepíral střechu. Na pilířích jsou pak vyobrazeny věrné reliéfy zvířat, ptáků, hmyzu a různých abstraktních symbolů a vzhledem k tomu, že každý pilíř je, a to včetně reliéfů, vytesán z jednoho kusu vápence, se tak jedná o (na svou dobu) technicky velice mimořádné provedení. Prostor mezi pilíři pak dokola vyplňuje hradba neopracovaných kamenů. Nedaleko tohoto komplexu byly objeveny i pozůstatky chýší, pazourků, šípů a dalších nástrojů.

Historie komplexu[editovat | editovat zdroj]

Pohled na naleziště v roce 2011

Datace výstavby[editovat | editovat zdroj]

Dle několika na sobě nezávislých měření nalezených organických látek (dřevěné uhlí) z nejstarší vrstvy se ukázalo, že tyto pilíře mohly být postaveny přibližně v 9. tisíciletí před naším letopočtem. Celek představuje jednu z nejstarších známých lidských staveb. Je ovšem možné, že nalezené a změřené organické látky se zde objevily až po dostavění komplexu a ten je tedy ještě staršího data (nejpravděpodobněji z 10. tisíciletí). Prozatím také nejsou vyřešeny logistické potíže s přesunem a umístěním pilířů, když na vyzvednutí a přesun každého pilíře z lomu na své místo by bylo potřeba asi 50 lidí.

Opuštění a zasypání komplexu[editovat | editovat zdroj]

Dle měření půdotvorných uhličitanových povlaků na pilířích byl, z dosud neobjasněných příčin, už v 8. tisíciletí před naším letopočtem celý komplex opuštěn a záměrně zasypán. Toto zároveň dokazuje, že nemohl vzniknout později než v 9. tisíciletí př. n. l., protože ho po zasypání nemohly jiné (mladší) organické látky kontaminovat.

Historie výzkumu[editovat | editovat zdroj]

První zprávy o tomto nalezišti pocházejí z roku 1964, kdy výprava vědců z Istanbulské a Chicagské university zjistila, že návrší je umělého původu. Předpokládali, že se jedná o byzantské pohřebiště. V roce 1994 však německý archeolog Klaus Schmidt objevil, že památky nejsou byzantské a že jsou o mnoho starší. Vykopávky započaté v roce 1995 pak odhalily doposud nejstarší známý komplex staveb lidské historie, který někteří lidé považují za náboženský, jiní za mapu hvězdné oblohy,[1] protože reliéfy a jejich vzájemné uspořádání až nápadně odpovídají skutečným souhvězdím; jiní zase za obytné budovy, kde pospolu žily celé rozvětvené rodiny. Podobně velké společné domy jsou doloženy i u původních obyvatel Severní Ameriky. Někteří vyzdvihují význam hvězdy Sírius.[2]

Funkce a vědecký význam[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že bylo doposud odkryto a prozkoumáno asi jen 5% komplexu, je předčasné o jeho funkci vyvozovat nějaké závěry.

Avšak bez ohledu na to, že zatím nemáme všechny informace a i na možnost, že tento komplex je možná ještě starší, než tam nalezené a změřené organické látky, se nalezením tohoto komplexu a vyhodnocením doposud získaných informací revolučně posunula doposud nám známá historie megalitických staveb bezmála o polovinu a tím se tedy výrazně mění náhled na dosavadní historii neolitu a vývoj lidstva i jeho civilizací.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://timothystephany.com/gobekli.html - Gobekli Tepe Constellations
  2. http://vtm.e15.cz/nejstarsi-chram-sveta-patril-siriovi - Nejstarší chrám světa patřil Síriovi

Souvicející články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu