Sírius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

(Přesměrováno z Sirius)
Skočit na: Navigace, Hledání

06h45m08,90s; 16°42′58,00″

Sírius
Jiná jména nebo katalogová čísla
Synonyma Canicula; Psí hvězda; Aschere
Souhvězdí: Canis maior; Cma
Bayerovo písmeno: α
Flamsteedovo číslo: 9
Bright Star katalog: HR 2491
Henry Draper katalog: HD 48915
SAO katalog: SAO 151881

Sírius, nebo též Psí hvězda, Aschere nebo Canicula je nejjasnější hvězda na noční obloze a nejjasnější hvězda souhvězdí Velkého psa. Velký pes představoval původně egyptského boha Anubise se šakalí hlavou. Sírius je nejjižnější hvězda zimního šestiúhelníku.

Souřadnice pro Ekvinokcium J 2000,0:

Jméno Sírius pochází od staroegyptského boha Osirida nebo od řecké Sirény nebo z řeckého slova seírios – „hořící“.

Sírius je pozorovatelný z každého obydleného místa na Zemi a má hvězdnou velikost -1,46m. Jeho vzdálenost je jen 8,6 světelných let. Je jednou z nejbližších hvězd a má velký vlastní pohyb o rychlosti 1,3  úhlových vteřin ročně. Sírius patří mimo jiné k proudu hvězd Velké medvědice. Pohybuje se totiž stejným směrem jako ony, což naznačuje jejich společný původ.

Sírius je hvězda hlavní posloupnosti o spektrální třídě A0 nebo A1 a třídě svítivosti Vm. Jeho hmotnost je 2,4× větší jako hmotnost Slunce, jeho průměr je 1,8× větší a jeho svítivost je 26× větší. Jeho povrchová teplota je zhruba 10 000 kelvinů, což je příčina jeho velké jasnosti.

Sírius je dvojhvězda. I když jeho odchylka od přímočarého pohybu byla známa již dříve, byl jeho průvodce objeven kvůli velkému rozdílu ve svítivosti a malé úhlové vzdálenosti maximálně 11,4 úhlových vteřin až roku 1862 Alvenem Grahemem Clarkem. Oproti své jasnější hvězdě Síriu A má průvodce Sírius B jen hvězdnou velikost 8,5m a je bílým trpaslíkem. Toto bylo objeveno až roku 1923, kdy se ukázalo, že ačkoli Sirius B je stejně těžký jako Slunce a má povrchovou teplotu 25 000 K, musí mít při své velké hmotnosti malé rozměry. Sirius B má 0,94 hmotnosti Slunce, je ale menší než Neptun. Byl to první bílý trpaslík, který byl objeven, a obíhá Sírius A jednou za necelých 50 let. Malá poloosa oběžné dráhy činí 4 miliard km, ale excentricita oběžné dráhy je při 0,58 velice vysoká.

Existují teorie, že Sírius má další průvodce, ale nebyli dosud žádní objeveni.

[editovat] Externí odkazy