Sirius

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: vědeckofantastickou povídku Arthura C. Clarka, viz Psí hvězda (povídka) nebo loď organizace Greenpeace, viz Sirius (loď).

06h45m08,90s; 16°42′58,00″

Sirius
Poloha Siria v souhvězdí Velkého psa
Astrometrická data
Ekvinokcium J2000.0
Souhvězdí Velký pes (Canis Major)
Rektascenze 6h45m8,90s
Deklinace −16° 42′ 58.017″
Paralaxa 0,37921"
Vzdálenost 8,60±0,04 ly
(2,64±0,01 pc)
Barevný index (U-B) −0,05
Barevný index (B-V) +0,01
Zdánlivá hvězdná velikost (V) −1,47m
Absolutní hvězdná velikost (V) +1,42m
Další označení
Henry Draper Catalogue HD 48915
Bonner Durchmusterung BD −16°1591
Glieseho katalog Gl 244 A/B
Bayerovo označení α CMa
Flamsteedovo označení 9 CMa
Synonyma Dog Star, Aschere, Canicula, Al Shira, Sothis, Alhabor, Mrgavyadha, Lubdhaka, Tenrōsei

Sirius nebo též Psí hvězda, Aschere nebo Canicula je nejjasnější hvězda na noční obloze a nejjasnější hvězda souhvězdí Velkého psa. Velký pes představoval původně egyptského boha Anubise se šakalí hlavou. Sírius je nejjižnější hvězda zimního šestiúhelníku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Umělecká představa dvojhvězdy Sírius; Sírius A je ta větší z nich.

Jméno Sírius pochází z řeckého slova seírios, což znamená blikotající, jiskřící. Toto jméno dostala hvězda od Řeků pro svoji blikotavou záři. To je způsobeno tím, že se Sírius nachází blízko obzoru. Neklid vzduchu proto způsobuje jeho scintilaci, zvláště za mrazivých nocí[1].

Sírius je pozorovatelný z každého obydleného místa na Zemi a má hvězdnou velikost -1,46m. Jeho vzdálenost je jen 8,6 světelných let. Je jednou z nejbližších hvězd a má velký vlastní pohyb o rychlosti 1,3  úhlových vteřin ročně. Sírius patří mimo jiné k proudu hvězd Velké medvědice. Pohybuje se totiž stejným směrem jako ony, což naznačuje jejich společný původ.

Sírius je hvězda hlavní posloupnosti o spektrální třídě A0 nebo A1 a třídě svítivosti Vm. Jeho hmotnost je 2,4× větší jako hmotnost Slunce, jeho průměr je 1,8× větší a jeho svítivost je 26× větší. Jeho povrchová teplota je zhruba 10 000 kelvinů, což je příčina jeho velké jasnosti.

Sírius je dvojhvězda. I když jeho odchylka od přímočarého pohybu byla známa již dříve, byl jeho průvodce objeven kvůli velkému rozdílu ve svítivosti a malé úhlové vzdálenosti maximálně 11,4 úhlových vteřin až roku 1862 Alvenem Grahemem Clarkem. Oproti své jasnější hvězdě Síriu A má průvodce Sírius B jen hvězdnou velikost 8,5m a je bílým trpaslíkem. Toto bylo objeveno až roku 1923, kdy se ukázalo, že ačkoli Sirius B je stejně těžký jako Slunce a má povrchovou teplotu 25 000 K, musí mít při své velké hmotnosti malé rozměry. Sirius B má 0,94 hmotnosti Slunce, je ale menší než Neptun. Byl to první bílý trpaslík, který byl objeven, a obíhá Sírius A jednou za necelých 50 let. Malá poloosa oběžné dráhy činí 4 miliard km, ale excentricita oběžné dráhy je při 0,58 velice vysoká.

Existují teorie, že Sírius má další průvodce, ale nebyli dosud žádní objeveni.[zdroj?]

Sirius v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Sopdet - egyptská personifikace Síria.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kleczek, Josip; Naše souhvězdí; Albatros; Praha 2000; ISBN 80-00-00853-X; s. 278
  2. ASIMOV, Isaac. Robohistorie II. Praha : Triton, 2004. ISBN 80-7254-478-0. Kapitola Riziko, s. 188.  
  3. Carter, Forrest. Škola Malého Stromu. KALICH, Praha 2000. ISBN 80-7017-433-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu