VY Canis Majoris
| VY Canis Majoris | |
|---|---|
 Porovnání velikostí Slunce a VY Canis Majoris | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000) | |
| Souhvězdí | Velký pes (Canis Major) |
| Rektascenze | 07h 22m 58.29s |
| Deklinace | −25° 46′ 03.5″ |
| Paralaxa | 0,83 ± 0,1″ |
| Vzdálenost | 3900 ly (1200 pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 9,527 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | 5,72 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | −6,75 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Spektrální typ | M3/M4II |
| Hmotnost | 17 ± 8 M☉ |
| Poloměr | 1420 ± 120 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | ~270 000 L☉ |
| Povrchová teplota | ~3 490 K |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 58061 |
| Bonner Durchmusterung | BD -25° 4441 |
| 2MASS | 2MASS J07225830-2546030 |
| SAO katalog | SAO 173591 |
| Katalog Hipparcos | HIP 35793 |
| Další ozn. v souhvězdí | VY CMa |
| Synonyma | AAVSO 0718-25 |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
VY Canis Majoris (VY CMa) je červený veleobr nacházející se v souhvězdí Velkého psa. Jedná se o jednu z největších známých hvězd a také jednu z nejzářivějších. Je přibližně 1,2 kiloparseku (což je asi 3 900 světelných let) vzdálena od Země. Kdyby se VY Canis Majoris umístila do středu sluneční soustavy, její povrch by dosahoval až k oběžné dráze Jupiteru. Ale kvůli nepřesnostem v odhadu poloměru se někteří astronomové domnívají, že by dosahovala až k oběžné dráze Saturnu. Průměrná hustota se pohybuje od 5 do 10 mg/m3.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
První pozorování v historii provedl Jérôme Lalande dne 7. března 1801, který zaznamenal hvězdnou velikost 7. Další studie její hvězdné velikosti z 19. století prokázaly, že hvězda slábne od roku 1850. Od roku 1847 je známo, že VY Canis Majoris je rudá hvězda. V průběhu 19. století bylo nacházeno celkem 6 různých dílů, což naznačuje, že by se mohlo jednat o vícero hvězd. Dnes už je ale známo, že tyto domnělé hvězdy jsou jen zářící plochy v okolí mlhoviny. Vizuální pozorování v roce 1957 s obrazem ve vysokém rozlišení prokázalo, že VY CMa, jako jedna z mála, není dvojhvězda.
Velikost[editovat | editovat zdroj]
Podle studie Philipa Masseyho a kol. z roku 2006 se jedná o běžného červeného veleobra o průměru přibližně 600násobku Slunce.[1] Pokud by se taková hvězda nacházela ve středu sluneční soustavy, dosahovaly by její okrajové části až k oběžné dráze Jupitera.
Astronomka Roberta M. Humphreysová z University of Minnesota však ve své studii z téhož roku odhadla průměr hvězdy na 1800 až 2500 průměrů Slunce.[2] Taková hvězda by ve sluneční soustavě sahala až k oběžné dráze Saturnu. Při průměru o 2100násobku Slunce by světlu trvala cesta kolem celého disku hvězdy 8 hodin.
Předpokládaná životnost[editovat | editovat zdroj]
Bylo zjištěno, že VY CMa je velice nestabilní. Důvodem je, že mnoho své hmoty vyvrhuje do okolní mlhoviny. Astronomové, s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu předpověděli, že VY Canis Majoris bude zničen (jako supernova) za méně než 100 000 let.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku VY Canis Majoris na anglické Wikipedii.
- ↑ Massey, Philip; Levesque, Emily M.; Plez, Bertrand.. Bringing VY Canis Majoris Down to Size: An Improved Determination of Its Effective Temperature
- ↑ VY Canis Majoris: The Astrophysical Basis of Its Luminosity arXiv, 2006-10-13 Retrieved on 05-15-07
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu VY Canis Majoris na Wikimedia Commons - Astronomers Map a Hypergiant Star's Massive Outbursts, HubbleSite NewsCenter, 2007-01-08
- VY Canis Majoris
- Universe Today What is the Biggest Star in the Universe?
- Srovnání velikostí Země, Slunce, Rigelu a VY Canis Majoris na Youtube.com
