Alfa Centauri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alfa Centauri
Poměr průměrů (Slunce)/Alpha Centauri A/Alpha Centauri B/Proxima Centauri
Astrometrická data
Ekvinokcium J2000.0
Souhvězdí Kentaur (Centaurus)
Rektascenze 14h 39m 35,90s
Deklinace –60° 50' 7,0"
Vzdálenost 4.365 ± 0.007 ly
(1.338 ± 0.002 pc)
Barevný index (U-B) 0.24/0.64/1.54
Barevný index (B-V) 0.65/0.85/1.97
Zdánlivá hvězdná velikost (V) -0.01/+1.34/+11.05m
Absolutní hvězdná velikost (V) 4,1m


Fyzikální charakteristiky
Typ proměnnosti -
Spektrální typ G2 V/K1 V/M5.5 Ve
Hmotnost 1.100/0.907/0.1 M
Poloměr 1.227/0.865/0.2 R
Zářivý výkon (V) 1.519/0.500/0.00006 L
Povrchová teplota 5,800/5,300/2700 K
Stáří 5-6 × 109


Další označení
Henry Draper Catalogue HD 128620
Bright Star Katalog HR 5459
SAO katalog SAO 252838
Katalog Hipparcos HIP 71683
Tycho katalog TYC 9007-5849-1
Bayerovo označení α Cen
Synonyma Rigilkent; Rigel Kentaurus; Toliman

Alfa Centauri nebo Toliman, anglicky i Rigel Kent, je ve skutečnosti trojhvězda a nejjasnější hvězda souhvězdí Kentaura. Jde o 4. nejjasnější hvězdu na obloze a Proxima Centauri je naší Sluneční soustavě nejbližší hvězda. Nejvíce je známa pod Bayerovým značením Alfa Centauri. Název Rigil Kentaurus znamená Kentaurova noha. V tomto systému se nachází nejblížší objevená exoplaneta Alfa Centauri Bb.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Alfa Centauri je nejbližší hvězdný systém, vzdálený jen 4,35 světelných let, nebo 1,34 pc od našeho Slunce.

Pozice Alfa Centauri

Systém se skládá ze tří hvězd: Alfa Centauri A, Alfa Centauri BAlfa Centauri C (také nazývaná Proxima Centauri). První dvě jmenované tvoří těsnou dvojhvězdu s oběžnou dobou 80 let. Oběžná doba kolem společného těžiště je v průměrné vzdálenosti 23 AU, což je o trošku více, než je vzdálenost Uranu od Slunce, a jsou tak blízko sebe, že je pouhým okem nelze rozlišit. Rozlišit je lze ale už s dalekohledem s 5cm objektivem.

Alfa Centauri C, známější pod jménem Proxima Centauri je červený trpaslík, který je od obou jmenovaných hvězd vzdálen 13 000 AU. Pokud by obíhal kolem společného těžiště, byla by odhadovaná doba oběhu více než 500 000 let. Spíše se však jedná o svazek společně letící prostorem. Proxima latinsky znamená nejbližší (v ženském rodu), Centauri název souhvězdí v genitivu (název tedy znamená Nejbližší [rozuměj „hvězda“] v Kentauru (doslova Kentaura)). Její vzdálenost od Země je jen 4,24 světelných let, a tím je zároveň druhou nejbližší hvězdou, hned po Slunci. Pouhým okem však není viditelná.

Planety[editovat | editovat zdroj]

16. října 2012 ohlásila ESA objev první planety obíhající Alfa Centauri B. Planeta je zhruba velikosti Země, ale není v obyvatelné zóně ve které by mohla existovat voda v kapalném stavu. Povrchovou teplotu má nejméně 1500K (zhruba 1200 °C) a hvězdu obíhá za 3,2 dní ve vzdálenosti 6 milionů km.[1] Zatím je jisté že okolo žádné z hvězd systému Alfa Centauri neobíhá žádná obří plynná planeta, jako nejvhodnější pro nálezy planet se jeví Alfa Centauri B.[2]

Poloha na obloze[editovat | editovat zdroj]

Spolu se 4,4° vzdálenou hvězdou beta Centauri a třemi nejjasnějšími hvězdami souhvězdí Jižního kříže, které od dvojhvězdy leží západně, tvoří nejvýraznější nahromadění hvězd první velikosti na jižní obloze v úhlové vzdálenosti natažené dlaně.

Alfa a beta Centauri ukazují směr k souhvězdí Jižního kříže. Sloužily jako ukazatel na souhvězdí Jižního kříže a k rozeznání pravého Jižního Kříže od často zaměňovaného nepravého falešného Jižního kříže směrem na východ, který tvoří asterismus hvězd v souhvězdí Plachet. Falešný Jižní kříž tvoří pouhým okem viditelné hvězdy Avior, Turais, κ Vel a δ Vel. Alfa a beta Centauri leží hluboko na jižní obloze, ze střední Evropy nejsou viditelné. Jižně od 33. rovnoběžky je hvězda cirkumpolární a je stále nad horizontem.

Alfa Centauri jako dvojhvězda[editovat | editovat zdroj]

Alfa Centauri
Zdánlivá a skutečná dráha alfy Centauri. Je zde nakreslena skutečná a zdánlivá oběžná dráha složky B ke složce A dvojhvězdy. Slabá elipsa ukazuje zdánlivou oběžnou dráhu, jak ji vidí pozorovatel ze Země. Kolmý pohled na oběžnou dráhu (velká elipsa) zvýrazňuje skutečnou oběžnou dráhu.

Dvojhvězda má absolutní hvězdnou velikost 4,1 mag. Pouhým okem nejsou obě složky dvojhvězdy ze Země rozlišitelné. Teprve dalekohled s 5cm objektivem rozliší obě složky.

Jednou za 79,9 let oběhnou obě složky dvojhvězdy na silně eliptických dráhách o excentricitě 0,519, přičemž jejich vzdálenost se mění od 11,5 až 36,3 AU. Minimum odpovídá vzdálenosti Saturnu, maximum vzdálenosti Neptunu od Slunce; velká poloosa dráhy je 23,9 AU. V květnu 1995 byla dosažena nejvyšší vzdálenost obou složek, nejnižší vzdálenost bude dosažena v květnu 2035.

Z velké poloosy dráhy a z oběžné doby hvězdy se dá spočítat hmotnost obou složek, vychází 2,08 hmotnosti našeho Slunce.

Úhlová vzdálenost a poziční úhel obou složek se díky relativně krátké oběžné dráhy zřetelně mění během několika let. Během jednoho oběhu se úhlová vzdálenost pohybuje 2″ až 22″.

Nejčastěji uváděné aktuální polohy všech tří hvězd v literatuře, vychází z měření astrometrické družice Hipparcos.

Relativní poloha složky B ke složce A
Rok Úhlová vzdálenost Poziční úhel
1990 19,7″ 215°
1995 17,3″ 218°
2000 14,1″ 222°
2005 10,5″ 230°
2010 6,8″ 245°

Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Alfa Centauri A a B je pár hvězd, který vznikl společně před 6,5 ± 0,3 miliardami let. Obě jsou hvězdami hlavní posloupnosti a nachází se ve stabilní fázi fúze vodíku a jeho přeměny v helium. Alfa Centauri A je hmotnější než Alfa Centauri B, bude kratší dobu na hlavní posloupnosti, než se změní v červeného obra. Má proto v protikladu s menší Alpha Centauri B již polovinu života za sebou. Proxima Centauri je stará 4,85 miliard let.

U Alfy Centauri A a B, které jsou někdy zvané α Cen AB, byla provedena detailní pozorování vlnění na povrchu hvězdy, ze kterých hvězdná seismologie dokáže vyvodit závěry o vnitřní stavbě hvězdy. V kombinaci s tradičními metodami pozorování astronomové obdrželi přesné hodnoty vlastností hvězdy, které nelze získat jednotlivými metodami.

Porovnání podílu jednotlivých prvků v procentech
Jméno vodík helium těžké prvky
α Centauri A 71,5 25,8 2,74
α Centauri B 69,4 27,7 2,89
Slunce 73,3 24,5 1,81

Parametry[editovat | editovat zdroj]

Porovnání hvězd v systému Alfa Centauri a Slunce:

Parametr α Centauri A α Centauri B Proxima Slunce Jednotka
věk 6520 6520 4850 4650 milionů let
velikost 1,100 0,907 0,123 1,000 hmotnost Slunce
radius 1,227 0,865 0,145 1,000 poloměr Slunce
teplota 5790 5260 3040 5770 Kelvin

Alfa Centauri ve fikci[editovat | editovat zdroj]

Jako jedna z nejjasnějších hvězd na noční obloze, a nejbližší známý hvězdný systém, Alfa Centauri systém hrála roli v mnoha smyšlených pracích literatury, populární kultury, televizi a filmu.

  • Písně kosmické - jedna z básní Jana Nerudy ve sbírce Písně kosmické se obrací k Alfě Centauri („Paničko Alfo Kentauri,/poptávce dovolte ňáké,/matička Slunce se dává ptát,/máte-li dětičky také.)
  • Homo Sol (1940) - sci-fi povídka Isaaca Asimova. Když lidstvo objeví cestování hyperprostorem, zaměří svoji první misi k přistání na planetě Alpha Centauri, která mu poté otevře dveře k přijetí do galaktické federace.
  • Klany alfanského měsíce (1964) - sci-fi kniha spisovatele Philipa K. Dicka, vykresluje snahu znovu prosadit autoritu lidí nad jejich bývalou kolonií na obytném měsíci Alpha III M2, u třetí obří planety v Alfa Centauri nazvané Alphane.
  • Muž v labyrintu (angl. The Man in the Maze) - postava jménem Ned Rawlins se letěla po studiích podívat na planetu Alfa Centauri IV v systému Alfa Centauri. Vědeckofantastický román z roku 1969 napsal americký spisovatel Robert Silverberg.[3]
  • Neuromancer (1984) - kyberpunková kniha Williama Gibsona. Nová umělá inteligence Neuromancer najde řadu přenosů zaznamenaných zpět v sedmdesátých letech, které naznačují přítomnost umělé inteligence v systému Alpha Centauri, poté se jejich komunikace propojí.
  • Zpěv vzdálené Země (1986) - vědecko-fantastická kniha spisovatele Arthura C. Clarka, ve které existovala planeta Pasadena v orbitě hvězdy Alfa Centauri A, byla hůře obyvatelná podle proměnné blízkosti k Alfa Centauri B, ke které lidstvo vyšle loď s lidskými a jinými embryi savců. První loď se sem ze Sluneční soustavy vydala v roce 2553 a kolonii se vedlo překvapivě dobře.
  • Civilization I-V (1991-2010) - série strategických počítačových her, ve které bylo možným vítězstvím být první civilizace která vyvine a pošle koloniální loď do hvězdného systému Alfa Centauri. Hra Sid Meier's Alpha Centauri (1999) byla pokračováním těchto sérií, ve které sedm konkurenčních ideologických frakcí přiletí na planetu Chiron v Alfa Centauri a snaží se ji kolonizovat.
  • Encounter with Tiber (1996) - sci-fi kniha bývalého astronauta Buzze Aldrina a spisovatele Johna Barnse. Před 9000 lety druh obývající měsíc Tiber plynného obra u Alfa Centauri A navštívil Zemi. Zde zanechal encyklopedii s shromážděnými poznatky o jejich rase, která je objevena ve 21. století a vede lidstvo k expedici k Tiberu.
  • Ztraceni ve vesmíru (1998) - film režírovaný Stephenem Hopkinsem. V roce 2058 když bude Země brzy neobyvatelná kvůli globálnímu znečišťování, povede profesor John Robinson svou rodinu k obyvatelné planetě Alpha Prime v systému Alfa Centauri aby ji připravil pro kolonizaci vybudováním hyper-brány.
  • Impostor (2002) - film na motivy krátké povídky Philipa K. Dicka, vyobrazuje válku lidí v roce 2079 s civilizací z Alfa Centauri.
  • Transformers (2007) - film režírovaný Michael Bayem. Cybertron v systému Alfa Centauri byla domovská planeta Transformers, měla kovový povrch a atmosféru dýchatelnou lidmi, ale kapalná voda byla tak vzácná, že její existence byla na pochybách.
  • Avatar (2009) - oscarový film který napsal a režíroval James Cameron. Odehrává se v roce 2154, kdy RDA Corporation těží vzácný minerál zvaný unobtanium na Pandoře, obyvatelném měsíci plynného obra Polyphemuse obíhající hvězdu Alfa Centauri A.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vědci objevili planetu u Alpha Centauri, nejbližšího hvězdného systému od Slunce
  2. Astronomové žádají veřejnost o penízky na hledání planety u Alfa Centauri
  3. SILVERBERG, Robert. Muž v labyrintu. Praha : AFSF, 1992. ISBN 80-85390-02-7. Kapitola první, s. 14.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

14h39m35,9s; -60°50′7,0″