Buzz Aldrin
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Buzz Aldrin (* 20. ledna 1930, Montclair, NJ), rozený Edwin Eugene Aldrin, Jr., plukovník USAF v. v., je bývalý americký vojenský pilot a astronaut. Je druhým člověkem, který vstoupil na povrch Měsíce.
Obsah |
[editovat] Životopis
[editovat] Kariéra v armádě
Vystudoval na Montclair High School a poté navštěvoval vojenskou akademii West Point, kterou v roce 1951 absolvoval jako třetí nejlepší ve třídě. V Korejské válce létal na strojích F-86 Sabre a připsal si dva sestřely letounů MiG-15. Poté, co opustil Koreu, působil jako instruktor na základně Nellis v Nevadě. Působil také na U. S. Air Force Academy a následně se přesunul do Německa, kde na základně Bitburg létal na strojích F-100 Super Sabre. Aldrin armádu opustil, aby mohl studovat na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde získal v roce 1963 doktorát z astronautiky. Po ukončení studií se opět vrátil k armádě, přičemž ji opustil v roce 1972 po 21 letech služby.
[editovat] Působení u NASA
V říjnu 1963 byl Aldrin vybrán do třetí skupiny astronautů. Jeho seriózní a intelektuální přístup byl při plánování misí Gemini neocenitelný, ale Aldrin nebyl vybrán do žádné z posádek. Až po tragické smrti hlavní posádky Gemini 9 se ze záložní posádky stala hlavní a do nové záložní posádky byl vybrán Aldrin. Do vesmíru se poprvé dostal jako člen posádky Gemini 12, poslední mise projektu Gemini. V roce 1969 se účastnil jako pilot lunárního modulu mise Apollo 11 a stanul, po Neilu Armstrongovi, jako druhý člověk na povrchu Měsíce.
[editovat] Lety do vesmíru
- Gemini 12 (11. listopadu 1966 - 15. listopadu 1966)
- Apollo 11 (16. července 1969 - 24. července 1969)
[editovat] Odchod do civilu
Poté se už nezúčastnil žádné další vesmírné mise a vrátil se zpět k letectvu, kde působil na manažerském postu. Jeho kariéře ovšem škodily jeho osobní problémy. V své autobiografii Return to Earth přiznává, že po odchodu od NASA trpěl depresemi a alkoholismem. Armádu opustil v roce 1972 a začal působit v soukromém sektoru, například dělal reklamy automobilce Volkswagen.
V roce 2002 ho prezident George W. Bush jmenoval do Prezidentské komise pro budoucnost leteckokosmického průmyslu Spojených Států (Presidential Commission on the Future of the United States Aerospace Industry).[1]
V současnosti působí v Národní vesmírné společnosti (National Space Society).[2] Je majitelem společnosti Starcraft Enterprises.
[editovat] Rodinné poměry
Počátkem 80. let 20. století si oficiálně změnil křestní jméno na „Buzz“, které bylo původně jeho přezdívkou z dětských dob a které vzniklo zkrácením z nesprávné výslovnosti „buzzer“ (foneticky „baze“) slova „brother“ (tj. „bratr“, výslovnost „braze“), jak je vyslovovala jeho sestra.
Od února 1988 je potřetí ženatý a to s Lois Driggs rozenou Cannonovou. Jejich společná rodina má šest dospělých dětí a jednoho vnuka. Předchozí manželství s Joan rozenou Archerovou a Beverly rozenou Van Zileovou skončily rozvodem.
[editovat] Zajímavosti
Na Aldrinovu počest byl v roce 1970 jeden z kráterů poblíž místa přistání Apolla 11 (selenografické souřadnice 1,4° s. š., 22,1° v. d., průměr 3 km) pojmenován jeho jménem. Jeho příjmení nese také planetka (6470) Aldrin[3], kterou objevil v roce 1982 na observatoři na Kleti Antonín Mrkos.
Namluvil sám sebe pro epizodu seriálu Simpsonovi „Deep Space Homer“, kde spolu s Homerem Simpsonem a fiktivním astronautem Racem Banyonem letí do vesmíru.
Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. V roce 2000 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).
[editovat] Zdroje
[editovat] Reference
- ↑ Personnel Announcements: Nominations by Name [online]. Bílý dům, 2001-08-22, [cit. 2008-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ About the National Space Society (NSS): NSS Organization and Leadership [online]. National Space Society, [cit. 2008-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Informace observatoře Kleť o pojmenování planetky [online]. Observatoř Kleť, České Budějovice, [cit. 2008-03-23]. Dostupné online. (česky)
[editovat] Literatura
- CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. [s.l.] : Práce, 1982.
