Kleť
| Kleť | |
| Základní informace | |
|---|---|
| Vrchol | 1083,2 m n. m. |
| Pohoří | Šumavské podhůří / Prachatická hornatina / Blanský les / Kleťská hornatina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy | |
| Poznámka | rozhledna |
| Povodí | Vltava |
|
Kleť
|
|
Kleť (německy Schöninger) je s nadmořskou výškou 1083 m n. m. nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.
Obsah |
[editovat] Původ jména
První písemná zmínka o jménu této hory pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka, sklep zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova klatЬ ve významu hrot, špice. Německý název Schöninger vznikl překladem z pojmenování Krasletínská hora (po blízké vsi Krasetín - dříve Krasletín), neboť verschönen znamená krášlit (krasliti)[1].
[editovat] Vegetace
[editovat] Přírodní rezervace
Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Tato rezervace si zachovala původní bukový les-prales, takový jaký se v podhorských polohách vyskytoval na mnoha místech střední Evropy, ale na většině míst byl nahrazen např. smrkovými porosty. Některé rostliny a mravenci jsou glaciálním reliktem a jinde než v Blanském lese se u nás nevyskytuji. V rezervaci se nacházejí i geologické zajímavosti.
[editovat] Stavby na vrcholu
[editovat] Rozhledna
Na vrcholu se nachází Josefova věž, dříve nazývaná císaře Františka Josefa, nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, dostavěna byla v roce 1825, za příznivého počasí nabízí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. Je vysoká 20 metrů, nahoru vede 110 schodů.[2].
U rozhledny stojí Tereziina chata s restaurací a poblíž ní se nacházejí nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Nelze přehlédnout na vrcholu televizní vysílač pro jižní Čechy vysoký 175 metrů, který byl postaven roku 1978.[3].
[editovat] Hvězdárna
Kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která náleží ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Byla postavena v letech 1957-1958.
[editovat] Cesty na vrchol
Na vrchol Kleti lze vystoupat pěšky, vyjet na kole či se nechat vyvézt lanovkou.
[editovat] Pěší výstupy
Turistické stezky vedou na Kleť ze všech světových stran:
- od jihu vede modře
značená stezka z Českého Krumlova, - od západu červeně
značená stezka z Chvalšin a modře
značená stezka z Rohů, - od severu žlutě
značená stezka z Křemže a zeleně
značená stezka z Holubova, - od východu žlutě
značená stezka z Plešovic a červeně
značená stezka ze Zlaté Koruny.
[editovat] Na kole
Pro cyklisty vede na Kleť odbočka z cyklotrasy č. 1166[4]. Tato odbočka je jedinou asfaltovou přístupovou trasou na vrchol. Od jihu z Českého Krumlova lze vyjet na vrchol zhruba po následující v tabulce uvedené trase s téměř 5% průměrným stoupáním. Závěrečný úsek výše uvedená odbočka z cyklotrasy 1166: Plánský - Kleť je nejnáročnější partií cyklovýstupu s nejvyšším stoupáním okolo 6%.
| Bod trasy | Kilometr | Nadm. výška (m) | Průměrný sklon |
|---|---|---|---|
| Č. Krumlov (zámek) | 0.00 | 490 | x % |
| Třída Míru | 0.50 | 530 | 8.51 % |
| Nový Dvůr | 2.70 | 650 | 5.38 % |
| U Granátníku | 4.60 | 710 | 3.16% |
| U Modrého obrazu | 6.20 | 800 | 5.63% |
| Plánský | 9.00 | 900 | 3.57% |
| U Vodárny | 10.50 | 1015 | 7.67% |
| Kleť | 12.00 | 1084 | 4.60% |
[editovat] Lanovka
Na svahu hory se nachází sjezdovka a lyžařský vlek. Z Krasetína na severovýchodním úbočí vede na vrchol sedačková lanová dráha, dlouhá 1 792 m a překonávající během 15 minut převýšení 383 m.
[editovat] Vedlejší vrchol
Asi 500 m jihovýchodně od hlavního vrcholu se nachází vedlejší vrchol Malá Kleť (1042 m, souřadnice ). Jde o zalesněnou vyvýšeninu s balvany a vrcholovou skalkou, nedaleko rozcestí Pod Kletí, kde se spojují červená
a žlutá
značka.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod : nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Kleť, s. 127.
- ↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha : Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Rozhledna na Kleti, s. 49.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kleť, s. 217.
- ↑ http://www.cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=138512
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Klub Kleť
- Kleť na Ckrumlov.cz
- Lanová dráha Krasetín-Kleť
- Kleť na Jiznicechy.org
- Kleť na Na-kole.wz.cz
- Kleť na Tisicovky.cz
- Malá Kleť na Tisicovky.cz
- Hvězdárna Kleť
- Naučná stezka kolem Kletě a další informace
[editovat] Fotogalerie
|
||||||||