Prachatická hornatina
| Prachatická hornatina | |
| Nejvyšší bod | Libín (1 096 m) |
|---|---|
| Rozloha | 489 km² |
|
|
|
| Nadřazená jednotka | Šumavské podhůří |
| Sousední jednotky |
Vltavická brázda, Boubínská hornatina, Bavorovská vrchovina, Blatská pánev, Kaplická brázda, Českokrumlovská vrchovina, Želnavská hornatina |
| Podřazené jednotky |
Libínská hornatina, Žernovická vrchovina, Lhenická brázda, Blanský les, Buglatská vrchovina, Křemžská kotlina, Chvalšinská kotlina |
|
|
|
| Světadíl | Evropa |
| Stát | |
| Horniny | rula, granulit, serpentinit |
| Povodí | Vltava |
Prachatická hornatina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 489 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 676 m.[1] Na západě sousedí s Vltavickou brázdou a Boubínskou hornatinou, na severu s Bavorovskou vrchovinou a Blatskou pánví, na východě s Kaplickou brázdou a na jihu s Českokrumlovskou vrchovinou a Želnavskou hornatinou. Má charakter ploché kerné hornatiny rozčleněné výraznými tektonickými kotlinami. Na vrcholech strukturních hřbetů a hrástí jsou četné skalní tvary zvětrávání a odnosu. Na západě ji ohraničuje hluboké až kaňonovité údolí Blanice a na východě kaňon Vltavy, hluboká údolí směru jih - sever vytvářejí i menší toky - Zlatý potok či Melhutka.
Obsah |
Geologická stavba [editovat]
Prachatická hornatina je tvořena ze dvou rozlehlých tektonicky porušených granulitových těles s hojnými vložkami serpentinitů a z biotitických z rul a pararul jednotvárné série moldanubika.
Geomorfologické podcelky [editovat]
Podhůří se člení na sedm geomorfologických okrsků[2]:
- Libínská hornatina
- Žernovická vrchovina
- Lhenická brázda
- Blanský les
- Buglatská vrchovina
- Křemžská kotlina
- Chvalšinská kotlina
Nejvyšší vrcholy [editovat]
V tomto geomorfologickém podcelku se nacházejí 4 tisícovky (tisícimetrové vrcholy)[3]. Jsou jimi:
- Libín (1096 m)
- Kleť (1083 m)
- Na skalce (1029 m)
- Rohanovský vrch (1010 m)
Související články [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno : Academia, 1987.
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.] : Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. (česky)