Lyžařský vlek
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lyžařský vlek je pevné dopravní zařízení z kategorie zdvihadel, principielně je velmi podobné sedačkové lanovce. Je však primárně určeno k vlečení lyžařů na lyžích, snowboardistů či skibobistů přímo po zasněženém povrchu. Zpravidla na něj navazuje jedna či více lyžařských tratí respektive sjezdovek.
Zatímco v alpských zemích se téměř na každém kopci nachází lanovka (vleky jsou používány spíše na nejméně náročných a krátkých úsecích určených zejména pro méně zkušené lyžaře), v České republice je (kvůli délce sjezdovek) zatím nejčastěji používaným prostředkem dvojmístná kotva.
V rámci efektivního využití investic jsou některé lyžařské vleky používány mimo zimní sezónu pro terénní cyklisty.[1] Takové využití je však spíše ojedinělé. Jako cyklistický vlek slouží v létě například lyžařský vlek v areálu Razula (Velké Karlovice, Beskydy)[2], od roku 2007 v Rokytnici nad Jizerou[1] atd.
Na rozdíl od lanových drah není lyžařský vlek dráhou ve smyslu Zákona o drahách (266/1994 Sb.). Podle znění novelizovaného zákonem č. 191/2006 Sb. je však s účinností od 11. června 2006 takzvaným „určeným technickým zařízením“ dráhy, podobně jako například eskalátor. K provozu musí mít „průkaz způsobilosti určeného technického zařízení“ vydaný Drážním úřadem (§ 49 dráž. zák.). Průkaz způsobilosti zaručuje, že vlek podléhá pravidelným odborným revizím, prohlídkám a zkouškám podle vyhlášky č. 100/1995 Sb. (Řád určených technických zařízení) a má způsobilou obsluhu i provozovatele. Přechodná ustanovení umožňovala provozování bez průkazu způsobilosti UTZ u již dříve provozovaných vleků, pokud žádost o průkaz způsobilosti byla podána do října 2007, a do června 2007 bylo přechodně povoleno provozování i podnikatelům, kteří k tomu byli oprávnění před účinností novely zákona. Prezident Václav Klaus návrh této zpřísňující novely zákona vetoval mimo jiné s odůvodněním, že není žádoucí větší regulace, jeho veto však bylo přehlasováno.
Obsah |
[editovat] Typy lyžařských vleků
- kotvový s kotvou pro dvě osoby
- kotvový s kotvou pro jednu osobu
- talířový
- se snímací kotvou (kotvu posílají lyžaři klouzavým samospádem po zvláštním laně)
Kotvové a talířové vleky mají obvykle závěs tvořen teleskopickou tyčí.
[editovat] Bezpečnostní zásady
Obvykle jsou na vlecích stanoveny tyto bezpečnostní zásady:
- nastupuje a vystupuje se jen na určených místech, závěs se pouští zvolna a opatrně
- nesmí se vybočovat z vyjeté stopy, slalomovat, houpat se na závěsu
- po pádu se lyžař musí pustit závěsu a opustit dráhu, nesmí být tažen vleže
- u některých vleků jsou po zastavení vleku lyžaři povinni opustit dráhu a je zakázáno spouštět vlek se zavěšenými lyžaři. Tato omezení však na některých vlecích neplatí nebo nejsou důsledně dodržována.
- lyžařské hole má lyžař držet v jedné ruce, aby se druhou rukou mohl držet závěsu
- jízda na snowboardu je možná jen se souhlasem vlekaře a jen na některých vlecích
- začátečníci mají být pod dozorem zkušeného vlekaře
- na některých vlecích je zakázána, na jiných povolena spolujízda dospělého (rodiče) s tlačeným malým dítětem.
- zvláštní bezpečnostní pravidla vzhledem ke specifickým rizikům platí u vleků se snímacími kotvami.
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- ↑ a b Jan Sůra: Vlekaři sázejí na léto. MF Dnes, 22. 8. 2007
- ↑ Cykloareál Razula ve Velkých Karlovicích (včetně obrázků)
