Lyžařský vlek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lyžařský vlek typu „kotva“
Značka upozorňující na vlek

Lyžařský vlek je pevné dopravní zařízení z kategorie zdvihadel, principiálně je velmi podobné sedačkové lanovce. Je však primárně určeno k vlečení lyžařů na lyžích, snowboardistů či skibobistů přímo po zasněženém povrchu. Zpravidla na něj navazuje jedna či více lyžařských tratí respektive sjezdovek.

Zatímco v alpských zemích se téměř na každém kopci nachází lanovka (vleky jsou používány spíše na nejméně náročných a krátkých úsecích určených zejména pro méně zkušené lyžaře), v České republice je (kvůli délce sjezdovek) zatím nejčastěji používaným prostředkem dvojmístná kotva.

V rámci efektivního využití investic jsou některé lyžařské vleky používány mimo zimní sezónu pro terénní cyklisty.[1] Takové využití je však spíše ojedinělé. Jako cyklistický vlek slouží v létě například lyžařský vlek v areálu Razula (Velké Karlovice, Beskydy)[2], od roku 2007 v Rokytnici nad Jizerou,[1] vlek v areálu Peklák v České Třebové-Parníku atd.

Na rozdíl od lanových drah není lyžařský vlek dráhou ve smyslu Zákona o drahách (266/1994 Sb.). Podle znění novelizovaného zákonem č. 191/2006 Sb. je však s účinností od 11. června 2006 takzvaným „určeným technickým zařízením“ dráhy, podobně jako například eskalátor. K provozu musí mít „průkaz způsobilosti určeného technického zařízení“ vydaný Drážním úřadem (§ 47 dráž. zák.). Průkaz způsobilosti zaručuje, že vlek podléhá pravidelným odborným revizím, prohlídkám a zkouškám podle vyhlášky č. 100/1995 Sb. (Řád určených technických zařízení) a má způsobilou obsluhu i provozovatele. Přechodná ustanovení umožňovala provozování bez průkazu způsobilosti UTZ u již dříve provozovaných vleků, pokud žádost o průkaz způsobilosti byla podána do října 2007, a do června 2007 bylo přechodně povoleno provozování i podnikatelům, kteří k tomu byli oprávnění před účinností novely zákona. Prezident Václav Klaus návrh této zpřísňující novely zákona vetoval mimo jiné s odůvodněním, že není žádoucí větší regulace, jeho veto však bylo přehlasováno.

Typy lyžařských vleků[editovat | editovat zdroj]

  • Bubínkový (navijákový) s unašečem pro dvě osoby (známý pod názvem kotva)
  • Bubínkový (navijákový) s unašečem pro jednu osobu (známý pod názvem elko, jednokotva)
  • talířový teleskopický (navijákový či pružinový) (známý pod názvem poma)
  • kotvičkové (se snímací kotvičkou, kterou posílají lyžaři klouzavým samospádem po zvláštním laně). Jde pouze o lano, obíhající dokola, na které se kotva zaklesne, v cílové stanici vytrhne.

Bezpečnostní zásady[editovat | editovat zdroj]

Obvykle jsou na vlecích stanoveny tyto bezpečnostní zásady: (viz např.[3][4][5])

  • nastupuje a vystupuje se jen na určených místech, závěs se pouští zvolna a opatrně
  • nesmí se vybočovat z vyjeté stopy, slalomovat, houpat se na závěsu
  • po pádu se lyžař musí pustit závěsu a opustit dráhu, nesmí být tažen vleže
  • u některých vleků jsou po zastavení vleku lyžaři povinni opustit dráhu a je zakázáno spouštět vlek se zavěšenými lyžaři; tato omezení však na některých vlecích neplatí nebo nejsou důsledně dodržována
  • lyžařské hole má lyžař držet v jedné ruce, aby se druhou rukou mohl držet závěsu
  • jízda na snowboardu je možná jen se souhlasem vlekaře a jen na některých vlecích
  • začátečníci mají být pod dozorem zkušeného vlekaře
  • na některých vlecích je zakázána, na jiných povolena spolujízda dospělého (rodiče) s tlačeným malým dítětem.
  • zvláštní bezpečnostní pravidla vzhledem ke specifickým rizikům platí u vleků se snímacími kotvami.

Toto již u vleků neplatí. Je nařízeno mít vlek s plynulým rozjezdem i při plném obsazení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jan Sůra: Vlekaři sázejí na léto. MF Dnes, 22. 8. 2007
  2. Cykloareál Razula ve Velkých Karlovicích (včetně obrázků)
  3. Pravidla jízdy na vleku EPV 300, Jan Nábělek, Chalupy FZÚ AVČR, Rokytnice nad Jizerou, 19. 8. 1999, Chalupy FZÚ AVČR, Rokytnice nad Jizerou
  4. Pravidla chování návštěvníků na lyžařském vleku, Ski Slatina, vedení Lyžařského klubu Slatina (nedatováno)
  5. Provozní řád Ski areálu Špičák, Vladimír Kasík, Josef Treml, jednatelé Sport service spol. s r. o., 15. 4. 2006

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]