Červený obr
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
.jpg)
Červený obr - je hvězda, která přeměnila vodík ve středové oblasti na helium a to se za teplot 100 miliónů kelvinů mění na uhlík. Vnější obal se rozpíná (r=1 AU), zvětšuje se zářivost a klesá povrchová teplota. Další vývoj záleží na hmotnosti.
Asi se ptáte - jak je možné, aby se u zvětšující se hvězdy mohla zapálit nová reakce (He - C). Vysvětlení je jednoduché, ale abychom si to vysvětlili, tak musíme jít o jedno stádium hvězdy zpátky - stádium Hvězdy hlavní posloupnosti - v takovém stádiu je i naše hvězda ( Slunce ). V takových hvězdách probíhají obyčejné termojaderné reakce - přeměna H na He. A tyto reakce vlastně zabraňují tomu, aby se hvězda smrštila (zhroutila sama do sebe). Ke konci stádia hvězdy hlavní posloupnosti se tyto reakce zastavují. A ted' co dál? Hvězda se začne smršťovat, tím se zvýší teplota hvězdy (a tedy začne více zářit) a zapálí se nová reakce, která smršťování zastaví a dokonce nafoukne do takových zozměrů jako je 1 AU. Té teorii (nebo spíše teorii reakce) se říka Salpeterova reakce a reakce zní 3He = C.
[editovat] Je rudý obr vždy rudý?
Možná si myslíte, že Červený obr je vždy červený. Tomuhle začátečnické myšlence podléhá mnoho lidí. Můžou mít barvu skoro jakoukoliv - červenou, modrou, zelenou, žlutou. Podle spektra a energie fotonu se určí teplota. ( E=fh kde f je frekvence a h obecná planckova konstanta, E - energie kvanta ) Teplota je závislá na barvě ( tedy na energii fotonu ) více viz.záření absolutně černého tělesa . Spektra tohoto typu hvězdy jsou - G, K, M. Podle tohoto má také jinou polohu v HR diagramu, podle kterého se dá určit magnituda, teplota atd. Takže, tzn. že podle energie fotonu (kvanta záření) se dá určit barva hvězdy a z toho vzápětí i teplota hvězdy. Ona vlastně ta barva záření závisí na teplotě hvězdy. A ještě za pomocí spektrálních tříd můžeme určít složení hvězdy, ale to dál metoda Spektroskopie která je poměrně bohará i na určování radiálních rychlostí (rychlost určená dopplerovým efektem).
[editovat] A když je rudý obr tak velký, tak je jistě také velmi přitažlivý?
Spousta obyčejných lidi si myslí, že čím větší je objekt, tím působí větší přitažlivostí. To ovšem opět není pravda, čím menší je poloměr objektu, tím je jeho přitažlivá síla větší - taková nepřímá úměra. Jistě víte, že černé díry mají obrovskou přitažlivost, ovšem aby se hvězda stala černou dírou, musí mít menší poloměr (ve skutečnosti se musí zmenšit na Schwarzsildův poloměr). Takže jednoduše řečeno, Slunce je gravitačně silnější než rudý obr. Gravitační zrychlení je na rudém obru slabší než na Slunci. Na tomto principu pracují těsné dvojhvězdy - které si vyměnují hmotu, mezi sebou a právě zde záleží na poloměru a také hmotnosti - se podle těchto dvou atributů určí, která z dvou složek bude břibírat látku druhe hvězdy.
